Na pořadu dne prodloužení nouzového stavu i likvidace superhrubé mzdy - Ranní glosa

S jistou mírou nadsázky se dá říct, že dnes se bude v poslanecké sněmovně rozhodovat o podobě letošních Vánoc.

Na pořadu dne totiž má být prodloužení nouzového stavu, který by měl podle vládního návrhu trvat až do 20. prosince. Nouzovým stavem jsou přitom podmíněna restriktivní opatření zasahující primárně odvětví služeb zaměřených na konečného zákazníka, takže se dnes může de facto rozhodovat o tom, kdy se bude znovu volně nakupovat v „kamenných“ obchodech, chodit do restaurací, k holiči atp. S ohledem na to, že by nouzový stav zasáhl do téměř celého předvánočního období, kdy obchodníci tradičně dosahují nejvyšších tržeb, je pravděpodobné, že rozhodování bude nejenom ostře sledované, ale ani jednoduché.

Navíc nadějná čísla o vývoji pandemie v posledních dvou týdnech mohou podpořit úvahy o rychlejším opuštění restrikcí a návratu k normálu nebo licitacím o úpravě jednotlivých platných opatření v rámci systému PES, který z podstaty věci nemůže být dokonalý, či dokonce pro některé ani „nejoptimálnější“. Zda nakonec bude nouzový stav prodloužen o měsíc či třeba jen dva týdny nelze vůbec odhadnout.

Jisté je jen to, že s dřívějším uvolněním nejspíše dojde ke zvýšení mobility obyvatel a opětovně se zvýší potenciál k šíření nákazy. Nakonec jednu takovou zkušenost má už ČR za sebou, ale nezbývá než vyčkat. Ať už to dopadne tak nebo tak, vítězem letošních Vánoc se stanou internetové obchody, které letos nejenom napomohly lidem lépe zvládat první a druhou vlnu pandemie, ale zajistí i podstatnou část vánočních nákupů.

Nouzový stav však není jediným velkým tématem, který přichází na pořad dne. Tím dalším – dokonce s mnohem delším přesahem – má být likvidace superhrubé mzdy. V době, kdy se rozpočet utápí v hlubokém deficitu a narůstá i jeho strukturální schodek, jde o krok, který tuto nerovnováhu ještě více vychýlí. Vzhledem k tomu, že se odhady pohybují někde okolo 70-80 mld. korun, nejde rozhodně o zanedbatelný zářez do rozpočtu. Pomůže sice zaměstnancům, kterým zvýší čistou mzdu, avšak na druhou stranu si časem s ohledem na strukturální povahu deficitu vynutí zvyšování dalších daní.

A nebude to rozhodně jednoduché, když vezmeme v úvahu, že veřejné finance primárně spoléhají na zdanění práce (55 % daňových příjmů v roce 2019 tvořilo „pojistné“ a daň z příjmu fyzických osob, zatímco třeba daně ze spotřeby jen třetinu). Když vezmeme v úvahu navrhovaný schodek 320 mld. korun plus potenciální výpadek z likvidace superhrubé mzdy a přičteme k tomu ještě dluh státu splatný už v příštím roce, tak o nové emise státních dluhopisů nebude v příštím roce rozhodně nouze.