Saúdi budují dopravní hub mezi Asií, Afrikou a Evropou
Saúdská vláda nedávno představila ucelenou národní strategii pro sektor dopravy a logistiky, který si klade za cíl maximálně využít výhodnou geografickou pozici země a napomoci tak diverzifikaci ekonomiky v souladu s vládní strategií Vize 2030. Ačkoli je strategie z velké části amalgámem již existujících plánů, jejich záběr dále rozšiřuje a zvažované investice dělají z jednotlivých plánů zajímavé příležitosti.
Nádraží v Medině. Foto: Shutterstock
Lokace Saúdské Arábie se jeví po léta nedostatečně využitou výhodou. Země, omývaná ze tří stran mořem, kterým proplouvá 12 % mezinárodního obchodu a třetina světového exportu ropy, je v ideální pozici pro to stát se globálním hubem mezi Asií, Afrikou a Evropou, stejně jako ostatními zeměmi Blízkého východu.
Hodnota logistického trhu v Saúdské Arábii se v roce 2020 odhadovala na 18 miliard amerických dolarů. V roce 2021 by měla vzrůst na 25 miliard dolarů, mimo jiné taky díky nárůstu elektronických obchodů a s nimi spojenými dodávkami. Dalším impulsem je také rychlé otevírání se Saúdské Arábie okolnímu světu a na to navázaná intenzifikace obchodních vztahů.
PLÁNY ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
V současné době Saúdská Arábie disponuje 5 330 km železničních tratí, z toho 450 tvoří vysokorychlostní trať Haramain mezi městy Mekka a Medína. Vládní strategie předpokládá rozšíření železniční sítě na 8 080 km s přepravní kapacitou 3 milionů pasažérů a 50 milionů tun nákladu.
Nejzajímavějším železničním projektem je „pozemní most“ o délce 1 300 km. Most bude tvořit trať mezi hlavním městem Rijád a druhým největším městem Džidda. Rozšířena bude kapacita stávající tratě mezi Rijádem a přístavem Dammám. V neposlední řadě bude postavena 115 km dlouhá trať mezi Dammámem a městem Jubail. Mělo by tak být vytvořeno propojení mezi hlavními přístavy země a nejvýznamnějšími průmyslovými centry. Tím by měly vzniknout významné časové a finanční úspory oproti obeplouvání země kontejnerovými loděmi. První diskuse o tomto projektu proběhly již v roce 2005. V roce 2017 dokončila italská firma Italferr detailní design projektu.
PLÁNY ROZVOJE LETIŠTNÍ INFRASTRUKTURY
Letectví se podílí na hrubém domácím produktu 34 miliardami amerických dolarů, tedy téměř pěti procenty. Jen v roce 2018 bylo přepraveno na 99 milionů pasažérů. Vzhledem k rozloze země je zejména vnitrostátní letecká doprava sektorem s velkým růstovým potenciálem. Rozšířena by měla být lokální letiště ve městech Abha, Al Ahsa, Al Qassim, Arar, Ha’il a Džizán. Zároveň se plánuje stavba nových letišť v Al Qunfudhah, na Farasánských ostrovech, v Ta’ifu, Nadžránu, a v neposlední řadě na severu a jihu hlavního města Rijád. Na mezinárodních letištích v Rijádu a Džiddě jsou plánována další rozšíření, včetně významného zvýšení nákladní kapacity.
Vedle plánů na výstavbu a rozšíření letišť bude založen nový národní letecký dopravce. Cílem je, aby saúdské aerolinky létaly do 250 destinací a dosáhly přepravní kapacity až 4,5 milionu tun.
Vzhledem k postupné privatizaci letišť v zemi lze předpokládat, že i nová letiště budou vznikat za účasti soukromých firem, včetně možných projektů PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zde je možné spatřovat příležitosti pro dodavatele řešení pro řízení letového provozu, ale také výbavy kargo terminálů, či bezpečnostních řešení.
Letiště v hlavním městě Rijádu. Foto: Shutterstock
PŘÍSTAVY A NAVAZUJÍCÍ LOGISTIKA
Projekty v rámci strategie zahrnují také investice ve výši 30 miliard dolarů do vylepšení zařízení přístavů. Plánována je také výstavba Přístavu krále Abdalláha, který se stane prvním přístavem v soukromém vlastnictví v zemi – v odhadované hodnotě 42,4 miliardy dolarů. Dalších 90 miliard dolarů bylo vyčleněno na rozvoj silniční a železniční infrastruktury pro posílení pohybu zboží v zemi, ale i pro posílení exportu díky zvýšené kapacitě dodávek z průmyslových zón do přístavů.
Také logistická zóna Al Khomrah v Džiddě bude otevřena soukromým investorům, což díky její poloze při Rudém moři skýtá zajímavé příležitosti. Současně se pracuje na významné elektronizaci a zkrácení celního řízení, cílem je zkrácení doby vyřízení na dvě hodiny. V přístavech a logistických centrech mají šanci uspět firmy nabízející například přístavní jeřáby a další zařízení pro nakládku a vykládku, automatické třídící systémy, skenery a softwarové služby.
STOVKY PROJEKTŮ JAKO ŠANCE I PRO ČESKÉ FIRMY
Celkové investice na implementaci iniciativ a projektů, které jsou součástí strategie, se do roku 2030 se odhadují na 163,5 miliardy amerických dolarů. Z toho podle některých projekcí připadne třetina jen na železniční projekty, 48 miliard na civilní letectví, 31,5 miliardy připadne na projekty ministerstva dopravy, 15,7 miliardy na projekty Hlavní přístavní správy a 8,2 miliardy na ostatní projekty, včetně logistických. Celkem strategie zahrnuje na 378 projektů a 92 iniciativ.
Všechny shora uvedené projekty představují potenciální šanci pro firmy zabývajícími se dodávkami zboží a služeb v těchto sektorech, nejčastěji formou subdodávky. (Pro firmu, která není přítomná na saúdském trhu, není reálné zúčastnit se bez důkladných příprav, investic do místního zastoupení a nutných kontaktů přímo veřejných tendrů.)
Vojtěch Hromek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rijádu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?