Reakce MF na NKÚ: Česko neutrácí víc, než je nutné
Reakce MF na hodnocení hospodaření státu za rok 2020, které NKÚ publikovalo 11. srpna 2021
Ministerstvo financí počítá s plánem konsolidace, díky kterému se strukturální saldo bude snižovat postupně, a to o půl procentního bodu HDP ročně. Toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Tento postup je plně v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky. Podle konsolidačního plánu MF v predikovaném období do roku 2024 nedojde k dosažení poměru dluhu k HDP ve výši 55%, ale v případě ministryní financí preferovaného scénáře 52,8%. V případě méně ambiciózního scénáře pak 54,6%.
Plán počítá s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou klesat. Počítáme se zmrazením platů ústavních činitelů a nezvyšování objemu platů na státní zaměstnance. Prioritně budeme cílit na kapitálové výdaje ze zdrojů Evropské unie, ať již jde o strukturální a investiční fondy, nebo nové instituty, jako je Nástroje pro podporu a oživení. V rámci úspor připomínáme, že ze poslední 2 roky jsme redukovali počet míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč. Prosadili jsme systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, která zastavila růst státního aparátu a problém tzv. černých duší.
Ministerstvo financí se neztotožňuje s tvrzením NKÚ, že do vládní pomoci zahrnulo výdaje, které nesouvisí s pandemií. Například NKÚ zmiňovanou finanční pomoc páteřním nemocnicím v době bezprecedentní zdravotní krize naopak považujeme za příklad opatření, které má přímou souvislost se zvládáním pandemie. Je nutné si uvědomit, že kromě pomoci podnikatelskému sektoru a ekonomice, která již přesáhla 528,8 mld. K, s pandemií nerozlučně souvisely i další výdaje. Jedná se například o vyšší sociální dávky nebo kapitálové výdaje. I tyto vyšší výdaje měly za cíl stabilizovat tuzemskou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky.
Co se týče metodiky, na jejímž základě Ministerstvo financí tuto celkovou sumu kvantifikovalo, využili jsme stejnou strukturu, kterou k tomuto vykazování aktuálně aplikují i ostatní země a odborná pracoviště. Jedná se o členění do třech základních kategorií: (1) přímá podpora, (2) odklady daní a odvodů a (3) záruční schémata. Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úvěrové moratorium nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu. Díky tomu je možné vládou schválenou pomoc jednoduše srovnat s ostatními zeměmi. I toto srovnání jasně ukazuje, že Česká republika patří mezi země, které na podporu své ekonomiky uvolňují (v poměru k HDP) nejen ve srovnání se zeměmi EU, rozhodně nejvíce.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz