ČNB zachovává sazby i jejich další výhled

Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s všeobecným i naším očekáváním ponechala nastavení měnové politiky beze změny. Zachována tak zůstala 2T repo sazba (0,25 %), diskontní sazba (0,05 %) i lombardní sazba (1 %).

Spíše, než samotné rozhodnutí bankovní rady ovšem dnes pozornost poutalo zveřejnění nové makroekonomické prognózy a následné verbální zhodnocení výhledu na měnovou politiku. ČNB v prognóze nově zlepšila odhad pro ekonomický vývoj v eurozóně v roce 2020 z -7,2 na -6,0 %, ovšem naopak zhoršila její výhled pro rok 2021 (z 4,5 na 3,8 %). Pro Českou republiku se její odhad vývoje HDP posunul pro rok 2020 z -7,2 na -5,8 % a není tak daleko od předběžného odhadu z dílny ČSÚ (-5,6 %). Mírně také ČNB zlepšila výhled na rok 2021, kde nyní očekává růst o 2,2 % (náš odhad činí 2,5 %) namísto předchozích 1,7 %. Očekávanou inflaci pro rok 2021 pak ČNB posunula pro rok 2021 o tři desetiny procentního bodu dolů na 2,0 %, naopak v roce 2022 ji očekává o dvě desetiny rychlejší, tedy 2,2 %. Nově také centrální banka očekává výrazně silnější kurz koruny. Prakticky beze změny pak zůstal výhled bankéřů na úrokové sazby, které podle její prognózy začnou růst již zhruba v polovině roku 2021 a to poměrně svižným tempem, konzistentním s hned trojím zvýšením základní sazby do konce letošního roku. V základním scénáři centrální banka počítá s pokračováním epidemických, a tudíž i ekonomických omezení po celé první čtvrtletí letošního roku, následované jejich rozvolněním.

S aktuálními odhady České národní banky se do značné míry ztotožňujeme. I my očekáváme, že bude letošní rok ještě významně zasažen omezeními, jsme ovšem mírně většími optimisty pro rok 2022. Od koruny jsme silnější pozice předpokládali konzistentně a odhad ČNB se tak nyní přiblížil k tomu našemu. Spotřebitelskou inflaci očekáváme v letošním roce mírně svižnější, ovšem na výhledu měnové politiky jsme s ČNB v odhadu zajedno.

Patrně nejkontroverznějším momentem dnešní prezentace tak byl výhled bankéřů na úrokové sazby. Navzdory výrazně silnější koruně a pomalejší inflaci nedoznala prognóza sazeb od listopadu prakticky žádné změny a nadále tak předpovídá jejich poměrně svižný růst. Na přímý dotaz na tiskové konferenci guvernér Rusnok tuto trajektorii na rozdíl od listopadového zasedání nijak vehementně nerozporoval a za její hlavní potenciální riziko označil případné další zhoršování epidemické situace. Aniž by to tedy výslovně potvrdil, zdál se být s výhledem na hned trojí růst sazeb v letošním roce v základním scénáři ztotožněn. To považujeme vzhledem k pokračující ekonomické potíže za poměrně ambiciózní plán a nebyli bychom překvapeni, kdyby nakonec nebyl zcela naplněn. Pokud ovšem průběžná data potvrdí, že přísnější měnové podmínky neohrozí proces ekonomického zotavení, pak by jejich brzká normalizace byla skutečně na místě.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.