Horší Ifo i tuzemská podnikatelská nálada

Nedostatek komponent brzdí výrobu v ČR v Německu.

Po pátečním zveřejnění předběžných červencových indexů nákupních manažerů, které mimochodem dopadly velmi dobře, přišly na řadu i výsledky německého Ifa. Na rozdíl od PMI končícího nejvýše od roku 1998, Ifo tentokrát zamířilo dolů. Na první pohled tento kontrast možná vypadá trochu paradoxně, nicméně vyplývá z logiky, či přesněji konstrukce obou ukazatelů. Jak z pátečních, tak včerejších čísel vyplývá, že situace v německém průmyslu se komplikuje. Firmy rozhodně netrápí nedostatek zakázek, ale chybějící komponenty pro finalizaci výrobků. Roste proto rozpracovanost výroby a zásoby, které nakonec – podobně jako u nás – časem nutí firmy omezovat výrobu na sklad. A právě vyšší obavy nedostatku komponent i v dalších měsících plus negativní zprávy o šíření delta varianty jsou nejspíše důvodem, proč jsou německé firmy opatrné ve svých očekáváních a sráží tak celkový výsledek Ifa dolů. Tento závěr v podstatě potvrzuje i vývoj indexu nejistoty, který ukazuje, jak obtížné je pro firmy odhadovat vývoj v dalších šesti měsících. Podobné problémy jako německé firmy mají také ty místní, a proto nepřekvapí ani pokles důvěry v českém podnikatelském sektoru. Červencový průzkum nálad v tuzemských firmách signalizuje zhoršení doposud příznivého vývoje nálady především v průmyslu. Stejně jako v Německu si firmy nestěžují na nedostatek zakázek či nízkou očekávanou poptávku, ale na chybějící vstupy do výroby. Vedle toho jim komplikuje život nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků, který navíc v poslední době nabírá na síle. Nebude proto nijak překvapivé, pokud v dalších měsících uvidíme další zpomalování výroby největšího tuzemského odvětví – průmyslu. Oživení ve službách po rozvolnění by však mělo zajistit pokračování konjunktury i ve druhé polovině roku, a proto není zatím nutné přepisovat ekonomické výhledy pro letošní i příští rok.