Nová data přicházející z české ekonomiky byla prozatím velmi slibná a naznačují, že oživení ve druhém čtvrtletí letošního roku nabírá na síle. - Ranní glosa: Česká inflace zpět pod trojkou

Nová data přicházející z české ekonomiky byla prozatím velmi slibná a naznačují, že oživení ve druhém čtvrtletí letošního roku nabírá na síle.

Nová data přicházející z české ekonomiky byla prozatím velmi slibná a naznačují, že oživení ve druhém čtvrtletí letošního roku nabírá na síle a přibližuje tak dobu, kdy bude ČNB moct zahájit nový cyklus zvyšování úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že však tuzemské nebe není úplně bez mraků a z výroby přicházejí zprávy nejen o drahých vstupech a chybějících pracovnících, ale už i o omezování produkce v automobilovém průmyslu v důsledku nedostatku vstupů, není s ochlazováním ekonomiky nutné až tak pospíchat. A dokonce i inflace se už vrátila pod horní hranici tolerančního pásma, i když ještě před měsícem dosahovala 3,1 %. V květnu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 0,2 % a meziroční inflace sledovaná centrální bankou se tak snížila na 2,9 % a dostala se tak i na prognózu ČNB. Poklesly ovšem i další indexy sledované centrální bankou, jako jsou čistá nebo jádrová inflace. Ta první na 3 %, druhá na 3,1 % a měnově-politická dokonce na 2,6 %. I nadále platí, že za letošní inflací stojí především dražší doprava, cigarety a alkohol. Dohromady tvoří dvě třetiny aktuální inflace, zatímco třeba bydlení (dřívější inflační stálice) dnes zůstává díky dočasně levnějším energiím na pozadí. Inflace tak aktuálně nepředstavuje pro ČNB vážný problém, kvůli kterému by měla rychle nebo dramaticky reagovat. Neznamená to ovšem, že s poklesem inflace mizí i dřívější inflační rizika. Je tu například stále velký nákladový tlak ve výrobě, který se zatím v cenách pro konečného spotřebitele až na výjimky příliš neprojevil. Jasné rovněž není, jakou cenovou strategii zvolí v těchto časech „rozvolněné“ služby a jak na ni bude reagovat prozatím nepříliš silná domácí poptávka. Ve hře je stále ještě mnoho otázek, včetně změny chování spotřebitelů, na to, aby alespoň trochu poklesla nejistota jakéhokoliv inflačního výhledu. Jisté je zatím jen to, že tuzemská inflace má především nákladový charakter, a proto brzké utlumování poptávky vyššími sazbami nemusí být až tak žádoucí. Zvlášť když práci za ČNB v tuto chvíli odvádí posilující koruna, kterou by dřívější rozšíření úrokového diferenciálu v časech evropského QE zřejmě ještě ponouklo k dalšímu posílení.