Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně dle průzkumu PMI zrychlil na historicky nejvyšší úroveň

Dubnový průzkum PMI naznačuje, že ekonomická aktivita v eurozóně zrychlila svůj růst, když souhrnný indikátor PMI vzrostl na devítiměsíční maximum. Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI zrychlil na svou historicky nejvyšší úroveň. Poprvé od loňského srpna průzkum hlásí také růst aktivity v sektoru služeb. Jestliže pro první čtvrtletí jako celek průzkum PMI signalizuje mírný mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny, tak dubnový průzkum naznačuje, že by se ekonomika eurozóny mohla ve druhém čtvrtletí vrátit k mezičtvrtletnímu růstu.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v dubnu dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 53,2 na 53,7, což je nejvyšší úroveň od loňského července. Pro finanční trh jde o příznivé překvapení, neboť trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 52,9.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a v dubnu souhrnný PMI indikátor překonal tuto klíčovou úroveň druhý měsíc v řadě.

Průzkum PMI tak naznačuje, že zatímco v prvním čtvrtletí HDP eurozóny v mezičtvrtletním vyjádření mírně klesl, a ekonomika tak znovu upadla do recese, tak ve druhém čtvrtletí by se hospodářský výkon eurozóny mohl vrátit k mezikvartálnímu růstu.

Daří se především zpracovatelskému průmyslu, kde růst aktivity měření optikou PMI zaznamenal nový rekord za historii tohoto průzkumu, tedy od června roku 1997. K růstu se poprvé od loňského srpna ale vrátila také aktivita v sektoru služeb, na řadu odvětví ve službách ale i nadále dopadají omezení související s pandemií.

Růst cenových nákladů

Detailní pohled ukazuje, že oživení ekonomické aktivity je spojeno také s růstem cenových tlaků.

Cenové tlaky jak na straně nákladů, tak na straně prodejních cen, jsou patrné především ve zpracovatelském průmyslu, kde se silný růst poptávky střetává se zpožďováním dodávek a dalšími komplikacemi, jež souvisí s pandemií. Postupný růst nákladů a také oživení růstu prodejních cen ale hlásí také sektor služeb.

Průzkum PMI je tak konzistentní s očekáváním, že druhé čtvrtletí přinese nárůst meziroční inflace v eurozóně.

ECB ale dala jasně najevo, že letošní výkyvy v inflaci bude ignorovat, neboť její prognóza očekává, že se inflace v dalších dvou letech zklidní a bude se držet pod inflačním cílem, jenž je stanoven v oblasti mírně pod dvěma procenty.

ECB se tak bude i nadále snažit udržovat v ekonomice eurozóny velmi uvolněné měnové podmínky s cílem podpořit hospodářský růst.

Dobrou zprávou je, že se v únoru zlepšila očekávání pro příštích dvanáct měsíců jak v průmyslu, tak ve službách a celková úroveň optimismu je dle průzkumu PMI nejvyšší za historici měření indikátoru očekávání, tedy od poloviny roku 2012.

Středoevropský region

Průzkumu PMI hlásí, že do letošního druhého čtvrtletí vstoupila ekonomika eurozóny se slušným růstem, zejména díky zpracovatelskému průmyslu.

Oživuje se také aktivita ve službách, růst je ale velmi mírný a podmínkou pro výraznější restart v tomto sektoru bude zvládnutí pandemie koronaviru a s tím spojená možnost uvolnit související omezení, jež dopadají především právě na sektor služeb.

Pro středoevropský region je dobrou zprávou zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány.

Pro výhled na letošní rok platí i nadále konstatování, že klíčové bude, nakolik úspěšně bude postupovat vakcinace.

Jestliže za rok 2020 vykázal HDP eurozóny celoroční pokles 6,8 %, tak letos by se mohl celoroční růst vyšplhat ke 4 %, zásadním faktorem bude možnost trvale uvolnit omezení související s pandemií, jež dopadají na služby a maloobchod.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.