Indie - nový finanční rok 2021 ve znamení robustního růstu

Počátkem února představila indická vláda nový rozpočet na finanční rok 2021-2022 ve výši téměř 500 mld. Jeho význam je dán tím, že se jedná o první rozpočet nové dekády a také první rozpočet po šoku, který ekonomika utrpěla z důvodu pandemie koronaviru. Z tohoto pohledu je jeho primárním cílem vyvést ekonomiku z jejího největšího propadu za uplynulých několik desetiletí a také položit základy nové éry robustního růstu, který by měl hospodářství posunout k hranici pěti biliónů amerických dolarů v roce 2025. Indie je přesvědčena, že stav jejích veřejných financí a výše dluhu jsou natolik dobré a z dlouhodobého hlediska udržitelné, že si k naplnění těchto cílů může dovolit odstoupit od jinak závazného fiskálního cílení v intervalu 3,5 %, a proto pro nadcházející finanční rok naplánovala deficit rozpočtu ve výši 6,8 %.

Deficit je prezentován jako prorůstový a proreformní, který má napomoci klíčovým strukturálním změnám a modernizaci společnosti. Vláda cílí i do oblastí, u nichž to bylo v uplynulých letech stěží představitelné, jako například hluboká transformace zemědělství, privatizace velkých státem vlastněných podniků, ozdravění bankovního sektoru, liberalizace trhu práce a otevření dalších sektorů domácím a zahraničním investorům. Na budoucnost orientovaný charakter rozpočtu potvrzuje rovněž skutečnost, že vláda odolala pokušení zvyšovat daně a daňové zatížení těch, od nichž se očekává, že budou motory hospodářského růstu. Výjimkou z uvedeného a zdrojem obav zahraničních investorů je nová sada zvýšených dovozních celních sazeb na řadu výrobků, včetně automobilových dílů, jež mají podpořit domácí výrobní kapacity a vést k praktickému naplňování nové prioritní osy hospodářské politiky indické vlády s názvem Soběstačná Indie (Atmanirbhar Bharat v hindštině).

Rozpočet počítá s kapitálovými investicemi ve výši 75 mld. USD. Budou určeně zejména na modernizaci a rozvoj dopravní, průmyslové, energetické, vodohospodářské, kanalizační a odpadové infrastruktury, do expanze zemědělství, zdravotnictví, školství a dalších klíčových sektorů ekonomiky. Rozvoj infrastruktury bude mít na starosti nově vytvořený úřad s názvem Finanční instituce pro rozvoj (Development Financial Institution – „DFI“) s alokací ve výši několika desítek miliard USD určenou na výstavbu systémů podzemních drah, budování sítí veřejné autobusové dopravy, modernizaci hlavních železničních uzlů a výstavbu nových přístavů. Vláda ve svých úvahách více spoléhá na nástroje partnerství veřejného a soukromého sektoru.

V rámci ambiciózního privatizačního manévru má najít nové a efektivnější majitele celá řadě státních podniků, včetně letecké společnosti Air India, Indické průmyslové rozvojové banky (IDBI Bank) a státního pojišťovacího gigantu Life Insurance Corporation of India – LIC). Kromě těchto obrů by mělo dojít i na privatizaci dalších středně velkých a menších státních či polostátních bank. S privatizací finančního a pojišťovacího sektoru souvisí i změna zákona o přímých zahraničních investicích, který nově umožní vstup zahraničního kapitálu do indických akciových společností až do výše 74 % oproti předchozímu stropu vlastnictví ve výši 49 %. Kromě odprodeje státních podniků má dojít i k privatizaci a komerčnímu provozu státem vlastněné dopravní, energetické či logistické infrastruktury. Mezi hlavní pilíře této politiky patří spuštění systému mýtného pro některé úseky dálnic a silnic.

„Indická ekonomika, stejně jako ekonomika jakékoli jiné země, čelí bezprecedentní výzvě související s kolosálním narušením z důvodu pandemie koronaviru. Tu se podařilo dostat prozatím pod kontrolu. Bude-li to platit i nadále, je návrat k více než desetiprocentnímu zvýšení výkonu hospodářství velmi reálný, tím spíše že již nyní ukazují klíčové ekonomické indikátory návrat k růstovým hodnotám. Čeští podnikatelé jsou dostatečně zdatní, aby napnuli plachty a využili příznivé větry ke zvýšení své ekonomické přítomnosti v Indii. Jejich únorová účast na prestižním veletrhu letecké a obrané techniky s názvem Aero India 2021 to jen potvrzují. Věřím, že nemusím zdůrazňovat, že ve svém úsilí se mohou spolehnout ty tým mnou řízeného velvyslanectví,“ říká k uvedenému český velvyslanec Milan Hovorka.

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad ČR v Dillí