V roce 2020 rostly spotřebitelské ceny v ČR nejvíce za 8 let. Letos zdražování zmírní, i tak však zůstane znatelné
V roce 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,2 procenta, tedy
nejvýrazněji od roku 2012. V roce 2012 činila inflace 3,3 procenta. Lidé
v ČR tak loni čelili nejrazantnějšímu růstu spotřebitelských cen za
posledních osm let. Taková situace přitížila zejména těm domácnostem, které se
potýkaly se ztrátou zaměstnání, výpadkem či poklesem příjmu – začasté
v důsledku koronavirové krize.
Z hlavních skupin výrobků a služeb loni nejvíce zdražil
alkohol a tabák, a to v souhrnu o 7,6 procenta. Růst cen těchto položek byl
poháněn zvýšením spotřební daně z lihovin a tabáku, který se do konečných
cen promítl v průběhu roku 2020. I přes obtíže a úbytek zákazníků
související s koronavirovou krizí vykázaly loni poměrně citelně zdražení
restaurace, hospody a další stravovací zařízení, stejně jako hotely a ubytovací
zařízení. V tomto segmentu „stravování a ubytování“ došlo v souhrnu
k růstu cen 4,9 procenta. Lidé v ČR si ale výrazně připlatili také za
potraviny a nealkoholické nápoje, a to o 4,5 procenta více než v roce
2019. Z potravin zdražovalo citelně například ovoce a zelenina, a to
v důsledku výkyvů počasí a zhoršených podmínek sklizně a přepravy
z jiných zemí. Toto zhoršení nastalo rovněž v důsledku koronavirové
krize.
Naopak mírně zlevnila doprava, zejména v důsledku dramatického
propadu cen ropy a pohonných hmot, a také poštovní a telekomunikační služby.
V samotném prosinci loňského roku, za nějž dnes ČSÚ data
zveřejnil taktéž, ovšem byla inflace z celoročního pohledu citelně
podprůměrná, když vykázala úroveň pouze 2,3 procenta, tedy nejnižší od roku
2018. Takové úrovně by měla dosáhnout v průměru také za celý rok letošní.
Dochází tedy ke zpomalení tempa inflace, která se navrátila do tolerančního
pásma cílování České národní banky.
Zpomalování tempa inflace má na svědomí zejména zlevňování řady
klíčových potravin, jako je zelenina, vepřové, vejce nebo cukr. Zmírňuje také
růst cen energií v čele s elektřinou, což souvisí s obecným
ekonomickým útlumem zapříčiněným koronavirovou krizí.
Česká národní banka letos v druhé polovině roku může přistoupit k jednomu zvýšení své základní úrokové sazby, pokud nakonec budou inflační tlaky až příliš silné. Tento scénář má rostoucí pravděpodobnost, avšak stále výrazně menší než padesátiprocentní. Pokud se naše i světová ekonomika budou úspěšně zotavovat z koronavirové krize a pokud bude uspokojivě účinkovat vakcinace a očkování obyvatelstva u nás i v zahraničí, inflační tlaky v ČR zesílí a pravděpodobnost zvýšení sazeb ČNB se dále zvýší.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Štěpán Křeček, BHS
Tři měsíce v řadě klesají ceny potravin v České republice nejrychleji ze všech zemí Evropské unie
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz