Rozbřesk: Jak se nám skládá obrázek české ekonomiky?

Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie. Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 %, nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala. Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.

Jak už vyplynulo z podrobných dat za předchozí čtvrtletí v průběhu pandemie docházelo na trhu k velkým přesunům zaměstnanců mezi jednotlivými obory. Z těch uzavřených či jinak omezených do těch, které v době lockdownu expandovaly. Výrazné snížení počtu pracovníků prodělalo největší tuzemské odvětví – průmysl – který ovšem začíná pracovníky opět hledat a nabírat, jak už v posledních měsících naznačují průzkumy důvěry či PMI. Nepřekvapí ani desítky tisíc lidí opouštějících oblast HORECA a naproti tomu nábor lidí do IT, e-commerce nebo ve stavebnictví, které bylo (a je) silně závislé na zahraničních pracovnících a které stále pociťuje nedostatek zaměstnanců jako jednu z hlavních překážek pro svůj růst.

V meziročním srovnání budou čísla z trhu práce vypadat možná dramaticky – ať už se podíváme na celkovou zaměstnanost (téměř o dvě procenta nižší než loni) nebo o dvě třetiny vyšší nezaměstnanost. Ve srovnání se situací po začátku světové finanční krize před dvanácti lety jsou však tyto propady či nárůsty vlastně jen symbolické. Obavy sice může dál vyvolávat konec programů Antivirus, které v březnu podpořily téměř 240 tisíc zaměstnanců, avšak asi jen těžko jde o zombie pracovní místa, která okamžitě na konci lockdownu zaniknou. Natolik velkorysá státní podpora pro zaměstnavatele nebyla. I proto už není další skokový nárůst nezaměstnanosti pravděpodobný. Napětí na trhu práce v důsledku korona-krize mírně polevilo, nicméně vzhledem k pozitivnímu výhledu ekonomiky nejspíš jen dočasně. O tom už napoví více a se zpožděním statistiky mezd, které ovšem budou tentokrát zkresleny zrušením superhrubé mzdy.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna se v průběhu včerejšího obchodování pohybovala bez výraznějších výkyvů v blízkosti úrovně 25,85 EUR/CZK. Trh v podstatě již čeká na zítřejší jednání bankovní rady ČNB, od kterého sice nečeká žádnou změnu sazeb, avšak rétorika centrálních bankéřů by mohla naznačit, jaký postup se jim bude jevit jako pravděpodobný pro příští měsíce. Vyjasnit by se mohlo například, čím budou podmiňovat zvyšování sazeb v letošním roce, jak se budou dívat na výkyvy inflace po rozvolnění dlouhodobě omezených služeb, nebo jak moc je bude v rozhodování limitovat koruna. A právě koruna bude těžit z perspektivy dalšího rozšíření úrokového diferenciálu, kterou by měla naznačit i nová prognóza ČNB.

Zahraniční forex
Bývalá šéfka Fedu a současná ministryně financí J. Yellenová způsobila lehký rozruch, když média přinesla citáty z jejího rozhovoru, kde se vyjádřila na adresu úrokových sazeb. Yellenová uvedla, že úrokové sazby budou muset o něco vzrůst, aby zabránily přehřátí (americké) ekonomiky. Tento nečekaně jestřábí názor bude přitom již dnes konfrontován dalším excelentním měsíčním (ADP) reportem z amerického trhu práce. Dolar by v tomto prostředí, které nahrává vyšším americkým sazbám, mohl získat krátkodobé body.

Dnes odpoledne proběhne zasedání polské centrální banky, která velmi pravděpodobně svoji měnovou politiku nijak nezmění, ale komentář k rozhodnutí NBP bude velmi zajímavý a to přesto, že tisková konference proběhne až v pátek odpoledne. NBP se totiž nachází ve schizofrenní situaci, kdy by na jednu stranu ráda i nadále podporovala maximálně uvolněnou politikou postpandemické oživení a na straně druhé musí čelit velmi vysoké inflaci. Ta v březnu vyskočila až na 4,3 % a je otázkou, zdali v takové situaci bude vedení nadále chtít propagovat politiku “slabého zlotého”. Tato politika, která dokonce přiměla NBP intervenovat proti zlotému, se může části vedení centrální banky jevit jako nevhodná v situaci, kdy se Polsko přeneslo přes další vlnu pandemie a očkovací kampaň významně pokročila. Může se tedy stát, že pasáž komentující (negativní) vliv zlotého bude v komentáři NBP dále zrelativizována či dokonce zcela vypuštěna.

Akcie
Americké akciové trhy uzavřely včerejší seanci s poměrně velkými ztrátami. Index S&P 500 propadl o téměř procento na 4155 bodů a přes korekci v závěru obchodování umazal zisky z poslední dní. Pod tlak se dostaly všechny těžké váhy technologického sektoru, přičemž Apple, Nvidia, Amazon nebo Qualcomm oslabily o dvě až čtyři procenta. Podobně se vedlo Tesle nebo Microsoftu, jejichž akcie zakončily obchodování shodně o 1,6 % níže. Aerolinky Delta oslabila o 4,1 % a American Airlines o 2,2 %, přičemž obdobná situace panovala u provozovatelů výletních lodí v čele s akciemi Carnival, které odepsaly 4,5 %. Posílily naopak akcie Dow o 2,6 % a Freeport-McMoran o 1,8 %. Zprávy o potřebném zvyšování sazeb povzbudily banky, kdy Bank of America, Citigroup nebo JPMorgan zpevnily přibližně o procento. Index S&P 500 oslabil o 0,7 %, Nasdaq o 1,9 %, Dow Jones zůstal se zelenou nulou beze změny.