Vyhodila vláda za antigenní testování miliardu oknem?

Od středy se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Doposud se nechávali otestovat pedagogičtí pracovníci. Celkem by se mohly v ČR nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát. Celkový počet testů tak může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen toto proplácení vyšlo na více než miliardu korun.  

Pokud však platí závěr článku listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology (pdf), který vydává Americká společnost pro mikrobiologii, česká vláda více než miliardu vyhodí oknem.  

Autoři článku, Matthew Pettengill z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona a Alexander McAdam z Bostonské dětské nemocnice, totiž varují, že antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. „Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snaha zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí,“ uvádějí.   

Podle obou vědců jsou v zamezení šíření nákazy důležitá mnohem levnější, snadno dostupná opatření, jako je nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování vzdálenostního odstupu při setrvání a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorování účinku těchto dostupných opatření. Testování má samozřejmě být také součástí péče o příznakové pacienty nebo součástí úkonů předcházejících lékařskému vyšetření či nebo přijetí do nemocnice.  

Klíčovým problémem plošnějšího antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je údajně tak vysoký, že obyvatelstvo v závěr testů nezíská dostatečnou důvěru. To se projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat. Pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních. Obecně nižší spolehlivost testů – nižší například v porovnání s laboratorními PCR testy – může vést ale také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, přičemž testovaný člověk, ačkoli ve skutečnosti pozitivní, přestane dodržovat prověřená opatření jako nošení roušky nebo dodržování sociálního dostupu.  

Ve světle zmíněného článku se tedy zdá, že se s penězi českého daňového poplatníka trestuhodně mrhá. Pandemie covidu-19 je však natolik novým fenoménem, že související vědecké poznatky zásadního rázu se objevují doslova v přímém přenosu. Na Pettengillovu a McAdamovu studii reaguje kvarteto jiných odborníků, převážně ekonomů a převážně z Harvadu (zde). Ve studii, kterou publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum, uvádějí, že i když antigenní testování má své nedostatky, celkově jeho ekonomické přínosy znatelně převyšují náklady. A to zejména tehdy, je-li antigenní testování v případě pozitivních výsledků následováno konfirmačním PCR testem, který vyloučí ty, kteří jsou pozitivní falešně. Ačkoli PCR testy jsou nákladnější než testy antigenní, toto dvojstupňové testování vyjde veřejnou kasu stále levněji, než kolik do ní – v podobě slabšího poklesu daňového inkasa –přinese. Dvojstupňové testování, které běží v Česku, zároveň zajistí, že pozitivně testovaní nebudou zbytečně končit v karanténně (jsou-li pozitivně jen falešně) a že důvěra veřejnosti v celý testovací program nebude zásadněji narušena.  

Česká vláda si tedy může oddechnout. Peníze z okna nevyhazuje. Alespoň tedy o tom nepanuje žádný vědecký konsensus. Peníze za plošné testování nakonec mohou být vynaloženy poměrně dobře, v porovnání s některými jinými protipandemickými zásahy, jež jichž se již vláda letos dopustila. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank