Americký maloobchod se vrátí k růstu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech se bude pozornost i nadále točit kolem fiskálního balíčku. Ten by měl přinést nejen ekonomické oživení, ale i vyšší inflaci. Jak toto téma vidí americká centrální banka, prozradí zápis z jejího posledního zasedání. Ten se bude zabývat nejen inflací pod cílem, ale i pouze pomalu se lepšící situací na trhu práce. Americký maloobchod by měl Fed naopak potěšit. Po třech měsících propadů se totiž v lednu vrátil k růstu. O důvěru v obou komorách italského parlamentu tento týden požádá technokratická vláda Maria Draghiho. S největší pravděpodobností ji získá. S důvěrou to bude naopak horší v celé eurozóně. Pokles vykáže jak ta spotřebitelská, tak i indikátory PMI. V Česku bude zveřejněn pouze běžný účet platební bilance. Pro kurz koruny to ale zásadní informace nebude. Domácí měna bude i nadále sledovat spíše vývoj tržních úrokových sazeb, který jí dle našeho názoru nabízí prostor k dalšímu posílení.

Evropský průmysl v závěru roku poklesl

Finanční trhy budou doufat, že se pozornost tento týden opět stočí na vyjednávání kolem fiskálního balíčku v USA. Z jeho celkového objemu 1,9 bilionu dolarů by měl jeden bilion dolarů směřovat na přímou podporu domácnostem, 440 mld. USD na pomoc drobným podnikům zasaženým krizí a 415 mld. USD na intenzivnější boj s pandemickou krizí. Balíček by se mělo podařit prosadit nejpozději v průběhu března, neboť na jeho konci skončí platnost schválené vyšší podpory v nezaměstnanosti. Fiskální balíček by měl pomoci nejen s hospodářským růstem, ale i s růstem inflačních očekávání, potažmo inflace.

Jak se na tato témata dívá americká centrální banka, to by měl odhalit zápis z jejího posledního zasedání z konce ledna. Pozornost se v něm bude točit kolem trhu práce, jehož oživení za tím ekonomickým stále zaostává. Na utahování měnové politiky v podobě vyšších úrokových sazeb si tak budeme muset počkat až do H2 23, zatímco nákupy aktiv by Fed mohl začít redukovat na začátku příštího roku.

Z dat si tento týden zaslouží pozornost americké maloobchodní tržby za leden. Ty poslední tři měsíce klesaly. Leden by však v tomto směru měl přinést otočení trendu. Data z trhu nemovitostí zřejmě opět potvrdí neutuchající zájem o jejich koupi.

V eurozóně se dnes a zítra sejdou ministři financí, aby diskutovali ekonomický výhled a evropský záchranný fond. Čeká nás i hlasování o důvěře nové italské technokratické vládě, kterou sestavil Mario Draghi. Ta se těší všeobecné podpoře. Ve čtvrtek bude zveřejněn zápis z posledního zasedání Evropské centrální banky, který by mohl ukázat, jak se centrální banka komunikačně postaví k rostoucí inflaci.

Na datové frontě bude dnes zajímavá evropská průmyslová produkce, která v prosinci zřejmě o 2 % meziměsíčně poklesla. Za celé čtvrté čtvrtletí však vykáže růst o 3,6 % q/q. Zveřejněný bude zítra i zpřesněný odhad HDP za Q4. Ten bude podle našeho názoru revidován směrem dolů na -0,9 % q/q a -5,3 % y/y. Spotřebitelská důvěra v eurozóně a indikátory PMI za únor zřejmě vykáží mírné zhoršení.

Z českého kalendáře bylo to nejzajímavější již publikováno. Z domácích dat bude zveřejněn pouze výsledek běžného účtu platební bilance za prosinec. Ten může vzhledem k pozitivnímu překvapení, které se odehrálo v bilanci se zbožím, překvapit ve směru nahoru. Kurz koruny se však spíše než zveřejněnými daty bude řídit vývojem tržních úrokových sazeb. Ty v posledním období poměrně výrazně rostly. Trh v současné době ve svých cenách již plně zahrnuje pravděpodobnost, že ČNB zvýší úrokové sazby v srpnu, přičemž další takovýto krok bude následovat v listopadu. Koruna podle našeho názoru potenciál, který jí vývoj úrokových sazeb k posílení nabízel, zatím plně nevyužila. Pokud situaci nezhatí zhoršení pandemické situace, domníváme se, že koruna má stále ještě prostor posilovat. V závěru letošního roku jí očekáváme na úrovni 25,2 CZK/EUR.

Koruna svůj potenciál posílit zatím zcela nevyužila

Začátek minulého týdne přinesl sérii dat z domácí ekonomiky za prosinec. Příznivými výsledky překvapil jak průmysl, tak výsledek zahraničního obchodu (https://bit.ly/3cRQWuk). Společným jmenovatelem byl pak automobilový průmysl. Koruna těžila ze spekulací na růst úrokových sazeb a zkraje týdne posílila na nejsilnější úroveň o března loňského roku (25,65 CZK/EUR). K dalšímu posílení se jí snažila nahrát inflační data, která byla zveřejněna v pátek. Tuto hozenou rukavici ale již koruna nezvedla. Její kurz se tak v závěru týdne pohyboval kolem úrovně 25,75 CZK/EUR.

Inflace zpomalila méně, než se očekávalo. Oproti prosinci spotřebitelské ceny vzrostly o 1,3 %, zatímco meziroční tempo pouze nepatrně zpomalilo na 2,2 % z předchozích 2,3 %. Trh počítal s 1,7 %, stejně tak prognóza ČNB. Na ještě vyšší úroveň, než tomu bylo v prosinci, pak zrychlila jádrová inflace (na 3,8 %). Více jsme se inflaci věnovali zde: https://bit.ly/3aZ9t59. Zveřejněn byl i zápis z posledního zasedání ČNB. Ten ukázal, že bankovní rada zůstává na rozdíl od prognózy ČNB se zvyšováním úroků opatrná. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3d0dsRI.

Společná evropská měna si minulý týden připisovala zisky. Z pondělních úrovní okolo 1,205 USD/EUR se posunula až na 1,212 USD/EUR, což představovalo zpevnění o 0,6 %. Těžko přesně říci, co za hrálo větší roli. Zda to byl růst akciových trhů či oznámení, že Německo chystá rozvolňování pandemických opatření.