Plnění státního rozpočtu ČR za leden 2021
Lednové hospodaření státního rozpočtu skončilo deficitem ve výši 31,5 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 32,9 mld. Kč.
Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru.
Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 79 kB).
2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|
Saldo celkem | 45,9 | 9,1 | 26,5 | 8,8 | -8 | -31,5 |
Saldo bez vlivu EU/FM | 14,6 | 2,9 | 5 | 4,2 | -6,8 | -32,9 |
leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2020 | -8 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2021 | -31,5 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou i nadále ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti doprovázenými poklesem zaměstnanosti a mírným růstem objemu mezd a platů v závěru roku, stejně jako diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy meziročně poklesly o 3,2 % (-4,0 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného (-10,8 %, tj. -6,9 mld. Kč). Nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 2,2 mld. Kč. Na sdílených daních jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů inkasuje státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,7 % (+2,3 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-7,0 %, tj. -1,0 mld. Kč) je v meziročním srovnání výrazně ovlivněno výplatou kompenzačního bonusu (1,9 mld. Kč). V lednovém inkasu se vzhledem ke splatnosti záloh ještě nepromítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.
U daně z příjmů právnických osob (-0,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu).
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce ovlivněny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj inkasa těchto příjmů (+2,7 %) zatím mírně převyšuje růst očekávaný schváleným rozpočtem (+1,5 %).
Inkaso daně z přidané hodnoty (-8,8 %, tj. -2,8 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020 a restriktivními proticovidovými opatřeními.
Inkaso spotřebních daní (-13,7 %, tj. -1,7 mld. Kč) nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Významný dopad byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů (-14,7 %, tj. -0,9 mld. Kč), což je prozatím důsledkem restrikcí a celkového oslabení ekonomiky. Snížení sazby spotřební daně z motorové nafty se v inkasu z důvodu splatnosti daně zatím neprojevilo. Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva (-20,4 %, -0,1 mld. Kč), ale zejména v případě lihu (-31,6 %, -0,4 mld. Kč), kde svou roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020 a s tím související vyšší inkaso daně v lednu 2020.
Příjmy státního rozpočtu za leden
DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Pro plnění celkových výdajů i tempo jejich růstu ve výši 14,7 % (+19,5 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (+15,3 %). Do jejich objemu se již v lednu promítly dopady některých vládních priorit.
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+3,0 mld. Kč) se tradičně nejvíce podílejí výplaty důchodů (+0,8 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítně valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek (+0,9 mld. Kč) a výplata dávek nemocenského pojištění (+0,9 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli nemocenské (+0,7 mld. Kč) a ošetřovné (+0,2 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 0,2 mld. Kč.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+15,1 mld. Kč) představují zejména prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+3,1 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za výrazným meziročním navýšením stál především převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+12,1 mld. Kč), který byl v roce 2020 uskutečněn až v únoru.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+4,2 mld. Kč) byly oproti lednu předchozího roku navýšeny zejména výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 3,3 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků z programu COVID Nájemné (1,0 mld. Kč), COVID Sport II. (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,1 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (0,1 mld. Kč).
Proti růstu výdajů naopak působily nepravidelně vyplácené neinvestiční dotace státním fondům, když zejména Státní fond dopravní infrastruktury obdržel o 5 mld. Kč méně.
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce s účinností od 1. června 2020 a od 1. ledna 2021 o celkem 700 Kč na 1 pojištěnce vedlo k meziročnímu růstu o 4,2 mld. Kč. Tato forma podpory financování oslabeného systému veřejného zdravotního pojištění by měla v roce 2021 meziročně posílit o 32,4 mld. Kč.
Kapitálové výdaje státu jsou v lednu tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.
Výdaje státního rozpočtu za leden
Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.
Dokumenty ke stažení
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.
Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.
Poslední zprávy z rubriky Stát:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?