Nejúčinnější cestou ke snižování emisí jsou energetické úspory v budovách a výroba energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 mohou tato klimatická opatření přinést zejména malým a středním firmám zakázky v hodnotě 900 miliard korun a až 80 tisíc pracovních míst, vyplývá z výpočtů aliance Šance pro budovy a Komory OZE. Jejich zástupci dnes na odborném kulatém stole jednají s českými ministerstvy o tom, jak k tomu efektivně využít stovky miliard korun přicházející z evropských zdrojů.
Česká vláda hledá
cesty, jak pomocí evropských peněz podpořit národní hospodářství zasažené pandemií
Covid-19. Počínaje letoškem začne do Česka z
rozpočtu EU a krizového fondu obnovy postupně proudit 964
miliard korun. „Prostředky v celkovém objemu rovnajícím se třem čtvrtinám
státního rozpočtu dostane Česko během následujících sedmi
let k dispozici především na klimatická
opatření a digitalizaci coby nejlepší nástroje obnovy a modernizace
ekonomiky,“ vysvětluje předseda
Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Na ochranu klimatu má v období 2021–2027 směřovat téměř třetina evropského
rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze „klasické
fondy“, na které jsou zvyklé i české
regiony. Nově ale letos přibyl zmíněný
fond obnovy a také
Fond spravedlivé transformace sloužící hlavně
uhelným regionům. Přímo na snižování emisí jsou navíc určeny příjmy z prodeje
emisních povolenek nebo nový Modernizační
fond, který Česku přinese nejméně 150
miliard korun.
Zakázky pro malé a střední
firmy„Nejúčinnější
cestou, jak evropské peníze využít a snížit
emise, je podpořit
energetické úspory a
výrobu energie z obnovitelných zdrojů. To by Česku pomohlo z větší části splnit i dohodnutý evropský cíl na snížení emisí o 55 % ve srovnání s
rokem 1990,“ říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Znamenalo by to nové
investice zejména pro malé a střední
firmy v hodnotě 900 miliard a vytvoření nejméně 80 tisíc
pracovních míst, shodují se obě asociace.
Jak se na příliv evropských financí nejlépe připravit, dnes Šance pro budovy a Komora
OZE projednají s náměstky ministerstva
průmyslu a
životního prostředí a zástupci ministerstva pro místní rozvoj. Kulatý stůl, jehož se účastní i zástupci samospráv, průmyslových svazů nebo neziskových organizací, pořádá odborný server o evropských záležitostech Euractiv.cz.
Ministerstva by podle odborníků měla zajistit nejen dostatečné prostředky pro výstavbu a renovace úsporných budov a instalace obnovitelných zdrojů na nich a v nich. Důležitá je také podpora projektové přípravy, která často trvá déle a je složitější než samotná realizace projektu. Přístup k evropským penězům by také měl být uživatelsky přívětivý. „V současné chvíli se pro financování energeticky úsporných renovací nabízí řada
fondů. Je potřeba
nakombinovat je tak, aby mezi nimi nemusel vlastník budovy rozlišovat a složitě dohledávat potřebné informace, ale mohl si pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná například o
rodinný dům nebo
školu,“ říká Petr Holub ze Šance pro budovy.
Stát dostatečně nepodporuje obnovitelné zdroje
Při nastavování výzev v Modernizačním fondu by měl
stát zase upřednostňovat lokální výrobu z obnovitelných zdrojů a rovněž do programu připustit vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů jako slunce a
vítr i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje). „Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké
energetické firmy. Největší překážkou rozvoje většiny obnovitelných zdrojů v Česku je ale jejich nepodpora ze
strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce
Brusel. To je ale zásadní nepochopení. Kromě
uhlí je to náš jediný domácí zdroj, a proto bychom o jejich rozvoj měli mít mimořádný zájem,“ doplňuje Štěpán Chalupa z
Komory OZE.
Petr Holub, ředitel Šance pro budovy