ČSOB: Během pandemie nejvíce šetřili lidé v Karlovarském kraji. 4 z 10 Čechů kvůli koronaviru klesly úspory

Během pandemie omezilo 7 z 10 obyvatel Karlovarského kraje výdaje za jídlo v restauracích, 59 % z nich také méně utrácelo za služby. Celkově Češi nejvíce ušetřili na zrušených dovolených – úspory to přineslo téměř polovině lidí, nejčastěji od 10 do 50 tisíc korun. I tak má ale 39 % Čechů menší úspory než před začátkem první vlny pandemie. 

Celkem se snažilo na výdajích ušetřit 76 % Čechů. Kvůli koronavirové krizi také mají 4 z 10 lidí větší strach, že nebudou mít peníze na důchod. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro ČSOB Penzijní společnost s 1 100 respondenty. 

Lidé z Karlovarska šetřili nejvíce na většině položek. Nejčastěji měli menší výdaje i za dovolenou, více na ní ale v průměru ušetřili obyvatelé Prahy. Za jídlo v restauracích pak uspořilo 69 % lidí v Karlovarském kraji, což je o 10 procentních bodů více než u Středočechů na pomyslném druhém místě. Celkově v restauracích méně utrácelo 52 % Čechů.

„Šetřilo se napříč celou Českou republikou, což není nijak překvapivé. Jedním z důvodů byla nejistota ohledně příjmů či dokonce rovnou jejich pokles. Kromě toho bylo ovšem pro lidi také jednodušší některé výdaje omezit. Restaurace byly po velkou část roku zavřené a jet na drahou dovolenou do zahraničí bylo složitější než v jiných letech,“ vysvětluje Ladislav Rokos, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.

Lidé ovšem šetřili i na nákupech do domácnosti – a i zde byli nejvíce aktivní lidé z Karlovarska. Výdaje za nákupy omezilo 55 % z nich, zatímco celorepublikový průměr byl 40 procent. Lidé v Karlovarském kraji také nejméně utráceli za alkohol – méně za něj zaplatilo 48 % z nich. Naopak za kávu a další nealkoholické nápoje ušetřili 4 z 10 Středočechů a obyvatel Ústeckého kraje.

Kvůli koronaviru má větší strach z důchodu 36 % lidí.  Přesto si ale 1 z 10 Čechů přestal platit penzijní spoření, v Ústeckém kraji to bylo celých 17 % lidí. Každý pátý Čech se nyní nijak finančně nepřipravuje na stáří, v Libereckém kraji je to dokonce každý třetí.

Lidé z Libereckého kraje se přesto nejčastěji ohledně svých příjmů v důchodovém věku nejvíce spoléhají na vlastní úspory – jde o 49 % z nich, stejně jako na Vysočině. Obyvatelé Libereckého kraje jsou si také nejméně jisti tím, že stát bude důchody schopen i přes rostoucí zadlužení nadále vyplácet.

Nejvíce se naopak na státní důchod spoléhají lidé z Královehradeckého kraje, téměř 65 % z nich. I v celorepublikovém průměru uvádí Češi jako hlavní zdroj příjmů ve stáří nejčastěji státní důchod. Žít z něj chtějí 4 z 10 dotázaných.

„Lidé by se měli na stáří začít připravovat co nejdříve a ukládat si peníze co nejefektivněji. 38 procent Čechů si odkládá peníze v hotovosti nebo na běžném účtu, čímž ovšem jejich úspory ztrácejí kvůli inflaci hodnotu. Je možné využít vhodnější produkty, např. penzijní spoření, na které klientům může přispívat zaměstnavatel a podle výše vlastních příspěvků i stát. Účastnické fondy mohou nabídnou zajímavé zhodnocení. V období od počátku jejich fungování až do konce roku 2020 vykázal dynamický účastnický fond ČSOB Penzijní společnosti zhodnocení 49,34 procent, vyvážený účastnický fond pak za stejné období 26,88 procent,“ uvádí Ladislav Rokos.

Na Pardubicku a Vysočině v růst důchodů nevěří

V pokračování růstu důchodů věří nejčastěji lidé v Plzeňském kraji s 30 % a na Olomoucku s 29 procenty – to je skoro o polovinu více než celorepublikový průměr, který činí 21 procent. S dalším růstem důchodů počítá naopak jen 12 % lidí na Pardubicku a na Vysočině.

Nejčastějším důvodem, proč si lidé nespoří více, jsou nedostatečné příjmy, uvádí je 68 % lidí a 8 z 10 obyvatel Zlínského kraje. Více než pětina Čechů pak říká, že je pro ně těžké odkládat každý měsíc stranou velkou část výplaty, nejčastěji lidé z Olomoucka. Největšími požitkáři jsou pro změnu lidé z Vysočiny a navzdory svému prvenství ohledně šetření i obyvatelé Karlovarského kraje. Každý čtvrtý říká, že si chce svoje peníze užívat, a ne je odkládat někam, kde z nich nemají okamžitý užitek.

I proto je pro 70 % Čechů příjemnější pravidelné spoření než jednorázové větší vklady, dalších 22 % lidí preferuje nepravidelné ukládání po drobných částkách.