Kuroda: Zakořeněná nízká inflace a vytrvalá centrální banka

Cenové tlaky v globální ekonomice rostou, jaké zkušenosti může v této souvislosti nabídnout japonská centrální banka Bank of Japan? Její guvernér Haruhiko Kuroda pro Bloomberg Markets uvedl, že téma vyšší inflace je z vyspělých zemí relevantní zejména pro USA, a to jednak kvůli stimulaci a také kvůli očkování. K tomu se přidávají vyšší ceny komodit.

Trhy jsou podle Kurody v důsledku vyšší inflační nejistoty „trochu nestabilní“. Fed ovšem hovoří o přechodných inflačních tlacích, které jsou mimo jiné dány krátkodobými problémy v dodavatelských řetězcích a otevíráním ekonomiky. Fed na základě těchto východisek chce držet akomodační politiku a Kuroda se podle svých slov domnívá, že za postojem Fedu je víra, že bude trvat nějaký čas, než dojde k překonání doposud nízké úrovně inflace. Americká centrální banka tak chce po nějaký čas nechat inflaci přestřelovat 2% inflační cíl, aby se průměrná inflace dostala právě na 2 % a pevně se tu ukotvila inflační očekávání.

Kuroda pokračoval s tím, že právě Japonsko má zkušenosti s dlouhodobě nízkou inflací, která se postupně zakořeňuje v celé ekonomice. Podle jeho názoru je pak důležité, aby centrální banka správně komunikovala s veřejností tak, aby byla zajištěna stabilita finančních trhů. Bank of Japan v této souvislosti monitoruje vývoj nejen v Japonsku, ale v celé světové ekonomice. Podle Kurody se jí podaří dosáhnout inflačního cíle ve výši 2 %, ale bude to postupný proces. V jeho rámci bude banka „konzistentně pokračovat s mohutným monetárním uvolňováním“.

Kuroda očekává, že japonská ekonomická aktivita se dostane na úrovně dosažené před pandemií ke konci letošního roku. I před pandemií ale v zemi panovala „relativně nízká inflace“, takže návrat do situace před pandemií neznamená dosažení inflačního cíle. Jak bylo uvedeno, to bude trvat „ještě nějaký čas“. A monetární uvolňování tedy bude pokračovat i poté, co se ekonomika plně zotaví z dopadů pandemie. Jinak řečeno, BoJ musí být ve snaze o dosažení inflačního cíle „vytrvalá“.

Kuroda v rozhovoru také zmínil, že každá centrální banka musí svou politiku nastavit s ohledem na situaci v domácím hospodářství. Následující graf porovnává současnou výši klíčových sazeb ve vybraných ekonomikách. V záporných číslech jsou sazby ve Švýcarsku a eurozóně, u nuly či míně nad ní pak v celé řadě zemí počínaje Japonskem a konče Spojenými státy. U 4 % se nachází v Číně, Mexiku a Brazílii, nad touto hranicí v Rusku, v Turecku sazby leží u 17 %:


Zdroj: Twitter

Druhý graf porovnává vývoj rozvah významných centrálních bank:
inflace boj" src="/Fotobank/4ee4d41f-6891-4163-a357-b09838b9ada0?width=500&height=319&action=Resize&position=Center" />

Zdroj: Twitter, Youtube, Bloomberg Markets