Česko může v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet

Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.  

Zatím se dané pravidlo diskutuje ve vztahu hlavně k Maďarsku a Polsku. Hlavy států zemí EU se na summitu v prosinci 2020 dohodly nejen na postupné implementaci a financování projektů v rámci pokrizového plánu obnovy, ale současně též na aplikaci mechanismu, na jehož základě by docházelo k redukci čerpatelných prostředků v případě porušování zásad vlády unijního práva.  

O tom, jak bude mechanismus konkrétně nastaven, a v jakém rozsahu budou členské státy případně penalizovány, rozhodne Evropská komise. A to až na podkladě příslušného verdiktu Soudního dvora EU, k němuž již Maďarsko a Polsko podaly stížnost. Dvůr zatím verdikt nevydal. Polsko a Maďarsko se obávají krácení čerpatelných prostředků z evropských fondů, a to nejen těch z fondu obnovy, ale i těch standardně čerpaných v rámci jednotlivých programových období, z nichž další takové sedmileté letos začíná.  

Pokud by Soudní dvůr EU stížnosti daných zemí nevyhověl, Evropská komise nastaví sankční vodítka. V případě, že by Česko bylo následně shledáno jako země, která zásady vlády práva nedodržuje, může přijít o část evropských peněz z fondu obnovy a z víceletého finančního rámce. Vzhledem k celkovému objemu těchto programů vyčleněných pro ČR v souhrnné výši stovek miliard korun lze předpokládat, že by redukce v případě ČR čítala jednotky až spíše nižší desítky miliardy korun, v závislosti na závažnosti českého prohřešku.  

Jedná se ale zatím jen o návrh Evropské lidové strany. To znamená, že Polsko i Maďarsko mají k potenciálnímu krácení stále blíže než ČR. Česko doposud v evropských institucích nebylo tak intenzivně jako Polsko a Maďarsko diskutováno coby země, jež porušuje zásady vlády práva, které by tak krácení čerpatelných prostředků zvláště zásadně hrozilo. To se ale nyní může změnit, jakkoli je požadavek Evropské lidové strany třeba vnímat také politicky, jako gesto zatím jen zdviženého prstu směrem k České republice, aby začala více dbát společných evropských zájmů.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank