Plzeňský kraj dosáhl třetí nejvyšší míry zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti se meziročně mírně snížila v důsledku zhoršené epidemiologické situace. I když se zaměstnanost v Plzeňském kraji mírně snížila, v porovnání s ostatními kraji si Plzeňský kraj dokázal udržet významné postavení (třetí nejvyšší míra zaměstnanosti). Nejvyšší podíl osob byl zaměstnán v odvětví Zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně mírně vzrostla a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na čtvrtém nejnižším místě.
Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2020 zaměstnáno 293,6 tis. osob. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se počet zaměstnaných osob snížil o 1,4 tis. osob. Míra zaměstnanosti klesla z 59,7 % ve 2. čtvrtletí 2019 na 58,9 % ve 2. čtvrtletí 2020. V rámci mezikrajského porovnání byla míra zaměstnanosti dosažená v Plzeňském kraji třetí nejvyšší po Hl. městě Praze (62,9 %) a Středočeském kraji (61,0 %). V porovnání s celou Českou republikou byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,9 procentního bodu. Nejnižší míra zaměstnanosti 54,4 % byla zaznamenána v Olomouckém kraji.
Ve 2. čtvrtletí 2020 dosáhl počet nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 5,3 tis. osob. Oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 2,1 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na pracovní síle) dosáhla 1,8 % a v porovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejnižší. Oproti stejnému období v loňském roce vzrostla o 0,7 procentního bodu. Na mírném meziročním růstu nezaměstnaných se podílela nepříznivá epidemiologická situace.
Nejnižší obecná míra nezaměstnanosti (1,4 %) byla dosažena ve Středočeském kraji. Nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti (4,5 %) měl Karlovarský kraj. Obecná míra nezaměstnanosti byla v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 0,6 procentního bodu.
Míra ekonomické aktivity činila v Plzeňském kraji 60,0 % a v porovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší. Meziročně se hodnota míry ekonomické aktivity snížila o 0,3 procentního bodu. Oproti ČR byla míra ekonomické aktivity v Plzeňském kraji vyšší o 0,5 procentního bodu. Nejvyšší dosažená míra ekonomické aktivity (64,3 %) byla v Hl. městě Praze a nejnižší (55,8 %) v Olomouckém kraji.
Struktura zaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší v nejnižším základním vzdělání o 0,4 procentního bodu, ve středním vzdělání bez maturity o 3,3 procentního bodu a ve středním vzdělání s maturitou o 1,3 procentního bodu. Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 5,0 procentních bodů.
Nejvyšší podíly zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byly zaznamenány v Hl. městě Praze (46,0 %) a v Jihomoravském kraji (31,3 %), naopak nejnižší podíly byly v krajích Ústeckém (13,2 %) a Karlovarském (14,0 %).
Nejnižší podíly zaměstnaných se základním vzděláním byly evidovány v Hl. městě Praze (2,4 %) a ve Zlínském kraji (3,3 %), naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (10,3 %) a Karlovarském (9,4 %).
Nejvyšší podíl zaměstnaných v Plzeňském kraji (38,6 %) byl ve věku 30–44 let. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinu (38,4 %) tvořili zaměstnaní ve věku 45–59 let. Ve věku nad 65 let bylo zaměstnáno 3,1 % osob.
Nejvyšší podíl zaměstnaných (15,8 %) ve věku 15–29 let byl v Ústeckém kraji, nejnižší podíl v této věkové skupině (12,5 %) v Hl. městě Praze. V nejstarší věkové skupině 65 let a více byl zaměstnán nejvyšší podíl osob v Hl. městě Praze (4,3 %) a nejnižší podíl (1,9 %) v Ústeckém kraji.
V Plzeňském kraji bylo podle odvětví CZ–NACE nejvíce zaměstnaných osob ve Zpracovatelském průmyslu (35,1 %) a ve Velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (11,0 %). Nejvyšší meziroční nárůst zaměstnaných byl zaznamenán v odvětví Zpracovatelského průmyslu o 5,6 tis., naopak nejvyšší pokles o 4,2 tis. osob v odvětví Veřejné správy a obrany, povinném sociálním zabezpečení.
Podíl zaměstnaných osob podle jednotlivých sektorů dosáhl: v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) 3,7 %, v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) 43,6 % a v terciárním sektoru (služby) 52,8 %.
Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech byl v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší v primárním sektoru o 1,0 procentní bod a v sekundárním sektoru o 6,0 procentních bodů, zatímco v terciárním sektoru byl nižší o 7,0 procentních bodů.
Meziročně se růst nezaměstnanosti projevil v poklesu zaměstnanců v terciárním sektoru, ve kterém se počet zaměstnaných snížil o 12 tisíc osob. Naopak v sektorech primárním a sekundárním se počet zaměstnaných zvýšil. V primárním sektoru vzrostl počet zaměstnaných o 2,5 tis. osob a v sekundárním o 8,1 tis. osob.
Nejvyšší podíly zaměstnaných osob podle sektorů byly zaznamenány v primárním sektoru v Kraji Vysočina (6,4 %), v sekundárním sektoru v Libereckém kraji (49,4 %) a v terciárním sektoru v Hl. městě Praze (83,3 %).
Časová řada 2. čtvrtletí 2016–2. čtvrtletí 2020
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více se v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2016 zvýšilo o 8,2 tis. osob. Počet obyvatel v Plzeňském kraji rostl hlavně díky přistěhovalým cizincům. V rámci mezikrajského porovnání byl podíl cizinců na přistěhovalém obyvatelstvu v Plzeňském kraji třetí nejvyšší. Ekonomická aktivita byla v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2016 vyšší o 2,6 tis. osob. K růstu ekonomické aktivity přispěli zaměstnaní, jejichž počet se zvýšil o 7,8 tis. osob. Příznivý stav se projevil v počtu nezaměstnaných, který se snížil o 5,2 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti klesla o 1,8 procentního bodu. Situace se nevyvíjela příznivě v rostoucím počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Oproti 2. čtvrtletí roku 2016 vzrostl počet ekonomicky neaktivních o 5,6 tis. osob. Na růstu ekonomicky neaktivních obyvatel se podílel zejména růst obyvatel ve věku 65 let a více, jen v rozmezí let 2016–2019 se zvýšil jejich počet o 7,8 %. Míra zaměstnanosti se zvýšila o 0,6 procentního bodu. K růstu zaměstnanosti přispěl rostoucí počet osob v sekundárním sektoru, který se zvýšil o 5,2. tis. osob. Počet zaměstnaných v sekundárním sektoru rostl hlavně z důvodu zvyšujícího se počtu zaměstnaných v odvětví Zpracovatelského průmyslu. Počet pracujících osob se v tomto odvětví zvýšil o 6,0 tis. osob. Druhým sektorem, kde se počet zaměstnaných zvyšoval, byl sektor služeb. Oproti 2. čtvrtletí roku 2016 se zvýšil o 4,4 tis. osob. K růstu počtu zaměstnaných v tomto sektoru přispěli především zaměstnaní v odvětvích Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání. Počet zaměstnaných pracujících v odvětví Zdravotní a sociální péče vzrostl o 6,0 tis. osob a ve Vzdělávání o 2,9. tis. osob.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2020 (aktualita v pdf)
-
Základní charakteristiky ekonomického postavení obyvatelstva ve věku 15 let a více v PLK (tabulka)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz