Nahradí afričtí lvi asijské tygry?

Afrika se pro svět byznysu stává stále důležitějším kontinentem. Státy i soukromé firmy zaměřují své strategie na hledání „nových trhů“, které by kompenzovaly nízkou míru růstu v rozvinutém světě. Obchod s hlavními rozvojovými zeměmi, jako je například Čína či Indie, ale přechází do fáze, kdy jsou příležitosti trochu omezenější a konkurence stále tvrdší. Afrika naopak nabízí stále obrovské možnosti, které nejsou spojené jen s těžbou přírodních zdrojů, ale zejména s rychle se rozvíjejícími odvětvími poptávanými rostoucí střední třídou.

Ilustrace: NASA, Shutterstock

Na africkém kontinentu žije více než 1,1 miliardy lidí. Očekává se, že během příštích 25 let toto číslo poroste přibližně o dalších 50 %. Nadšení z působivého růstu Afriky nesdílejí miliony jejích obyvatel. Subsaharská Afrika je domovem třetiny nejchudších lidí na světě a nachází se zde šest z deseti zemí, které vykazují nejvyšší sociální nerovnost na planetě. Potenciál kontinentu také podkopávají terorismus, kriminalita, vysoké veřejné dluhy, korupce i nelegální odliv kapitálu. Jedno africké přísloví praví, že „kdo miluje svého psa, musí milovat i jeho blechy.“ Kdo chce využít příležitosti, které Afrika nabízí, musí si být vědom i rizika.

NADĚJNÝ KONTINENT, ALE TAKÉ NEROVNOST A ŠEDÁ EKONOMIKA

Afrika je druhým nejrychleji rostoucím regionem na světě a začíná hrát čím dál větší roli v globální ekonomice. Hlavními faktory jsou zejména stále silnější soukromý sektor, větší politická stabilita, vysoké ceny komodit či zodpovědnější hospodářské politiky jednotlivých zemí. Ekonomický růst je stále více tažen domácí poptávkou – zvyšuje se soukromá i veřejná spotřeba, což je spojeno především s nárůstem střední třídy, ale i investicemi do infrastruktury.

Integrace afrických trhů je navíc příležitostí pro intenzivnější zapojení do světového obchodu. Dosavadní roztříštěnost jednotlivých trhů a omezený obchod se sousedními zeměmi zamezovaly specializaci výroby a nepřispívaly ani ke generování úspor z rozsahu. Uspokojit domácí poptávku bude přitom stále náročnější. Rychle rostoucí střední třída posiluje svoji kupní sílu. Kupříkladu v Etiopii, kde průměrný roční ekonomický růst mezi lety 2010 a 2015 dosahoval více než 10 % HDP, se navýšil příjem na jednotlivce v roce 2017 oproti roku 2010 o 70 %. Je však potřeba vnímat i obrovské nerovnosti, které na kontinentu existují. Nejbohatších 20 % africké populace spotřebuje až polovinu všech příjmů, na druhou stranu nejchudší a nejvíce zranitelná část obyvatelstva nesahá ani na 10 % příjmů.

POTŘEBNÉ INVESTICE – INFRASTRUKTURA, ENERGETIKA I ZDRAVOTNICTVÍ

Zásadním aspektem pro nastartování dynamického rozvoje kontinentu bude zlepšení stavu infrastruktury. Dle Světové banky je celkový hospodářský růst kontinentu v důsledku nedostatečné kvality a kapacity silnic, bydlení, čisté vody a hygieny brzděn až o 40 %. Jen zhruba polovina afrických obyvatel má přístup k elektrické energii ze sítě, a to ještě doprovázený četnými výpadky. Aby státy mohly zajistit spolehlivé dodávky elektřiny, musí se v příštích dvou dekádách investice do energie zvýšit čtyřnásobně.

K dosažení tohoto cíle mohou napomoci i obnovitelné zdroje energie. Afrika má celosvětově největší potenciál v oblasti solární energie. Vzhledem k podmínkám na kontinentu se otevírají příležitosti i pro větrnou nebo geotermální energii. Při vhodně zvolených strategiích tak má Afrika šanci na uhlíkově méně intenzivní rozvoj nežli jiné regiony.

Pandemie covid-19, stejně jako v ostatních regionech, akcentovala i v Africe potřebu investic do sektoru zdravotnictví, kde řada zemí spouští národní programy za účelem zlepšení stavu podfinancovaného sektoru. Česká republika v této těžké době nezůstala pozadu a připravila rozvojové projekty na dodávky zdravotnických zařízení a vybavení směřující do Etiopie, Ghany, JAR, Maroka, Nigérie, Tuniska či Zambie. Pomáháme tím zlepšovat dostupnost zdravotní péče nejen v souvislosti s aktuální potřebou v době pandemie, ale i v dlouhodobém horizontu. Navíc se nám daří posilovat dobré jméno českých firem na trzích mimo Evropu, na což mohou navázat dlouhodobější obchodní partnerství.

Nadějí Afriky jsou její mladí vzdělaní obyvatelé. Snímek z ghanské Accry. Foto: Shutterstock

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE JAKO INVESTICE DO BUDOUCNA

Afrika se navzdory svému potenciálu stále potýká s řadou problémů a rizik. Přesto se jedná o perspektivního hráče na globálním trhu, který v sobě díky dynamickému růstu jednotlivých ekonomik, zlepšujícímu se investičnímu klimatu a podnikatelskému prostředí či expanzi střední třídy skýtá obrovský potenciál. Vstupní branou do regionu se může stát rozvojová spolupráce.

Pokud se chceme inspirovat v zemích, které jsou zde úspěšné, převažuje jasný trend propojování rozvojové spolupráce s obchodními vztahy. I u nás za posledních několik let vznikla řada nástrojů, které umožňují zapojení českých firemních subjektů do rozvojové a humanitární spolupráce. I když výše naší rozvojové spolupráce bude limitována finančními možnostmi, je pro nás důležité, aby byla dobře využita. Její výši tedy neměříme jen velikostí projektů, ale zejména efektů plynoucích z našich aktivit. Jinými slovy: neplánujeme, co od nás má Afrika dostat, ale co společně můžeme řešit.

Osvědčil se například program B2B České rozvojové agentury. Nový program Záruka zahraniční rozvojové spolupráce ČMZRB nabídne příjemnější financování našich projektů. Nejvýznamnějším pokrokem a úspěchem v české rozvojové spolupráci jsou vázané peněžní dary, jež umožňují dodávky českých řešení do vybraných zemí. Ty kromě akutní pomoci slouží i jako skvělé reference českých produktů do budoucna. Největší množství takových projektů nyní realizujeme právě v Africe.

DOKUD SE TO NEPOVEDE, ZDÁ SE TO NEMOŽNÉ

Mercatorovo zobrazení světa klame. Afrika je mnohem širší a větší, než jak vypadá na školní mapě. Vejde se do ní nejen celé území Spojených států, Indie, Číny, ale i velké části Evropy.  Tisíce místních jazyků i etnik přetrvaly snahy kolonizujících zemí vytvořit jednu Afriku rozdělenou spornými mapami načáranými podle objevitelských cest.

Dnešní Afrika je jiná, je více sebevědomá, s vlastní ambicí jednoho trhu, ambicí řešit globální svět. Obchodní vztahy s Afrikou tak dostávají nový význam. Nejde přitom jen o hledání drobků v současné „strkanici“ o Afriku, která se opět vede například o nerostné zdroje, které jsou pro tento kontinent požehnáním i prokletím.  Racionálně máme co nabídnout, a proto musíme společně využít rostoucí příležitosti.  Budoucí prosperita, bezpečnost, vysoký zdravotní a lidský standard Afriky jsou i v zájmu Evropy. Můžeme najít spoustu příběhů o spolupráci z minulosti, ale nejvíce zajímavé bude to nové. Jak říkal Nelson Mandela: dokud se to nepovede, vždycky se to zdá nemožné.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí