Koruna je netrpělivá před zítřejším zveřejněním inflace (Ranní zpráva z finančního trhu)

Finanční trh byl opět ujištěn, že americká centrální banka bude ještě dlouho pokračovat v podpoře ekonomiky. Centrum pozornosti stran hospodářské politiky USA nyní leží na Bidenovu fiskálním balíku a jeho projednávání Kongresem. České koruně pomohly rostoucí spekulace na zvyšování úrokových sazeb ČNB a vyhlíží zítřejší zveřejnění inflace za leden.

Politika Fedu zůstane dlouho ultrauvolněná

Dnešní kalendář nabízí velmi málo a finanční trh si tak bude muset vystačit s dosavadními informacemi. K těm patří včerejší vystoupení Šéfa Fedu v Newyorském ekonomickém klubu k problematice trhu práce. Jeho vyznění utvrdilo trh v názoru, že jakékoliv úvahy o ústupu Fedu ze stávající ultra-uvolněné měnové politiky jsou předčasné. Jerome Powell doslova řekl, „jsme velmi vzdálení silnému trhu práce“, přičemž „dosažení plné zaměstnanosti bude vyžadovat více než jen uvolněnou měnovou politiku“. Hovořil i o potřebě pokračující fiskální podpory. Ekonomové SG počítají s tím, že k začátku ústupu z programů kvantitativního uvolňování dojde až na jaře 2022, a teprve ve druhé půlce roku 2023 začne Fed zvyšovat úrokové sazby. Pozornost nyní kromě vývoje pandemie a očkování směřuje na Bidenův fiskální stimul ve výši 1,9 bilionu USD a jeho cestu Kongresem.

Dnešní zveřejnění nové prognózy Evropské komise získá pozornost mezi ekonomy a novináři, ale finančním trhem pravděpodobně významněji nepohne.

Česká koruna zůstává ve vleku spekulací na růst úrokových sazeb ČNB a bude tak netrpělivě vyčkávat na zítřejší zveřejní vývoje v ČR inflace za leden. Čekáme její zpomalení na 1,7 % y/y, ale překvapení tentokrát může přijít na obě strany (blíže viz https://bit.ly/3tfObbR). Vyšší inflace proti odhadům by pravděpodobně povzbudila úrokové sazby, což by krátkodobě mohlo dále posílit korunu. Záležet ale bude i na struktuře inflace a dopadu na inflační očekávání do budoucna.  

Koruna oslabila i přes rostoucí úrokové sazby

Spotřebitelské ceny v USA v lednu oproti prosinci vzrostly o 0,3 %, což bylo v souladu s  odhady trhu. Meziroční tempo růstu cen setrvalo na 1,4 %, když se čekalo 1,5 %. Zdražování bylo ale způsobeno především vyššími cenami energií v souvislosti vývojem ceny ropy. Jádrová inflace, která nezahrnuje proměnlivé ceny energií a potravin naopak skončila pod odhady s meziměsíční stagnací a zpomalením meziročního tempa na 1,4 % z předchozího 1,6 %. Nižší údaje o inflaci navíc navázaly na předchozí zveřejnění dat v Číně, kde meziroční růst spotřebtielských cen klesl do záporného teritoria na -0,3 % y/y, zatímco se čekalo 0,0 % y/y.

Dolar proti euru včera neměl jasný trend a na samotné zveřejnění inflace i na projev šéfa Fedu reagoval velmi rezervovaně. Na akciových trzích v USA i Evropě převládl malý pokles. IRS v USA mírně klesly, v eurozóně nepatrně vzrostly.

Šéfka ECB Christine Lagarde, včera zopakovala, že většina evropských ekonomik bude potřebovat pokračování fiskálního impulsu v průběhu roku 2021. Na adresu bitcoinu uvedla, že nepřichází v úvahu, aby jej centrální banky v dohledné době držely ve svých rezervách.

Německá kancléřka včera oznámila, že plánuje postupně rozvolňovat opatření proti šíření pandemie. V případě škol by se tak mělo dít už od příštího týdne, služeb a obchodů dle typů v průběhu března.

Česká koruna včera zkorigovala předchozí zisky oslabením na 25,88 CZK/EUR, a to navzdory dalšímu růstu tržních úrokových sazeb (IRS). Je to trochu neintuitivní, ale slovy klasika, to se jí stane ještě mockrát. V pozdějších hodinách koruna posílila k 25,78 CZK/EUR. Naopak polský zlotý včera oslaboval celý den a vůči euru ztratil 0,4 %.