Ranní okénko - Výrobní ceny v eurozóně by měly reflektovat rostoucí náklady

Evropský kalendář dnes nabídne lednový index průmyslových cen, kterému bude trh věnovat pozornost s ohledem na rekordně svižný růst cen vstupů, jež odhalily výsledky PMI indexů. Z USA dorazí údaj o sentimentu v průmyslu a o zaměstnanosti v soukromém sektoru. 

Dle odhadu RBI vzrostly ceny průmyslových výrobců v eurozóně meziměsíčně o 1,5 % oproti předchozímu zdražení o 0,8 %. Tím by se vyšplhaly z meziroční deflace na úroveň 0,1 %. Již dostupné lednové výsledky z některých členských zemí odhalily vyšší cenovou dynamiku. Ve Francii došlo k meziměsíčnímu zdražení o 1,2 % a v Německu překvapil růst o 1,4 % oproti očekávaným 0,9 %. Data za dvě největší ekonomiky společného bloku tak stvrzují očekávání pro eurozónu jako celek. Nicméně odchylky od prognózy směrem k vyššímu růstu potvrdila také data ze zemí Evropské Unie, včetně České republiky. Celkově docházelo ke zdražení na pozadí silných nákladových tlaků, které jsou důsledkem komplikací v dodavatelských řetězcích. Problémy jsou citelné například v dodávkách čipů a polovodičů potřebných mimo jiné pro výrobu aut. 

Pohled zpět:

Včerejší zpřesněný odhad tuzemského HDP v závěrečném čtvrtletí loňského roku přinesl revizi k vyššímu růstu z původně avizovaných 0,3 % k/k na 0,6 % k/k, čímž se meziroční pokles dostal z 5,0   na 4,7 %. Zlepšení se dočkal také výsledek za třetí čtvrtletí, konkrétně z 6,9 % k/k na 7,1 % k/k. Ztráty za celý minulý rok dosáhly 5,6 %. Nad očekávání dobrý výsledek byl tažen zejména exportem. Zahraniční obchod přidal k meziročnímu vývoji HDP 3,3 p.b., v závěsu za ním přispěly vládní výdaje 1 p.b. Ostatní složky HDP naopak přispěly k poklesu ekonomiky: výdaje na spotřebu domácností (-3,8 p.b., investiční výdaje (-3,4 p.b). Česká ekonomika tak v závěru roku profitovala z příznivé zahraniční poptávky, zejména v Německu. Pro první čtvrtletí roku tak bude klíčové, do jaké míry se utažení restriktivních opatření dotkne průmyslu a exportu. Jistá omezení jsou již pozorovatelná. PMI indikátory odhalily rostoucí problém v přeshraničních dodávkách zboží či nedostatek výrobního materiálu. Opatření cílená na zastavení šíření Covid-19 pak limitují využití kapacit v průmyslu, když uzavření škol a školek a zvýšená míra testování navýší nedostatek pracovních sil. Více naleznete v komentáři zde: https://bit.ly/3kFv2Mt. Kurz koruny v návaznosti na zveřejněná data nejprve posílil zhruba o 0,3 % až pod úroveň EUR/CZK 26,15, v odpoledních hodinách ale koruna zisky odevzdala a zakotvila pod EUR/CZK 26,20.

Předběžný odhad únorové inflace v eurozóně potvrdil tržní odhad: 0,2 % m/m a 0,9 % r/r. Inflace si drží lednové tempo. Došlo ovšem k nižšímu růstu jádrové složky, o 1,1 % r/r oproti 1,4 % r/r v lednu. V příštích měsících bude meziroční míra inflace ovlivněna výkyvy způsobenými pandemií. Například od března se v kategorii pohonných hmot či energií začne projevovat nízká srovnávací základna, jež je pozůstatkem propadu cen ropy na světových trzích během první vlny pandemie. 

Co bude:

ST: EUR index výrobních cen PPI, USA zaměstnanost v soukromém sektoru, USA PMI a ISM indexy nákupních manažerů ve službách, USA Fed zveřejní Beige Book

ČT: EUR maloobchodní tržby, EUR míra nezaměstnanosti, USA týdenní počet žádostí o podp. v nezam., USA průmyslové zakázky

PÁ: ČR míra nezaměstnanosti, SRN průmyslové objednávky, USA počet pracovních míst a míra nezaměstnanosti, USA zahraniční obchod 

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.