Pojišťovnictví hrozí v případě odvolání olympijských her v Tokiu podle Reuters škody ve výši 2–3 mld. USD. V době pandemie a značného počtu uzavřených provozů to není maličkost ani pro těžké váhy v pojišťovnictví. Simon Henderson, výkonný ředitel v makléřské firmě Gallagher, to vidí černě. Podle jeho názoru by to byla zdaleka největší ztráta (pokud jde o pojištění pro případ zrušení akcí). Vzhledem k rozsahu olympijských her, který je dán obrovským množstvím sportovních disciplín, mají prý mnozí pojistitelé a zajistitelé velké „bolení“ hlavy. Analytikové banky Jefferies Investmentbank vyčíslili možné potenciální pojištěné škody na minimálně 2 mld. USD.
Pro pojistitele je zvláště znepokojující ta skutečnost, že Japonci, kteří v současné době posuzují status her, zásadně vylučují opětovné posunutí termínu. Tentokrát by prý bylo odvolání této akce finální. K otázce možných škod se nechtěly zajišťovny Swiss Re, Hannover Re a Munich Re vyjádřit. Nicméně podle víceméně shodných informací některých sdělovacích prostředků je zajišťovna Munich Re angažována ve výši 500 mil. USD a Swiss Re ve výši 250 mil. USD s tím, že posledně jmenovaná zajišťovna tuto částku nakonec potvrdila redakci výše uvedeného německého portálu. Z těchto finančních prostředků by byly hrazeny ztráty z důvodu zrušení televizního vysílání, ztráty z nerealizované reklamy a pak také odškodnění spolků a různých svazů, jež jsou spojeny s Mezinárodním olympijským výborem.
Pořadatelé a Mezinárodní olympijský výbor jsou nadále pro konání této mimořádné akce, ale faktem je, že japonské obyvatelstvo je prý mnohem méně nadšené. Rozhodnutí zatím nepadlo a informace médií ke statusu her si odporují. Pochyby obyvatelstva jsou logické. Tisíce sportovců (oficiálně se uvádí cca 15 000) z celého světa a jejich doprovod přiletí do Japonska a po skončení her zase odletí. Uprostřed pandemie je to jasný multiplikátor nákazy.
Je třeba si uvědomit, že ani Mezinárodní olympijský výbor, ani svazy si nemohou vynutit konání a samotné provedení soutěží. Sportovci i jejich doprovod mají svobodu v rozhodování o účasti. Příklad nedávného mistrovství světa v házené konaného v Egyptě názorně dokazuje, že mnohé sportovní hvězdy se nechtějí během pandemie účastnit mezinárodních soutěží. Například účast odřeklo mnoho špičkových hráčů z německého házenkářského týmu, což nesporně snížilo hodnotu konečného „produktu“.
Od roku 2021 je sponzorem olympijských her skupina Allianz, ale nikoli pro přesunutou verzi 2020. Na vyzvání redakce portálu Versicherungswirtschaftheute se tato pojišťovací skupina vyjádřila následovně: „Úzce komunikujeme s Mezinárodním olympijským výborem a jeho japonskými partnery, kteří se zasazují za bezpečné a úspěšné provedení her letos v létě. I když naše globální aktivity začnou až v souvislosti s konáním olympijských a paraolympijských zimních her v Pekingu v roce 2022, těšíme se na to, že olympijské a paraolympijské hry v prvním roce našeho celosvětového pojišťovacího partnerství se budou konat“. Ke smluvním detailům se ovšem Allianz odmítla vyjádřit, neboť se prý nechce podílet na tržních spekulacích.
Jedno je jisté. Kauza olympijské hry bude mít, ať se hry budou, či nebudou konat, vliv na pojišťování podobných velkých akcí. Žádný velký pojistitel si nedovolí zahrnout pojistné nebezpečí pandemie do pojištění a žádný rozumný zajistitel neustoupí od výluky. Co to udělá s reklamou a vysílací právy se uvidí. Jedno je jasné. Rok 2020 byl pro pojištění pro případ zrušení akcí rokem rekordních ztrát. Zrušení takových akcí, jako jsou festivaly, konference a sportovní akce, stálo pojišťovnictví podle názoru pojišťovacího makléře Howdena již 5 – 6 mld. USD. Pokud by se k tomu přidalo v roce 2021 zrušení olympijským her, tak by to prý byl horor.
RSS
Přebírání zpráv
