Česká ekonomika roste historicky rekordně, i když se čekalo více. Lepší výkon zhatila mezinárodní přepravní krize, výpadky průmyslové výroby a růst cen materiálů
Českou ekonomika má dnes velký den. Statistický úřad totiž zveřejnil její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, který je historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
Slabší než předpokládaný růst odráží pomalejší náběh ekonomiky, například v segmentu služeb, v době její jarního otevření. Zrcadlí též potíže, jimž čelí průmysl. Jedná se zejména o světovou přepravní krizi, post-pandemické narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a s tím související dramatický růst cen přepravních nákladů a vstupních materiálů, včetně například materiálů stavebních. Výpadky v dodávkách letos omezují výrobu například v největších tuzemských automobilkách.
Předpokládaný rekordní růst tuzemského hospodářství je nepochybně „vodou na mlýn“ vládním stranám. Ty si dnešní čísla velmi pravděpodobně zařadí do arzenálu předvolebních PR argumentů. Vězme ovšem, že rekordní růst je z velké části výsledkem loňského propadu. Loni ve druhém čtvrtletí, kdy vrcholil dopad pandemické situace na tuzemskou ekonomiku, se české hospodářství propadlo meziročně, tedy v porovnání se druhým čtvrtletím 2019, o více než deset procent. Na úroveň roku 2019 se tak česká ekonomika vrátí až v příštím roce. Za celý letošní rok ekonomika vykáže růst 3.5 procenta.
Předvolební PR mašinérie vládních stran ovšem verdikt statistiků o historicky rekordním růstu ekonomiky jistě ráda využije. To, že jde do značné míry o výsledek ponížené srovnávací základny loňského roku, je z hlediska PR totiž vlastně druhořadé.
Zatímco tedy očekávaný rekordní růst české ekonomiky je do značné míry jen výsledkem použité statistické metodiky, kladoucí důraz na meziroční srovnání, rekordní spokojenost českých domácností s vlastní ekonomickou situací nikoli. Z šetření agentury CVVM, která na přelomu května a června letošního roku pro jeho účely oslovila takřka tisícovku respondentů, vskutku plyne, že tuzemské domácnosti vychází se svými příjmy nejlépe v historii sledování od začátku tohoto milénia. A také to, že v posledních dvanácti měsících čelil velmi obtížné finanční situaci historicky nejnižší podíl tuzemských domácností. V neposlední řadě pak z šetření plyne i to, že historicky nejnižší podíl českých domácností sdílí subjektivní pocit chudoby.
Je takřka k nevíře, že domácnosti v ČR jsou tak spokojeny s vlastní finanční situací zrovna v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky rekordního propadu. Zásadní podíl na takovém výsledku má ochota naší i zahraničních vlád zachraňovat hospodářství, jeho zaměstnanost a poptávku, a to za cenu enormního nárůst zadlužení. Nárůst dluhu zkrátka umožnil vyhladit propad ekonomky, resp. ztlumil nepříznivý dopad tohoto propadu na trh práce, zaměstnanost a celkovou poptávku.
České ekonomice zkrátka v čase pandemie pomohly programy jako Antivirus, kompenzační bonusy, odklady splátek dluhu či výhodné půjčky. Vládní politici nepochybně dosáhli svého, neboť mají krátký horizont zajímá je vlastně jen čas „do voleb“. A v tomto čase už k žádnému ekonomickému otřesu s největší pravděpodobností nedojde. Zda bude mít enormní nárůst zadlužení své dlouhodobé neúnosné náklady, se teprve uvidí. Nynější politiky to ale až tak moc zajímat nemusí.
Rekordní spokojenost obyvatel ČR s vlastní finanční situací, kterou navíc ještě vykazují v době rekordního propadu celé ekonomiky, je opravdu silným PR argumentem vládních stran, který z krátko- a střednědobého úhlu pohledu lze napadnout jen stěží.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz