ČNB se nelíbí plánovaná reforma daní

Může přinést rychlejší růst sazeb a horší stabilitu finančního systému.

Guvernér ČNB vyjádřil své pochybnosti ohledně připravovaných daňových změn. ČNB si tak tentokrát jednoduše nemohla pomoci a opustila zažité pravidlo, že vládní politiku nehodnotí, ale pouze na ni reaguje nastavením politiky měnové. Guvernér Rusnok má pravdu, když mluví o tom, že podpora vyšších příjmových skupin skrze navrhovanou daňovou reformu je neefektivní, protože "u výše příjmových skupin skončí v úsporách a investicích ne zcela produktivního charakteru, například právě v nemovitostech". ČNB ovšem probíhající politickou debatu, ve které se relativně málo hledí na objektivní argumenty, bohužel ovlivní jen stěží. ČNB ovšem může na rozhodnutí vlády reagovat, a to ve dvou směrech. Z pohledu měnové politiky znamená silnější měnová expanze příklon k “fiskálnímu” scénáři ČNB, který počítá s růstem sazeb již na začátku příštího roku. Bankovní rada sice byla relativně skeptická i vůči základnímu scénáři (počítajícímu s růstem sazeb později v průběhu roku 2021) a mezi jejími členy převládal názor, že sazby mohou vzhledem k vážnějšímu průběhu pandemie jednoduše zůstat příští rok beze změny. Výraznější fiskální expanze ale může otázku růstu sazeb teoreticky v příštím roce vrátit do hry. Z pohledu finanční stability se centrální banka zase více zaměří na sledování státního dluhu, modelování jeho udržitelnosti pravděpodobně připraví zátěžové testy zkoumající udržitelnost financování českého státu na trzích. Z pohledu centrální banky je to důležité, protože české banky drží výrazný objem státních dluhopisů a v tuto chvíli jsou rizikové prémie na českém vládním dluhu relativně nízké. Pokud by začal mít český stát příští rok problémy s upisováním masivních emisí a rizikové prémie šly vzhůru, podepsalo by se to negativně na bilancích finančních institucí.