Obchod s Británií: Tvrdá realita i bez tvrdého brexitu (15.4.2021)

Po čtyřech a půl letech od britského referenda Spojené království definitivně s novým rokem opustilo Evropskou unii a jednotný trh. Vánoční Dohoda o obchodu a spolupráci mezi ostrovní zemí a Unií vedla mnohé k přesvědčení, že se ve vzájemných vztazích od ledna mnoho nezmění. Podařilo se odvrátit tvrdý brexit. Opak je však pravdou, na Spojené království je potřeba pohlížet novou optikou a zvyknout si na zvýšenou administrativu, nové certifikáty, možná cla, ale i nový imigrační systém. Velká Británie je oficiálně třetí zemí se všemi důsledky.

Ilustrační foto: Shutterstock

Uzavření Dohody o obchodu a spolupráci (Trade and Cooperation Agreement, TCA) na Štědrý den přivítali všichni, na poslední chvíli se podařilo odvrátit tvrdý brexit, cla a chaos na hranicích, nicméně ani tato dohoda neposkytuje záruku trvání předchozího vztahu. Mnohé překvapilo, že i s dohodou se pravidla od Nového roku změnila. Pro podnikatele, kteří mají zkušenosti s obchodováním mimo EU, se nejedná o žádný nový režim, Velká Británie se stala třetí zemí se vším všudy a je k ní potřeba přistupovat jako k jakékoliv jiné zemi mimo Unii. Nový vztah má spíše blíže ke vztahu EU-Kanada než ke vztahu EU-Švýcarsko. Pro firmy, které však své zboží obchodují pouze v rámci vnitřního trhu EU, může nový režim s Británií znamenat výraznou překážku a administrativu, na kterou nebyly zvyklé.

Celý text dohody mezi EU a Spojeným královstvím má přes tisíc stran a v některých aspektech jde nad rámec klasických dohod o volném obchodu. Obsahuje části o spolupráci v sociální oblasti a v ochraně životního prostředí, umožňuje evropským firmám přístup k veřejným zakázkám a zajišťuje investorům stejné zacházení jako domácím firmám; na druhou stranu například obchod se službami příliš neřeší. Ve všech částech odráží vztah, který se mezi oběma celky budoval posledních 47 let. Úskalí nové dohody v kontrastu s prosincem, kdy ještě byla Velká Británie formálně součástí vnitřního trhu, se ukázaly již v prvních měsících, a to prakticky ve všech ohledech.

Chaos na hranicích, jak všichni očekávali, se však začátkem ledna nekonal. Většina firem se v přípravách na brexit předzásobila, v průběhu podzimu a před Vánoci byly některé přístavy přetížené i nad rámec tradiční vánoční sezóny. Naopak v lednu klesla přeshraniční pozemní doprava přes Eurotunel a přístav Dover, jednu z tradičních cest, na minimum. Jak britské, tak evropské firmy vyčkávaly, co se bude dít, někteří dopravci dokonce zrušili přepravu na prvních čtrnáct dní roku 2021 úplně. Velká Británie v očekávání nových pobrexitových pravidel odložila vymáhání celních kontrol pro většinu zboží o 6 měsíců, aby ještě před začátkem kontrol byl odklad prodloužen na leden 2022, respektive na říjen 2021 pro zboží živočišného původu. Na evropské straně hranice se však kontroly pro vstup do EU obnovily v plné výši již v lednu. Na konci února byl počet kamionů projíždějících přes Dover a Eurotunel zhruba na stejné úrovni jako v roce 2020, nicméně mnoho kamionů se do EU vracelo prázdných bez nového nákladu.

Ilustrační foto: Shutterstock

Nulová cla? Žádný bianko šek

Dohoda sice zaručuje pro evropské a britské zboží nulová cla a kvóty, nejedná se však o bianko šek, který by mohla uplatnit automaticky každá firma bez dodatečných informací. Příloha s pravidly pro uplatnění nulových preferenčních cel má přes 40 stran a pravidla se liší podle druhu zboží, je proto nutné si je nastudovat individuálně pro každý druh zboží. Dobrou zprávou je, že pro původ zboží se uplatňuje pravidlo plné bilaterální kumulace a pro jeho prokázání je možno využít autocertifikace výrobcem.

Nad rámec pravidel původu přestávají vzájemně platit certifikáty pro zboží. Evropské CE je nyní v Británii nahrazeno UKCA (UK Conformity Assessed), a přestože i zde pro většinu zboží platí pro letošek odklad nové certifikace, do budoucna bude nutné mít pro všechno zboží na britském trhu britský certifikát. Stejně tak pro zboží, které je nyní certifikováno v Británii pro evropský trh, je nutné získat nový certifikát pro EU.

Ač je sjednaná dohoda v oblasti mezinárodního obchodu se zbožím široká a relativně všeobjímající, oproti stavu před brexitem se jedná o zhoršení či minimálně ztížení podmínek obchodu. Distribuční a dodavatelské řetězce mezi EU a Spojeným královstvím se posledních téměř padesát let vyvíjely propojeně v rámci jednoho celku, nyní se ukazuje, jak moc jsou vzájemný obchod a distribuce propojeny.

Již v lednu začala distribuční centra ve Velké Británii narážet na novou realitu. Preferenční podmínky obchodu je možné uplatnit na britské zboží, které je převáženo do EU, nebo na evropské zboží, které je převáženo do Británie. Na zboží, které cestuje po trase EU – Velká Británie – EU se však při druhém vstupu do EU mohou uplatnit cla, zboží často nesplňuje pravidla britského původu. Problémy nastaly například v potravinové distribuci – některé výrobky jsou z Irska vyvezeny do Velké Británie (nulové clo, původ EU), kde jsou pouze zabaleny, aby následně byly rozdistribuovány po Velké Británii, ale také po EU. Balení není považováno za dostatečný zušlechťovací styk, aby bylo možné zboží při dovozu do EU osvobodit od cel. Podobné problémy mohou nastat i v automobilovém průmyslu, který je stejně jako pro ČR důležitý i pro Británii. Jsou známy případy autodílů, které hranici překročí pětkrát, než se z nich stane součást hotového auta.

Doplatky DPH, ale i cla

Ani nulová cla však neznamenají odpuštění potřebné administrativy spojené s vývozem zboží na trh partnera. Platí to pro oba směry, ať už do EU či do Velké Británie. Každé zboží, které překračuje hranici, musí mít správné celní deklarace, což se týká i zásilek z e-shopů v rámci B2C prodeje. Od ledna jsou mnozí spotřebitelé překvapeni, že kromě zásilky obdrží zároveň výzvu k doplacení daně z přidané hodnoty, často však i cla, pokud se jedná pouze o přeprodej zboží ze třetí země. Administrativa spojená s každou jednotlivou zásilkou je pro mnoho firem neřešitelná, jedinou z mála možností, jak situaci alespoň trochu ulehčit, je založit či využívat distribuční centrum na území partnera. Toto podle médií radí britským firmám i místní ministerstvo zahraničního obchodu, které to však oficiálně popírá.

Dodávky z e-shopů směrem z EU do Británie výrazně ovlivňuje nový systém výběru britské DPH, který po každé firmě požaduje registraci u britské finanční správy a u zásilek pod 135 liber i výběr daně zasilatelem a následný převod britským orgánům. Toto vyústilo u mnoha evropských firem v prohlášení, že „dodávají do celého světa kromě Velké Británie“.

Jedním z nejviditelnějších sektorů, kterých se negativně dotkla nová pravidla, je britské rybářství a celkově potravinářský obchod, který je nyní zatížen veterinárními kontrolami EU. U některých druhů mořských plodů prakticky znemožňuje čerstvé dodávky jako v minulosti. Zemědělci současný problém nepovažují za něco, co se samo časem vyřeší, a volají po změnách v dohodě s EU. Unie však dala jasně najevo, že je nejdříve potřeba začít obchodovat podle současných pravidel, ne se pár měsíců po začátku nového roku bavit o změnách. Jak se nová pravidla dotknou evropského potravinářského sektoru, se dozvíme zřejmě až po zavedení britských kontrol na podzim 2021.

Britský premiér Boris Johnson mluví o „bolestech spojených s růstem zubů“. Foto: Shutterstock

Nová imigrační pravidla

Výraznou součástí brexitové kampaně byla kontrola britských hranic a migrace. Od ledna platí i pro občany EU nový bodový imigrační systém. Pro pracovní a turistické cesty do 6 měsíců je umožněn bezvízový styk, a to i například pro montáže či instalace zařízení výrobcem. Pro situace, kdy však zařízení vyrobí jedna evropská firma a druhá firma „pouze“ poskytuje kvalifikovanou práci, není nyní možné využít bezvízového styku, zároveň ale neexistuje vízum přímo určené pro tento případ. Jednu možnost nabízí vízum podle smlouvy GATS. Pro pobyty delší 6 měsíců je nutné žádat o některé z víz podle povahy pobytu.  Pro trvalé působení na britském trhu a zajištění pracovníků může být strategickým rozhodnutím založení pobočky v Británii, nový imigrační systém umožňuje vnitropodnikové transfery.

Nová pravidla pobytu nezaskočila pouze evropské občany, Britové jako občané třetí země nyní nově musejí žádat o víza v rámci Schengenského systému, pokud chtějí v EU zůstat více jak 90 dní. Velký problém to způsobilo například u uměleckých souborů, které plánují evropská turné a podle nových pravidel musejí žádat o víza v každé zemi zvlášť, a to pro každého člena souboru.

Britský premiér prohlásil, že u většiny problémů se jedná o „bolesti spojené s růstem zubů“, které se časem samy vyřeší.

Nová realita se ukazuje postupně, pandemie covid-19 některé ekonomické aspekty brexitu skrývá a zřejmě nebude možné je plně oddělit. Pravdou však zůstává, že pro Spojené království je Evropská unie nejdůležitější obchodní partner – do Unie ročně míří přes 50 % britského exportovaného zboží a zhruba 40 % služeb. Podobně je ostrovní země důležitá pro Českou republiku. Obchod si cestu najde, v tomto případě pravděpodobně s vyššími koncovými cenami a určitě s vyšší administrativou.

MICHAELA CHRTOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Londýně