Inflace zase drtí Čechy, je vyšší, než se čekalo. Citelně zdražuje pivo, zelenina, benzín, alkohol, tabák i auta

Inflace v České republice svým růstem překonává očekávání. Poprvé od loňského září se v dubnu dostala nad úroveň horní meze tolerančního pásma cílování inflace, které stanovuje Česká národní banka, když dosáhla úrovně 3,1 procenta. Jak trh, tak ČNB přitom předpokládaly, že inflace skončí pod úrovní tří procent.  

V porovnání s loňským dubnem prudce zdražily pohonné hmoty, a to o více než 16 procent. Tento růst je však dán zejména tím, že loni v dubnu se ceny prudce propadly kvůli celosvětovému propadu cen ropy. Ty spadly v důsledku šířící se pandemie. V květnu by měl být ze stejného meziroční růst cen pohonných hmot ještě výraznější, zhruba dvacetiprocentní. Navzdory pandemii rostou výrazně také ceny aut. Vláda totiž svými záchrannými programy na dluh udržuje zaměstnanost i kupní sílu lidí na stále poměrně vysoké úrovni i v čase krize, což podněcuje poptávku právě i po autech. Ta navíc zdražují proto, že jejich výroba je kvůli nutnosti plnit stále náročnější regulace, například emisní limity, více a více náročná a nákladná. Navíc se v oblasti automobilové výrobě projevují prodlevy způsobené kritickým nedostatkem čipů, jenž je globálního rázu, zasahuje i tuzemské automobilky a přetrvá zřejmě až do příštího roku.  

Meziročně výrazně zdražuje také pivo nebo tabák. V případě piva se do cen promítá zejména růst cen energií či mezd v pivovarnické branži, tabák zdražuje z důvodu kontinuálního růstu spotřební daně z něj, jenž pokračuje i letos. Cena piva roste také v důsledku loňského zvýšení spotřební daně z lihovin, které snížilo poptávku po nich, takže ji zvýšilo po nejbližší náhražce, tedy pivu. Silnější poptávka po zlatavém moku, která v důsledku toho nastává, umožňuje jít s jeho cenou znatelněji nahoru.  

V meziměsíčním pohledu, z března na duben, zdražuje výrazně, o více než deset procent, zelenina. Zemědělští producenti citelně zvyšují její cenu. Symbolem nynějšího zdražování zeleniny se stala paprika. Ta se v některých řetězcích prodává třeba i za 140 korun za kilogram, někde ale šplhá až ke 200 korunám za kilogram. Přitom třeba v létě 2018 se paprika prodávala za zhruba 40 korun za kilogram. Příčinou drahé papriky je zejména ten fakt, že se nyní prodává výhradně skleníková produkce z dovozu. České papriky se na trh dostanou převážně až ve druhé polovině léta, což s sebou přinese tlak na pokles cen.   

Kromě paprik zdražují také okurky, rajčata, cibule i mrkev. V dalších měsících by ale mělo dojít ke zlevnění, jako u papriky. Letošní chladné jaro není pro pěstitele takovou pohromou, jakou bylo loňské extrémně suché jaro. Letošní sklizeň zeleniny by tak neměla být slabší než ta loňská, což právě přinese tlak na pokles cen.   

Dnešní čísla k inflaci zvyšují pravděpodobnost, že ČNB by mohla už letos v srpnu zvýšit svoji základní úrokovou sazbu a že ji letos zvýší dost možná i dvakrát. V příštím roce by ji mohla zvednou až čtyřikrát. Koncem roku 2022 by základní sazba mohla činit 1,5 procenta. Trh nyní sází na takovéto poměrně agresivní zvyšování sazeb ČNB – agresivní v tom smyslu, že během poměrně krátkého časového úseku necelých dvou letá předpokládá razantní, několikanásobný růst sazeb. Takto agresivně sázel na růst sazeb naposledy před deseti lety.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank