Kauza Vrbětice. Jak (ne)může ovlivnit kurz rublu nebo koruny

• Geopolitika se opět vrací do hry i na trzích.
• Rizika rublu jsou podle nás nakloněna k jeho oslabení.
• Kauza Vrbětice by neměla mít zásadní vliv na kurz koruny.

Geopolitické dění bylo jedním z klíčových faktorů ovlivňujících trhy v době před pandemií. Poté převzal otěže covid, přičemž témata jako obchodní války či vměšování se do voleb se dostala až na druhou, celkem vzdálenou, kolej. Události posledních dní však geopolitiku vrací opět do hry, a to především v souvislosti s Ruskem.

Kurz ruského rublu během prvního čtvrtletí oslabil proti dolaru o více než dvě procenta, od začátku roku k dnešnímu dni pak o zhruba 2,8 %. Za tímto výkonem je potřeba hledat nejen vliv geopolitiky a výprodeje aktiv na rozvojových trzích z titulu rostoucích amerických tržních sazeb, ale rovněž ve srovnání s konsensem trhu slabší přebytek běžného účtu. Ten podle dat ruské centrální banky za první čtvrtletí dosáhl 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu.

Dynamiku běžného účtu zpomalil obchodní přebytek, který činil 24,4 miliardy dolarů ve srovnání se zhruba 33 miliardami z prvního čtvrtletí 2020. Vliv měl především slabý export ropy a silný import kopírující obnovu ruské poptávky ve srovnání s předchozím rokem (dovoz zboží vykázal +12 % meziročně). Tato kombinace převážila pozitivní vývoj růstu exportu mimo paliva i snížení deficitu bilance služeb z titulu pandemických omezení. Na straně finančních toků platební bilance jsme pak pozorovali čistý odliv soukromého kapitálu o velikosti necelých 12 miliard dolarů, kde se navíc oproti loňskému roku ukázala zvýšená poptávka po zahraničních aktivech. Odliv kapitálu byl přitom citelný zejména v oblasti státních dluhopisů denominovaných v rublech.

Výhledově, minimálně ve zbytku první poloviny roku, bude dynamika ruského běžného účtu patrně o něco slabší, než bylo očekáváno na přelomu 2020 a 2021. Vliv na to by měla mít kombinace slabšího ropného exportu a především silnější domácí poptávka po zahraničním zboží. Z hlediska portfoliových toků by se mohl udržet větší zájem o zahraniční aktiva v prostředí globálních rizik na straně aktiv rozvojových trhů z titulu vyšších amerických tržních sazeb. Dopady by mohla mít i zmiňovaná geopolitika.

Nejzásadnější geopolitické oznámení z hlediska potenciálních tržních dopadů přišlo minulý týden z USA. Spojené státy na Rusko uvalily sérii sankcí s cílem potrestat Moskvu za údajné vměšování se do amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky a rovněž za vystupování proti Ukrajině. Soubor opatření obsahuje vyhoštění desítky diplomatů, uvalení sankcí na několik desítek jednotlivců a firem, a především zákaz nakupování ruských státních dluhopisů na primárním trhu týkající se amerických bank.

Ruský rubl na sankce reagoval oslabením, dluhopisy výprodejem, a tedy nárůstem výnosů. V průběhu času se však výprodejní panika uklidnila, přičemž jak rubl, tak dluhopisy se k závěru minulého týdne vrátily zhruba k hodnotám před ohlášením sankcí. Pravdou je, že spekulace o možném omezení americké poptávky po ruských aktivech už existovala delší dobu. Minulý týden oznámený krok však pro Rusko nepředstavuje nikterak zásadní nebezpečí z hlediska možného narušení finanční stability, jelikož ruské banky mají dostatek kapacity absorbovat příliv státních dluhopisů. Navíc, americké subjekty mohou bondy nadále nakupovat na sekundárním trhu.

Výčet nejistot spojených s geopolitikou tímto nekončí. Jednak stále čekáme na reakci Ruska na americké sankce, které by navíc neměly být poslední. USA mají „ve hře“ další opatření tentokrát spojené s chemickým útokem na Alexeje Navalného, které by měly být oznámeny před začátkem června. Nejde ale jen o Rusko a USA. Další problém je kauza Vrbětice, kde za výbuchem muničního skladu v roce 2014 údajně stála dvojice ruských špionů. Opatření spojená s vyhoštěním 18 diplomatů a spekulace o možnosti vyloučení Rosatomu z tendru o dostavbu Dukovan sice poškodí politické vztahy s Ruskem a potenciálně i ty ekonomické, kde česká ekonomika vzhledem k závislosti na ruských zejména energetických surovinách dlouhodobě tahá za kratší konec, celkově by ale neměly dosáhnout takové váhy, aby jakkoliv dlouhodobě ovlivnily vývoj ruských či českých trhů.

Na druhou stranu, uvědomíme-li si, že kauza Vrbětice je jedním z dílků větší geopolitické skládačky, kde je agresorem Rusko, rizika výhledu rublu, pokud k tomu přičteme i oslabenou dynamiku běžného účtu či déle trvající trend odlivu kapitálu z rozvojových trhů, se stáčí směrem k oslabení. Otázkou bude jeho případná intenzita.

Co se týče krátkého období, v rámci převažujících rizik slabšího rublu jako nejbližší technickou rezistenci vidíme hranici 77,60 USDRUB. Ve střednědobém výhledu budou rizika patrně rovněž nakloněna k slabšímu kurzu, a to zejména pokud bude dynamika běžného účtu zpomalovat s důrazem na vliv neropných složek. Jako rezistenci v tomto případě vidíme vrchol ze začátku listopadu 2020, kdy se rubl obchodoval za 80,00 USDRUB.

Zásadní roli bude hrát to, jak rychle se podaří otevřít ekonomiky napříč celým světem ve spojení s procesem očkování. Jestliže se geopolitická situace uklidní, resp. nebude dále eskalovat, a světová vakcinace a otevření ekonomik urychlí, pro rubl by to v kombinaci se silnou fiskální pozicí a vyššími reálnými sazbami (ruská centrální banka bude zvyšovat sazby, zatímco inflace by měla sestupovat z březnového vrcholu) mělo představovat pozitivní scénář.

Závěrem poslední věc ke kauze Vrbětice a možnému dopadu na kurz – tentokrát koruny. Jistou, spíše menší, část trhu by tato zpráva mohla znejistit, což by se mohlo projevit krátkodobém oslabení z titulu geopolitického sporu a nejistot. Nepředpokládáme však jakýkoliv dlouhodobý dopad. Koruna je obvykle o něco méně citlivější na geopolitické dění, navíc trh se dlouhodobě soustředí na vývoj pandemické situace s přesahem na výhled otevření ekonomiky a případné zvýšení sazeb ČNB. Věříme, že tyto faktory zůstanou těmi hlavními, a to spolu s vlivem zahraničí ve formě amerických tržních sazeb a jejich dopad na rozvojové trhy. Nadále předpokládáme, že se koruna během druhé poloviny roku posune směrem do pásma 25,00 až 25,50 za euro. Nehledě na rýsující se politický spor s Ruskem. Mnohem větším rizikem by podle nás byla nová mutace covidu, na kterou by dostupné vakcíny nestačily.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1977 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 91,53 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1934 do 1,2039 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,92 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,85 až 25,99 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,48 až 21,74 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.