Bitcoin vs Pikora, aneb je Bitcoin penězi budoucnosti?

K dnešnímu dni Bitcoin “zemřel” již 395 krát. Tedy pokud počítáme každé vyjádření vlivných médií globální úrovně, instituce nebo autority. Bitcoinu je to naštěstí jedno a vzhledem k jeho vlastnostem je nezastavitelný. Budoucnost už tu máme, teď jen čeká, až se ji naučíme používat.

Reakce Lucky a Štěpána na rozhovor s V. Pikorou o Bitcoinu v Reflexu

S růstem ceny Bitcoinu se vždy objeví velké množství neinformovaných názorů, a to i od fundovaných lidí z oboru ekonomie, kteří se snaží ostatní přesvědčit, že se jedná o různé verze bublin, letadel nebo podvodů. Každý má samozřejmě právo vyjádřit svůj názor, otázkou ovšem je, jak to vypadá a jaký to má dopad, pokud se vyjadřujeme o nečem, čemu nerozumíme. Jedním z těchto lidí je i Vladimír Pikora, kterého za jeho dosavadní práci respektujeme, a přesto, nebo právě proto jsme se rozhodli na jeho článek zareagovat a uvést některá tvrzení, které obsahuje, na pravou míru. Obecně každá nová hypotéza je jako zákonitost potvrzena experimentem, a právě toto se teď děje v přímém přenosu, což je popsáno v naší reakci, kde se věnujeme tezi bitcoinu jako alternativní měny.

„Jestli postupu výpočtu věříte, fajn. Mně se ale zdá výpočet postavený na hlavu, protože zlato na rozdíl od bitcoinu má i jiné použití než jen spekulace. Dá se použít třeba na zuby, v elektrotechnice atd. Zlato je totiž reálné a máme s ním jako lidstvo velmi dlouhodobou zkušenost jako s uchovatelem hodnoty.”

Už profesor Carl Menger na přelomu 19. a 20. století, jeden ze zakladatelů rakouské ekonomické tradice, psal ve své knize o vzniku peněz, že peníze vznikají od spodu a vznikají dohodou jejich uživatelů. Jsou to tedy lidé a jejich poptávka po dané komoditě, kterou vidí jako vhodný prostředek směny, kdo dávají penězům hodnotu, nikoliv žádná jejich vnitřní či užitná hodnota (která, jak bychom mohli pozorovat například u zlata, je jen nepatrný zlomek celkové poptávky po zlatu, i nyní v době, kdy zlato jež není všeobecně uznávaným platidlem). Této Mengerově teorii se také říká regresní teorém. Korolárem této teze pak je skutečnost, že užitná hodnota, která je sama o sobě ekonomicky problematický pojem, rozhodně není nutným předpokladem pro dobré peníze.

“Když se s příchodem korony začaly bortit finanční trhy, zlato šlo nahoru, naopak bitcoin dolů. Zotavil se až relativně nedávno.“

Zlato se propadlo téměř o 15 % za necelých 15 dní. Tradiční uchovatel hodnoty ale nezklamal, za necelých 30 dní již překonal svoje tehdejší ATH. Netvrdíme tedy, že zlato není dobrý hedgovací nástroj, naopak věříme, že zlato bylo pro Satoshiho Nakamota (anonymního vývojáře Bitcoinu) inspirace. Ne nadarmo se potvrzování jednotlivých transakcí říká těžba. Bitcoinu je totiž, stejně jako zlata (nepočítáme-li zlato jinde než na Zemi), omezené množství.

Bitcoin fundamentálně zlato v mnoha oblastech překonává. Za zmínku rozhodně stojí srovnání obtížnosti ověření pravosti. Zatímco u zlata musíme věřit odborníkovi, který na to navíc potřebuje plně vybavenou laboratoř, u bitcoinu nám stačí stáhnout bitcoinového klienta ze stránky bitcoin.org.

Další výhodou bitcoinu je jeho jednoduchá a levná převoditelnost (v porovnání se zlatem). Tyto peníze internetu totiž můžeme stisknutím tlačítka odeslat komukoli, klidně přes celý svět. Bitcoin totiž není vázaný na jakékoliv geografické umístění. Zlato nemůžeme jen tak poslat za oceán v mžiku sekundy. Jednoduše Bitcoin vykazuje stejné vlastnosti jako zlato, avšak s možnostmi moderní doby. Ne nadarmo se mu tedy říká digitální zlato.

“Nemá za sebou téměř žádné fundamenty.”

Fundamentální analýza je metoda oceňování akcií, která se snaží z výkonnosti a ukazatelů firmy najít “optimální” cenu akcie na základě kterých může investor investovat do podhodnocených akcií. Zlato i Bitcoin jsou však stejná třída aktiv – komodity, u který lze fundamentální analýzu udělat jen velmi těžko.

“Jeho ceny tak výrazně skáčou, protože se špatně používá k běžnému nákupu (i když to pochopitelně jde).”

Tato věta je problematická, jelikož zde byla zaměněna příčina a důsledek. Správně by měla znít: Bitcoin se špatně používá k běžnému nákupu, protože jeho cena výrazně skáče.

Řekněme, že jsme větu pochopili správně. Ano, současná volatilita Bitcoinu je samozřejmě způsobená zatím nízkou tržní kapitalizací a mírou adopce běžnými uživateli. Čím více bude tržní kapitalizace Bitcoinu stoupat, tím bude více cenově stabilnější.

“Někdo řekne: „Ale kde byl bitcoin před deseti lety a kde je dnes,“ čímž chce poukázat na jeho raketový růst. Na to já mu odpovím: „A kde byl před dvaceti lety? Neexistoval!“

Bitcoin je nové paradigma virtuální reality, vzniká tedy nová hodnota která do jeho vzniku neexistovala (přesto, že se o to lidé již dlouhá léta pokoušeli a Timothy C May Bitcoin předpověděl ve svém kryptoanarchistickém manifestu). Bitcoin se v tomto směru od zlata velice neliší. V dobách, kdy člověk teprve začínal zacházet s kovy, bylo zlato pouze další měkký, a proto nijak zvlášť užitečný, kov. Zlato nebylo prostředkem směny ani uchovatelem hodnoty od počátku, muselo se jím stát. V dnešní moderní době je nasnadě očekávat, že celospolečenské změny, jako například přijetí nového monetárního prostředku, budou přirozeně probíhat rychleji díky větší propojenosti a globalizaci světa. Zlato se stávalo všeobecně uznávaným platidlem postupně po dlouhou dobu, jeho nahrazení papírovými bankovkami pak již po rozšíření gramotnosti bylo poměrně rychlejší, zatímco v době digitalizace již adopce kreditních karet netrvala ani desetiletí. Otázkou není, kde byl Bitcoin před dvaceti lety. Otázkou je,kde bude za dalších dvacet.

“Za bitcoinem nestojí téměř nic. Někdo ovšem řekne, že za dolarem či korunou také ne. Jenže za nimi stojí alespoň stát.”

Jakým způsobem fungují současné státní peníze? A co je na nich špatné? Schválně neříkáme tradiční peníze, protože tradiční peníze byly kryté vzácnými komoditami (zlato, stříbro, drahé kovy). Bankovky byly jen prostředkem, který obchodování zjednodušoval, abyste s sebou při nákupech nemuseli tahat těžké kovy. Byly to poukázky, které jste kdykoli mohli směnit za zlato. To se změnilo poté, co stát začal legislativně řídit bankovnictví.

Vlády umožnily tištění nových peněz, přičemž množství zlata zůstávalo pořád stejné. Hodnota peněz tedy klesala. Došlo to až do bodu, kdy byl v roce 1971 definitivně zrušen zlatý standard americkým prezidentem Nixonem. Z toho plyne, že nyní jsou peníze kryté pouze tím, že stát lidi legislativně nutí je přijímat. A jejich množství se neustále zvyšuje, přičemž bohatství se zvětšuje mnohem pomaleji.

To má za následek inflaci. Rakouská ekonomická škola definuje inflaci jako nárůst peněžní zásoby, zatímco mainstreamová ekonomie definuje inflaci jako jev, kvůli kterému měna ztrácí svou hodnotu na trhu a snižuje se její kupní sílu. Míra inflace v podstatě říká, jak peníze za dané období ztrácí svou kupní sílu zapříčiněnou zvýšením celkového množství peněz v oběhu. Inflace tedy bohatství nezvýší, zvýší pouze množství peněžních zásob, protože bohatství jsou ve své podstatě komodity a peníze prostředek k jejich pořízení. To ale není jediný problém.

Rozdělení nových peněz není rovnoměrné. Z toho těží ti, kteří nové peníze dostanou jako první. Trh ještě nestihl reflektovat množství peněz a tak je hodnota nových peněz vyšší – to protože ti, kteří se k novým penězům dostávají jako první, mohou tyto peníze využívat v moment, kdy na trhu ještě nestihly vzrůst ceny.

Autor zde má ale na mysli zákony o tzv. legálním tendru – tedy povinnosti každého na území České republiky přijímat českou korunu, v Americe dolar a podobně. Svým způsobem jde o způsob, kterým si státy vynucují monopol pro své národní měny. Jak ale ukazuje například nobelista Friedrich Hayek, toto zákonné omezení konkurence v platidlech přirozeně snižuje tlak na dobrou monetární politiku, a kvalitu měny obecně; nepřekvapivě tedy, monopol v oblasti peněz má tendenci produkovat suboptimální výsledky.

K dnešnímu dni Bitcoin “zemřel” již 395 krát. Tedy pokud počítáme každé vyjádření vlivných médií globální úrovně, instituce nebo autority. Bitcoinu je to naštěstí jedno a vzhledem k jeho vlastnostem je nezastavitelný. Budoucnost už tu máme, teď jen čeká, až se ji naučíme používat.

Lucie Komárková je členkou Paralelní Polis a Students for Liberty CZ. Věnuje se talebovskému pohledu na svět, decentralizovaným systémům a exponencionálním technologiím v čele s Bitcoinem, o kterém společně s rakouskou ekonomií přednáší.

Štěpán Kovář je libertarián a kryptoanarchista, člen Students for Liberty CZ. Věnuje se Bitcoinu a propagaci svobody.