Mezičtvrtletní pokles ekonomiky potvrzen ve výši 0,3 % (Analýza makroindikátorů)

Dnešní konečný odhad vývoje české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku potvrdil její mezičtvrtletní pokles ve výši 0,3 % po předchozím růstu o 0,7 %. V meziročním srovnání se pokles tuzemského HDP zmírnil z 5,3 % v posledním loňském čtvrtletí na 2,4 %. Zveřejněná data zároveň přinesla revizi historických údajů. Zatímco tak v roce 2019 ekonomika vzrostla o 3 %, v loňském roce klesla o 5,8 % (před revizí data hovořila o +2,2 % v roce 2019 a o -5,6 % v roce 2020).

I nadále platí, že za mezičtvrtletním poklesem ekonomiky stál v prvních třech měsících letošního roku zejména horší čistý vývoz, který souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu, ale také s vyšší tvorbou zásob. Ty zaznamenaly na začátku roku významný vzestup na němž se pravděpodobně podílel i nárůst nedokončené výroby, když především v automobilovém průmyslu chyběly klíčové výrobní komponenty. Tento problém však s koncem prvního čtvrtletí neskončil a bude zřejmě ovlivňovat výkon ekonomiky také v dalších čtvrtletích. Spotřeba domácností i přes nejpřísnější restrikce za celou dobou trvání pandemie klesla oproti čtvrtému čtvrtletí jen o 0,3 %. Fixní investice dokonce mezičtvrtletně vzrostly o 0,8 %.

Zveřejněné sektorové účty ukazují, že za tímto nárůstem stály soukromé investice. Ty vzrostly oproti čtvrtému čtvrtletí o 3,6 %, po několika předchozích poklesech. Opačným směrem se naopak vyvíjely vládní investice, jenž se mezičtvrtletně snížily o 8,8 % poté, co v předchozích čtvrtletích relativně svižně rostly. Míra úspor domácností se v prvním čtvrtletí sice nepatrně snížila, i tak se však pohybovala nad 20 %, což je zhruba dvojnásobek obvyklých hodnot. Meziroční růst disponibilního důchodu českých domácností zpomalil z 5,5 % na 3,6 %, na což působil především nižší růst objemu mezd a platů, jenž v meziročním srovnání zpomalil z 3,8 % na 0,5 %. To je i v souladu s vývojem průměrné mzdy v prvním čtvrtletí, o kterém jsme psali více zde https://bit.ly/3uTrOse. Na slabším meziročním růstu disponibilního důchodu se podílel také nižší příspěvek sociálních dávek. Ten byl však významně ovlivněn vyšší srovnávací základnou, když stát s výplatou finanční podpory zasaženým profesím začal již na jaře loňského roku. Překvapivý je pak nárůst zisku osob samostatně výdělečně činných, který se oproti loňsku zvýšil v prvním čtvrtletí o 3 %.

Druhé čtvrtletí již pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, a to především s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí. Zatímco v průběhu května došlo ke znovuotevření všech obchodů a některých služeb, v červnu již hospodářství fungovalo téměř bez omezení. Lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat. Pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat také soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku.

Za celý rok 2021 očekáváme růst tuzemského HDP o 3,4 %, rychlé uvolnění restrikcí nicméně dává naději na ještě mírně lepší výsledek. Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu. Rizikem jsou také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.