ČR - březnový počet zemřelých byl rekordní, výrazně však klesla nadúmrtnost nejstarších seniorů
11. května 2021
V březnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 16,6 tisíce obyvatel Česka, historicky nejvíce za jeden měsíc. Oproti pětiletému průměru z let 2015–2019 byl letošní březnový úhrn zemřelých vyšší o 61 %, absolutně o 6,3 tisíce. Na každých 100 tisíc obyvatel v březnu připadlo 155 úmrtí, v letech 2015–2019 to bylo v průměru 97.
Březen stanovil nové měsíční maximum v počtu zemřelých ve srovnatelné časové řadě od roku 1947. Dosavadní maximum z letošního ledna bylo překročeno o 530 osob, ve srovnání s loňským listopadem, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie covid-19, bylo zemřelých více o 802. Procentní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru pro daný měsíc z období let 2015–2019 však byl nejvýraznější hned v listopadu, a to 77%, zatímco letos v březnu 61% a v lednu 52%.
„Stejně jako v úhrnu za celou republiku se březen stal v počtu úmrtí nejtragičtějším měsícem hned v sedmi krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém a v Praze,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. V Karlovarském kraji bylo nejvíce zemřelých v průběhu února, v Královéhradeckém a Moravskoslezském během ledna. V krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a na Vysočině byla situace nejhorší již v listopadu 2020. Shodně se v čase vyvíjela i úroveň úmrtnosti čili počet zemřelých v přepočtu na 100 tisíc obyvatel (k 1. 1.).
V průběhu března připadlo na každých 100 tisíc obyvatel Česka 155 úmrtí, zatímco v průměrném březnu let 2015–2019 to bylo 97 úmrtí. Nejvyšší byla letos v březnu úmrtnost v kraji Ústeckém (194 úmrtí na 100 tis. obyvatel), dále v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém (187–177 úmrtí na 100 tis. obyvatel). Naopak nejnižší byla úmrtnost obyvatel Prahy (129 úmrtí na 100 tis. osob), kraje Zlínského a Olomouckého (<140 úmrtí na 100 tis. osob). I v těchto třech krajích však byla minimálně 37 % nad pětiletým průměrem pro měsíc březen.
Nadúmrtností byli opět více zasaženi muži. Ve srovnání s podzimem loňského roku se však rozdíl mezi muži a ženami prohloubil. V březnu počet všech zemřelých mužů ze 100 tisíc stoupl oproti průměrné březnové hodnotě z let 2015–2019 o 74 %, zatímco u žen to bylo o 45 %. V listopadu se úmrtnost mužů zhoršila o 77 %, žen o 74 %.
Výše nadúmrtnosti není stejná ani v jednotlivých věkových skupinách. V březnu se v důsledku epidemie covid-19 nejvýrazněji od průměru odchýlila úmrtnost osob ve věku 60 až 79 let, a to o 71–77 %. V průměru více jak 50% byla ale i nadúmrtnost 40–59letých. „V letošních datech je zřejmý pozitivní vývoj u skupiny nejstarších seniorů ve věku 85 a více let, u kterých se úroveň nadúmrtnosti ve srovnání s podzimem loňského roku výrazně snížila. Zatímco v listopadu byla v porovnání s průměrným listopadem let 2015–2019 jejich úmrtnost vyšší o 80 %, v březnu již jen o 23 %,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Grafická část:
11. května 2021
Březnový počet zemřelých byl rekordní, výrazně však klesla nadúmrtnost nejstarších seniorů
V březnu 2021 zemřelo podle
předběžných údajů 16,6 tisíce obyvatel Česka, historicky nejvíce za jeden měsíc.
Oproti pětiletému průměru z let 2015–2019 byl letošní březnový úhrn zemřelých
vyšší o 61 %, absolutně o 6,3 tisíce. Na každých 100 tisíc obyvatel
v březnu připadlo 155 úmrtí, v letech 2015–2019 to bylo v průměru 97.
Březen stanovil nové měsíční maximum v počtu zemřelých ve srovnatelné časové řadě od roku 1947. Dosavadní maximum z letošního ledna bylo překročeno o 530 osob, ve srovnání s loňským listopadem, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie covid-19, bylo zemřelých více o 802. Procentní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru pro daný měsíc z období let 2015–2019 však byl nejvýraznější hned v listopadu, a to 77%, zatímco letos v březnu 61% a v lednu 52%.
„Stejně jako v úhrnu za celou
republiku se březen stal v počtu úmrtí nejtragičtějším měsícem hned v sedmi
krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém
a v Praze,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky
ČSÚ. V Karlovarském kraji bylo nejvíce zemřelých v průběhu února, v
Královéhradeckém
a Moravskoslezském během ledna. V krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském
a na Vysočině byla situace nejhorší již v listopadu 2020. Shodně se v čase
vyvíjela i úroveň úmrtnosti čili počet zemřelých v přepočtu na 100 tisíc
obyvatel (k 1. 1.).
V průběhu března připadlo na každých 100 tisíc obyvatel Česka 155 úmrtí, zatímco v průměrném březnu let 2015–2019 to bylo 97 úmrtí. Nejvyšší byla letos v březnu úmrtnost v kraji Ústeckém (194 úmrtí na 100 tis. obyvatel), dále v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém (187–177 úmrtí na 100 tis. obyvatel). Naopak nejnižší byla úmrtnost obyvatel Prahy (129 úmrtí na 100 tis. osob), kraje Zlínského a Olomouckého (<140 úmrtí na 100 tis. osob). I v těchto třech krajích však byla minimálně 37 % nad pětiletým průměrem pro měsíc březen.
Nadúmrtností byli opět více zasaženi muži. Ve srovnání s podzimem loňského roku se však rozdíl mezi muži a ženami prohloubil. V březnu počet všech zemřelých mužů ze 100 tisíc stoupl oproti průměrné březnové hodnotě z let 2015–2019 o 74 %, zatímco u žen to bylo o 45 %. V listopadu se úmrtnost mužů zhoršila o 77 %, žen o 74 %.
Výše nadúmrtnosti není stejná ani
v jednotlivých věkových skupinách. V březnu se v důsledku epidemie covid-19
nejvýrazněji od průměru odchýlila úmrtnost osob ve věku 60 až 79 let, a to
o 71–77 %. V průměru více jak 50% byla ale i nadúmrtnost 40–59letých.
„V letošních datech je zřejmý pozitivní vývoj u skupiny nejstarších seniorů
ve věku 85 a více let, u kterých se úroveň nadúmrtnosti ve srovnání
s podzimem loňského roku výrazně snížila. Zatímco v listopadu byla
v porovnání s průměrným listopadem let 2015–2019 jejich úmrtnost vyšší o
80 %, v březnu již jen
o 23 %,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické
statistiky ČSÚ.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Grafická část:
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
13.11.2024 Pojištění elektromobilů kryje specifická rizika
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?