Z
Německa dnes dorazí hned dva klíčové makroekonomické údaje. Jako první je na řadě červencová
míra nezaměstnanosti, která by podle tržního odhadu měla poklesnout o jednu desetinu
procentního bodu a zakotvit tak na hodnotě 5,8 %. K předpandemickým 5,0 % by tak stále něco chybělo, ovšem oproti vrcholu z loňského
léta (6,4 %) se jedná o zřetelný pokrok. Nelze ovšem nezmínit, že v
Německu, podobně jako v
České republice, byl
nárůst počtu oficiálně
nezaměstnaných významně tlumen vládními podpůrnými programy. V odpoledních hodinách pak z
Německa dorazí i údaj o červencové
inflaci v evropském harmonizovaném vyjádření. Ta by měla oproti červnu citelně zrychlit a po 2,1 % tentokrát vykázat 2,9 % meziročně. Takto svižný
cenový růst nebyl touto metodikou u našeho západního souseda naměřen od září
roku 2008.
Dalším bodem dnešního kalendáře bude červencový průzkum ekonomické důvěry v zemích eurozóny. V souhrnu od něj trh očekává kosmetický nárůst o 0,3 bodu, čímž by se dostal na hodnotu 118,2 a vyrovnal tak dosavadní rekord z května roku 2020. Zlepšení nálady si analytici slibují jak od průmyslového sektoru, tak i od služeb.
Ze Spojených států se v odpoledních hodinách dočkáme prvního odhadu vývoje tamního hrubého domácího produktu za druhý kvartál letošního roku. Podle odhadů by americká ekonomika měla dále zrychlit tempo zotavování a v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně narůst o 8,5 %. Dočkáme se i standardního reportu z tamního trhu práce, na kterém by v týdnu končícím 24. července mělo přibýt 385 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, tedy zhruba o 35 tisíc méně, než jich dorazilo o týden dříve.
Americká centrální banka Fed podle očekávání ponechala po včerejším zasedání nastavení měnové
politiky beze změny. Větších úprav nedoznal ani tón komunikace, která tak nadále odkazuje na současné výrazné
inflační tlaky jako „přechodné“, způsobené nabídkovým šokem a efektem znovuotevírání sektorů
ekonomiky. A byť šéf
Fedu Powell uznal, že i nadále zůstávají
inflační rizika vychýlena směrem nahoru,
trh práce podle něj není ve stavu, kdy by si
americká ekonomika žádala utahování měnových podmínek. Program nákupů aktiv tak pokračuje ve stávajícím objemu a podle nás jeho postupné tlumení nezačne dříve, nežli začátkem
roku 2022. Případné zvedání
úrokových sazeb je pak momentálně stále v nedohlednu.
Viceguvernér České národní banky Nidetzký se v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vyjádřil k budoucímu směřování tuzemské měnové politiky. Vyslovil se pro zvýšení sazeb na příštím zasedání, ke kterému dojde ve čtvrtek 5. srpna, a dále uvedl, že by si „dovedl představit“ pokračování v tomto trendu i na každém dalším, jež se v letošním roce bude konat. Podle jeho slov se s koronavirem česká ekonomika již naučila lépe žít a riziko zvýšené inflace aktuálně považuje za více akutní, nežli případné další ekonomické zpomalení vlivem epidemických restrikcí.
Dnešní makroekonomické ukazatele:
Čas |
Země |
Událost |
RB/RBI |
Trh |
Předchozí |
9:55 |
SRN |
Nezaměstnanost (červenec, v %) |
- |
5,8 |
5,9 |
14:00 |
SRN |
Inflace - EU harm. (červenec, r/r v %) |
- |
2,9 |
2,1 |
11:00 |
EUR |
Ekonomická důvěra (červenec, v b.) |
119,2 |
118,2 |
117,9 |
11:00 |
EUR |
Důvěra v průmyslu (červenec, v b.) |
12,7 |
13 |
12,7 |
11:00 |
EUR |
Důvěra ve službách (červenec, v b.) |
22,3 |
19,3 |
17,9 |
14:30 |
USA |
HDP (2Q, k/k anualizovaně v %) |
- |
8,5 |
6,4 |
14:30 |
USA |
Nové žádosti o podp. v nezam.
(červenec, v tis.) |
- |
385 |
419 |
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.