Adam Skála: Plzeň byla velkoměstem už v roce 1924

Adam Skála: Plzeň byla velkoměstem už v roce 1924

Na konci března začne v naší republice sčítání lidu. Letos je to přesně sto let, kdy se v nově založené Československé republice konalo poprvé. V roce 1921 měla Plzeň 88 416 obyvatel. Dnes jich má téměř o 100 tisíc více. O kolik přesně ukáže letošní sčítání.

„První výrazný nárůst počtu obyvatel v uvedeném období, díky němuž se Plzeň stala dle mezinárodních pravidel velkoměstem, přišel v roce 1924. Tehdy se Plzeň sloučila s dosud samostatnými obcemi Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a spolu vytvořily Velkou Plzeň. Nejrychleji stoupal počet obyvatel mezi lety 1961 a 1980 v souvislosti s výstavbou velkých sídlišť na Borech, ve Skvrňanech a na Lochotíně,“ uvedl městský archivář (vedoucí Archivu města Plzně) Adam Skála.

Foto: K nárůstu obyvatel města Plzně přispěla i výstavba velkých sídlišť, na snímku z roku 1983 je zachyceno sídliště v Bolevci (zdroj foto: Archiv města Plzně, autor: Antonín Čermák)

Bylo to, že se Plzeň rozrůstala, dáno i tím, že se ve městě dařilo některým velkým podnikům?

Určitě ano. Za první republiky stejně jako po únoru 1948 byly samozřejmě zdaleka největším zaměstnavatelem Škodovy závody. Vedle nich to byly pivovary – Měšťanský pivovar v Plzni i Plzeňské akciové pivovary, později sloučené v jeden závod, a také dráhy. Zde ovšem nepracovali jen Plzeňané, ale i lidé z poměrně širokého okolí města. Krom toho před únorem 1948 existovala celá řada menších podniků nejrůznějšího zaměření. Ty později buď zanikly, nebo byly sloučeny do větších celků. Škodovka, pivovary a dráhy zůstaly největšími zaměstnavateli ještě několik let po listopadové revoluci.

Bylo pro okolní obce výhodné připojit se k Plzni?

V souvislosti s rozvojem průmyslu a rozšiřováním výrobních kapacit Plzeň expandovala až do těsné blízkosti sousedních obcí, především Skvrňan, Doudlevců nebo Doubravky, takže s nimi prakticky sousedila. Na katastrech sousedních obcí zase vyrůstaly nové dělnické čtvrti jako Letná nebo Zavadilka, jejichž obyvatelé byli většinou zaměstnáni v Plzni. Proto bylo zapotřebí, aby město i okolní obce intenzivněji spolupracovaly. Jako nejúčinnější řešení se zdálo být sloučení okolních obcí s Plzní, které tak v podstatě stvrdilo faktický stav, kdy vazby mezi městem a sousedními obcemi byly velmi úzké. Z připojení jako takového samozřejmě pro menší obce plynuly benefity v podobě budování a rozvoje infrastruktury, především komunikací, kanalizace, vodovodů nebo rozvodů energií a pochopitelně i lepšího spojení s městem díky rozšiřování sítě hromadné dopravy.

Nastal někdy v onom období mezi lety 1921–2021 okamžik, kdy došlo ke znatelnému snížení počtu obyvatel města nebo k zastavení jeho růstu?

Počet obyvatel vzrůstal po celé období až do roku 1991, kdy měla Plzeň celkem 173 008 obyvatel. To už ale byly její součástí Skvrňany, Bolevec, Božkov, Doubravka a další menší obce a byla dokončena prakticky všechna velká sídliště. Mezi lety 1991 a 2001 sice došlo k mírnému poklesu, ale v loňském roce se počet obyvatel města dostal zpět na hodnoty z roku 1991, resp. je převýšil.

Když už mluvíme o době, která je ohraničena dvěma sčítáními lidu, nabízí se vlastně i otázka, jak ono sčítání v roce 1921 v Plzni probíhalo?

Sčítání lidu se uskutečnilo 15. února 1921 a bylo poprvé provedeno přímo státními orgány. V Plzni do té doby prováděla sčítání lidu městská statistická kancelář. Oproti předchozím sčítáním, která proběhla ještě v době existence monarchie, se změnila metodika zjišťování národnostní struktury obyvatelstva: namísto zjišťování národnosti na základě „obcovacího jazyka“, byla národnost definována jako „kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem je zpravidla mateřský jazyk“. Této definici se ale vymykali Židé, kteří mohli uvést národnost židovskou, i když nepoužívali hebrejštinu jako mateřský jazyk. Židovská národnost byla tehdy uznána vůbec poprvé. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. V Plzni proběhlo sčítání pomocí sčítacích archů, které musely být majitelům bytů předány alespoň dva dny před sčítáním, a to zároveň s poučením, jakým způsobem se mají archy vyplňovat. Už 13. února také nechala okresní politická správa vylepit na nárožích podrobný návod – dle tehdejšího plzeňského tisku „obrazec“, který měl vyplňování usnadnit. A 16. února ráno začali sčítací komisaři navštěvovat jednotlivé domy a byty a vybírat sčítací archy a bytové listy. Pokud bylo třeba, doplnili za pomoci majitele bytu chybějící údaje a předali archy k revizi sčítacím revizorům. Na základě překontrolovaných přehledů sčítacích obvodů sestavil revizor obecní přehled a odeslal ho zároveň se vším sčítacím materiálem nadřízenému úřadu. Na základě obecních přehledů byl sestaven přehled pro celý okres, který byl potom odeslán Státnímu úřadu statistickému. Podle výsledků sčítání z roku 1921 žilo v Plzni 79 166 Čechoslováků (oficiálně existovala československá národnost), 6757 Němců a 701 Židů. Vedle nich to bylo 607 osob jiné národnosti a 1185 cizozemců. Zdaleka nejpočetněji byli zastoupeni římští katolíci (52 514 osob), následovaní evangelíky různých konfesí (5763 osob), příslušníky Československé církve (4427 osob) a občany židovského vyznání (3094). Bez vyznání bylo 22 340 osob.

Sčítání lidu 2021

Sčítání lidu, domů a bytů v Česku odstartuje o půlnoci z 26. na 27. března 2021. Potrvá do 11. května. Vůbec poprvé v naší historii je připravováno primárně on-line. Veškerý návod a formuláře lidé najdou na webu https://scitani.cz.

Sečíst se lze tak zcela bezkontaktně od 27. března do 9. dubna, a to nejen na webu, ale i pomocí aplikace. Pokud se lidé nesečtou on-line, musí od 17. dubna do 11. května vyplnit listinný sčítací formulář, který spolu s odpovědní obálkou získají buď od sčítacího komisaře, nebo na kontaktních místech sčítání. Vyplněný formulář v příslušné obálce odevzdají na poště nebo ho vhodí do poštovní schránky. Formulář má tentokrát jen 23 otázek, před deseti lety jich bylo 47.

Sčítání se koná jednou za deset let a jeho cílem je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života včetně vzdělávání, zdravotní a sociální péče či integrovaného záchranného systému. Je povinné pro všechny, kteří mají v České republice trvalý či přechodný pobyt nebo alespoň 90denní pobyt či azyl.

Editace textu: Hana Josefová