22.01.2021 Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020
22. 1. 2021
K 31. 12. 2020 činil podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. I přes meziroční zvýšení se jednalo o třetí nejnižší prosincový podíl v historii kraje. Úřad práce ČR registroval v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů, z nichž 16,4 tis. bylo dosažitelných (tj. nemělo žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání). Nabídka volných pracovních míst Úřadu práce ČR obsahovala v Olomouckém kraji 7,1 tis. pozic. Na 1 volné pracovní místo připadalo 2,3 dosažitelného uchazeče.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2020 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu (p. b.), na kterém se podílely všechny okresy kraje. V meziročním srovnání podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl o 1,2 p. b. Nejvíce se zvýšil v okresech Přerov (o 1,6 p. b.), Jeseník (o 1,4 p. b.) a Olomouc (o 1,2 p. b.). Nejnižší meziroční růst v kraji registrovaly okresy Prostějov (o 0,9 p. b.) a Šumperk (o 0,9 p. b.).
Podíl nezaměstnaných osob v kraji se po sedmiměsíční pauze vrátil nad republikový průměr, který na konci prosince činil 4,0 %. V mezikrajském pohledu byl 5. nejvyšší v ČR. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském. Nejnižší nezaměstnanost v ČR náležela kraji Pardubickému.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v ČR zaujal okres Prostějov 14. místo (2,8 %), okres Olomouc 46. místo (3,8 %), okres Šumperk 54. místo (4,3 %), okres Přerov 62. místo (4,9 %) a okres Jeseník 72. místo (6,4 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob v ČR příslušely okresům Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %) a Ostrava-město (6,7 %). Nejnižší podíly náležely okresům Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha-východ (2,0 %) a Pelhřimov (2,1 %).
Ve městě Olomouci se podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2020 meziměsíčně zvýšil na 4,1 %. V Prostějově vzrostl na 3,3 % a v Přerově na 6,2 %. Mezi všemi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Litovli (2,6 %), Kostelci na Hané (2,6 %), Němčicích nad Hanou (2,6 %) a Potštátě (2,6 %). Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (10,2 %), Žulová (9,8 %), Hanušovice (8,3 %) a Javorník (8,1 %). V pěti obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Hruška, Hrdibořice, Mutkov, Oprostovice a Srbce). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Vikantice (15,8 %), Bílá Voda (11,7 %), Uhelná (11,6 %) a Vlčice (11,5 %).
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 8,5 tis. žen (tj. 49,0 %). Převaha žen mezi nezaměstnanými charakterizovala v rámci kraje pouze Prostějovsko a Přerovsko. Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými vykázal okres Prostějov (54,7 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Olomouc (46,8 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 5,3 % absolventů a mladistvých a 14,4 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2020 bylo v kraji evidováno 16,4 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 95,0 % z celku). Jejich počet vzrostl jak meziměsíčně (o 10,0 %), tak meziročně (o 38,4 %).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 6,0 tis. uchazečů (tj. 34,9 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 7 950 Kč. Celkem 23,5 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 4,5 tis. Kč, naopak 20,0 % uchazečů mělo nárok na více než 10,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (8 331 Kč), naopak nejnižší v okrese Jeseník (7 325 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci roku 2020 evidováno 35,5 % uchazečů (meziročně o 14,6 p. b. méně). S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 22,2 % uchazečů (meziročně o 2,7 p. b. více), 6 až 9 měsíců bylo evidováno 11,1 % uchazečů (meziročně o 2,6 p. b. více) a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 9,7 % uchazečů (meziročně o 4,9 p. b. více). Výrazná meziroční proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 13,4 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců (meziročně o 6,3 p. b. více) a 8,0 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců (meziročně o 1,9 p. b. méně). Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 169 dní a byla o 20 dní kratší než v ČR.
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2020 charakteristické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (52,5 %), které bylo o 1,5 p. b. pod republikovým průměrem. Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 50 až 59 let (26,2 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (42,8 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Základní vzdělání mělo v kraji 4,5 tis. registrovaných uchazečů (26,1 %, tj. meziročně o 1,1 p. b. méně). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 6,4 tis. uchazečů (37,0 %, tj. meziročně o 0,2 p. b. méně) a úplné střední s maturitou (bez vyučení) 2,7 tis. uchazečů (15,4 %, tj. meziročně o 0,9 p. b. více). Akademický či vědecký titul mělo 1,3 tis. registrovaných uchazečů (7,3 %, tj. meziročně o 0,1 p. b. více). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,3 tis., tj. 30,9 %) a pracovníci ve službách a prodeji (3,7 tis., tj. 21,6 %).
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR obsahovala k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 7,1 tis. míst a byla nejnižší od března 2017. V meziměsíčním pohledu se počet volných pracovních míst snížil o 5,1 %, meziročně o 26,2 %. Z celkového úhrnu bylo 23,3 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 8,7 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku 2020 poptávka nad nabídkou. Díky tomu se na jedno volné pracovní místo hlásilo 2,3 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně se zjištěný počet zvýšil o 0,3 dosažitelného uchazeče, meziročně vzrostl o 1,1 dosažitelného uchazeče. V okrese Jeseník bylo nově evidováno 4,4 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Přerov 3,3, v okrese Šumperk 2,6, v okrese Olomouc 2,0 a v okrese Prostějov 1,3. Republikový průměr činil 0,9 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
Přílohy
-
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020 - komentář
-
Struktura nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 31. 12. 2020
-
Struktura nezaměstnanosti podle okresů Olomouckého kraje k 31. 12. 2020
-
Graf - Podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji a ČR
-
Graf - Podíl nezaměstnaných osob ve vybraných městech Olomouckého kraje
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle věku v Olomouckém kraji
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle věku v krajích ČR k 31. 12. 2020
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v Olomouckém kraji
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v krajích ČR k 31. 12. 2020
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Olomouckém kraji
-
Graf - Dosažitelní uchazeči podle pohlaví v Olomouckém kraji
-
Graf - Počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo v Olomouckém kraji a ČR
22. 1. 2021
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020
K 31. 12. 2020 činil podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %.
I přes meziroční zvýšení se jednalo o třetí nejnižší prosincový podíl v historii kraje. Úřad práce ČR registroval v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů, z nichž 16,4 tis. bylo dosažitelných (tj. nemělo žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání). Nabídka volných pracovních míst Úřadu práce ČR obsahovala v Olomouckém kraji 7,1 tis. pozic. Na 1 volné pracovní místo připadalo 2,3 dosažitelného uchazeče.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2020 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu (p. b.), na kterém se podílely všechny okresy kraje. V meziročním srovnání podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl o 1,2 p. b. Nejvíce se zvýšil v okresech Přerov (o 1,6 p. b.), Jeseník (o 1,4 p. b.) a Olomouc (o 1,2 p. b.). Nejnižší meziroční růst v kraji registrovaly okresy Prostějov (o 0,9 p. b.) a Šumperk (o 0,9 p. b.).
Struktura nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 31. 12. 2020
Pramen: Úřad práce ČR
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce |
v evidenci úřadu práce |
Dosažitelní uchazeči na jedno pracovní |
Podíl nezaměstnaných osob*) (v %) |
|||||
celkem |
z toho |
|||||||
dosažitelní vě věku 15-64 let |
ženy |
celkem |
ženy |
muži |
||||
Česká republika |
291 977 |
273 758 |
146 227 |
318 582 |
0,9 |
4,0 |
4,1 |
3,9 |
v tom kraje: |
||||||||
Hl. město Praha |
32 107 |
30 230 |
16 466 |
81 719 |
0,4 |
3,5 |
3,6 |
3,4 |
33 114 |
30 988 |
17 241 |
59 628 |
0,5 |
3,5 |
3,7 |
3,3 |
|
14 096 |
13 017 |
7 073 |
18 614 |
0,7 |
3,2 |
3,3 |
3,1 |
|
13 673 |
12 670 |
6 884 |
27 764 |
0,5 |
3,4 |
3,5 |
3,3 |
|
10 797 |
10 261 |
5 423 |
4 438 |
2,3 |
5,4 |
5,6 |
5,3 |
|
30 552 |
28 665 |
16 144 |
13 884 |
2,1 |
5,5 |
6,0 |
5,0 |
|
12 364 |
11 363 |
6 461 |
10 115 |
1,1 |
4,1 |
4,3 |
3,8 |
|
11 483 |
10 700 |
5 589 |
11 581 |
0,9 |
3,1 |
3,1 |
3,1 |
|
10 219 |
9 685 |
5 052 |
20 563 |
0,5 |
2,9 |
3,0 |
2,9 |
|
11 443 |
10 714 |
5 656 |
9 647 |
1,1 |
3,3 |
3,4 |
3,2 |
|
36 883 |
34 421 |
18 370 |
29 268 |
1,2 |
4,5 |
4,6 |
4,5 |
|
17 270 |
16 407 |
8 459 |
7 123 |
2,3 |
4,1 |
4,1 |
4,1 |
|
12 819 |
11 910 |
6 160 |
10 807 |
1,1 |
3,2 |
3,2 |
3,3 |
|
45 157 |
42 727 |
21 249 |
13 431 |
3,2 |
5,6 |
5,3 |
5,8 |
|
*) Podíl nezaměstnaných osob - podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let ze všech obyvatel stejného věku |
Podíl nezaměstnaných osob v kraji se po sedmiměsíční pauze vrátil nad republikový průměr, který na konci prosince činil 4,0 %. V mezikrajském pohledu byl 5. nejvyšší v ČR. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském. Nejnižší nezaměstnanost v ČR náležela kraji Pardubickému.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v ČR zaujal okres Prostějov 14. místo (2,8 %), okres Olomouc 46. místo (3,8 %), okres Šumperk 54. místo (4,3 %), okres Přerov 62. místo (4,9 %) a okres Jeseník 72. místo (6,4 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob v ČR příslušely okresům Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %) a Ostrava-město (6,7 %). Nejnižší podíly náležely okresům Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha-východ (2,0 %) a Pelhřimov (2,1 %).
Podíl nezaměstnaných osob
Ve městě Olomouci se podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2020 meziměsíčně zvýšil na 4,1 %. V Prostějově vzrostl na 3,3 % a v Přerově na 6,2 %. Mezi všemi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Litovli (2,6 %), Kostelci na Hané (2,6 %), Němčicích nad Hanou (2,6 %) a Potštátě (2,6 %). Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (10,2 %), Žulová (9,8 %), Hanušovice (8,3 %) a Javorník (8,1 %). V pěti obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Hruška, Hrdibořice, Mutkov, Oprostovice a Srbce). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Vikantice (15,8 %), Bílá Voda (11,7 %), Uhelná (11,6 %) a Vlčice (11,5 %).
Struktura nezaměstnanosti podle okresů Olomouckého kraje k 31. 12. 2020
Pramen: Úřad práce ČR
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce |
v evidenci úřadu práce |
Dosažitelní uchazeči na jedno pracovní |
Podíl nezaměstnaných osob*) (v %) |
|||||
celkem |
z toho |
|||||||
dosažitelní vě věku 15-64 let |
ženy |
celkem |
ženy |
muži |
||||
17 270 |
16 407 |
8 459 |
7 123 |
2,3 |
4,1 |
4,1 |
4,1 |
|
v tom okresy: |
||||||||
1 626 |
1 522 |
766 |
346 |
4,4 |
6,4 |
6,2 |
6,5 |
|
5 904 |
5 648 |
2 761 |
2 783 |
2,0 |
3,8 |
3,6 |
4,0 |
|
2 098 |
1 946 |
1 147 |
1 525 |
1,3 |
2,8 |
3,2 |
2,5 |
|
4 222 |
4 046 |
2 169 |
1 210 |
3,3 |
4,9 |
5,2 |
4,7 |
|
3 420 |
3 245 |
1 616 |
1 259 |
2,6 |
4,3 |
4,2 |
4,4 |
|
*) Podíl nezaměstnaných osob - podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let ze všech obyvatel stejného věku |
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 8,5 tis. žen (tj. 49,0 %). Převaha žen mezi nezaměstnanými charakterizovala v rámci kraje pouze Prostějovsko a Přerovsko. Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými vykázal okres Prostějov (54,7 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Olomouc (46,8 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 5,3 % absolventů a mladistvých a 14,4 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2020 bylo v kraji evidováno 16,4 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 95,0 % z celku). Jejich počet vzrostl jak meziměsíčně (o 10,0 %), tak meziročně (o 38,4 %).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 6,0 tis. uchazečů (tj. 34,9 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 7 950 Kč. Celkem 23,5 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 4,5 tis. Kč, naopak 20,0 % uchazečů mělo nárok na více než 10,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (8 331 Kč), naopak nejnižší v okrese Jeseník (7 325 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci roku 2020 evidováno 35,5 % uchazečů (meziročně o 14,6 p. b. méně). S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 22,2 % uchazečů (meziročně o 2,7 p. b. více), 6 až 9 měsíců bylo evidováno 11,1 % uchazečů (meziročně o 2,6 p. b. více) a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 9,7 % uchazečů (meziročně o 4,9 p. b. více). Výrazná meziroční proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 13,4 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců (meziročně o 6,3 p. b. více) a 8,0 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců (meziročně o 1,9 p. b. méně). Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 169 dní a byla o 20 dní kratší než v ČR.
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání podle věku
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2020 charakteristické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (52,5 %), které bylo o 1,5 p. b. pod republikovým průměrem. Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 50 až 59 let (26,2 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (42,8 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání podle
podle vzdělání v Olomouckém kraji vzdělání v krajích ČR k 31. 12. 2020
bez vzdělání vč. neukončeného zákl.
Základní vzdělání mělo v kraji 4,5 tis. registrovaných uchazečů (26,1 %, tj. meziročně o 1,1 p. b. méně). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 6,4 tis. uchazečů (37,0 %, tj. meziročně o 0,2 p. b. méně) a úplné střední s maturitou (bez vyučení) 2,7 tis. uchazečů (15,4 %, tj. meziročně o 0,9 p. b. více). Akademický či vědecký titul mělo 1,3 tis. registrovaných uchazečů (7,3 %, tj. meziročně o 0,1 p. b. více). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,3 tis., tj. 30,9 %) a pracovníci ve službách a prodeji (3,7 tis., tj. 21,6 %).
Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Olomouckém kraji
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR obsahovala k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 7,1 tis. míst a byla nejnižší od března 2017. V meziměsíčním pohledu se počet volných pracovních míst snížil o 5,1 %, meziročně o 26,2 %. Z celkového úhrnu bylo 23,3 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 8,7 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Počet dosažitelných uchazečů
Dosažitelní uchazeči podle pohlaví na jedno volné pracovní místo
v Olomouckém kraji v Olomouckém kraji a ČR
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku 2020 poptávka nad nabídkou. Díky tomu se na jedno volné pracovní místo hlásilo 2,3 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně se zjištěný počet zvýšil o 0,3 dosažitelného uchazeče, meziročně vzrostl o 1,1 dosažitelného uchazeče. V okrese Jeseník bylo nově evidováno 4,4 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Přerov 3,3, v okrese Šumperk 2,6, v okrese Olomouc 2,0 a v okrese Prostějov 1,3. Republikový průměr činil 0,9 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?