Nezaměstnanost v ČR: Shrnutí za rok 2020 a prognózy

Přečtěte si, jaký byl vývoj nezaměstnanosti v ČR během pandemie v roce 2020. Jaká odvětví zasáhla nejvíce a jaká naopak ne. Dočtete se také, jak vnímají Češi ekonomické dopady krize i jaké jsou prognózy dalšího vývoje.

Nezaměstnanost v ČR během roku 2020

Dle statistik lze říci, že pandemii ovlivnila nezaměstnanost v ČR během roku 2020 méně než by se dalo předpokládat. V porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019 se zvýšila míra obecné nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů (dle definice ILO*) o 1 % (z 2,1 % na 3,1 %). 

*Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považováni lidé, kteří v posledním čtvrtletí roku 2020 nebyli v žádném zaměstnání a zároveň neodpracovali ani jednu hodinu za mzdu či odměnu a přitom si aktivně hledali práci. 

Co se krajů týká, v roce 2020 byla zaznamenána nejnižší nezaměstnanost v Pardubickém kraji (2,92 %). V roce 2019 se však jednalo o Prahu (1,9 %). Nejvyšší hodnotu vykázal jak v minulém, tak předminulém roce Moravskoslezský kraj (v roce 2019 činil podíl nezaměstnaných osob 4,4 % a v roce 2020 5,55 %). 

Nicméně je třeba zmínit, že důsledky pandemie se výrazně promítly do změn pracovního uplatnění mnohých lidí (resp. docházelo na pracovním trhu k jejich četným přesunům).

Jaký vliv měla pandemie v roce 2020 na lidské zdroje?

Pandemie významně ovlivnila nezaměstnanost v roce 2020 ve zpracovatelském průmyslu, včetně automobilového, cestovním ruchu, gastronomii, dopravě a to až o desetitisíce pracovních míst. Lidé, kteří si svou práci udrželi, však vlivem restrikcí odpracovali v průměru o 2,1 hodin týdně méně než v roce 2019.

Koronakrize ovlivnila také zaměstnanost cizinců. I ti opouštěli svá pracovní místa (především ze zpracovatelského průmyslu a administrativních a podpůrných činností). Celkem se jednalo o 12 500 osob.

Jak vnímají Češi dopady krize na svou ekonomickou situaci?

Překvapivé může být i vnímání dopadů krize Čechů na jejich ekonomickou situaci. Většina respondentů (53,6 %) šetření Českého statistického úřadu uvedla, že dopady nezaměstnanosti krize jsou pro ně zvládnutelné a považují je za dočasné. Do platební neschopnosti se dostalo 12,4 % dotazovaných, 34 % hodnotilo situaci jako těžkou, ale zvládnutelnou.

Jaká je prognóza dalšího vývoje nezaměstnanosti?

Díky přijatým opatřením (např. zkrácené pracovní době) zůstal růst nezaměstnanosti v porovnání s poklesem ekonomické aktivity utlumen. V tomto roce se však kvůli pokračujícím ekonomickým restrikcím předpokládá její další zvyšování. V roce 2022 by se však měla situace zlepšovat, neboť se očekává zotavování ekonomik.

Zdroj: mesec.cz, czso.cz, ec.europa.eu