Rozbřesk: Nová tvrdá opatření zastaví v Česku post-pandemické oživení

V Česku máme za sebou další den, kdy počet nově nakažených zlomil hranici 8000. To podtrhuje vážnost situace, na druhé straně to již není nic překvapivého. Exponenciální nákaza má svou logiku a je pravděpodobné, že denní přírůstky nakažených v nejbližších dnech dál porostou a překonají hranici 10 tisíc (za předpokladu funkčního testování).

Kvůli tomu dnes startuje sada nových vládních opatření. Od dnešního dne jsou všechny restaurace uzavřeny, všechny školy přecházejí na on-line výuku, nesmí se pořádat žádné sportovní utkání a shromažďování osob nesmí přesáhnout 6 lidí. Ačkoliv výše uvedená opatření jsou velmi tvrdá a zasáhnou domácí ekonomiku (především sektor služeb), tak je třeba vidět, že nejsou tak striktní jako během první pandemie vlny na jaře či například jako v současném Izraeli (jehož pandemii ČR částečně následuje).

Na druhou stranu oproti jaru jsme pandemii nechali rozběhnout do větších obrátek a je možné, že opatření proto budou muset být v platnosti delší dobu. Dnešní restrikce mají v České republice zůstat v platnosti minimálně do 3. listopadu, kdy má být v zemi ukončen nouzový stav. Nicméně vláda dala najevo, že k rozvolnění restriktivních opatření dojde jen za předpokladu, že se během následujících 14 dní podaří snížit reprodukční pandemické číslo R ze současné hodnoty 1,5 na 0,8. A to není vůbec jisté.

I když vláda pro nejvíce postižená odvětví pravděpodobně připraví podpůrné programy, podobné mimořádné stimuly jako na jaře lze čekat jen stěží. Navíc skončila mimořádná právní ochrana pro dlužníky skrze “lex covid” a během října a listopadu skončí mimořádná moratoria umožňující dlužníkům odložit splátky úvěrů finančním institucím – to se přitom týká více než 14 % všech úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům.

Delší trvání opatření a nižší vládní podpora tak budou pro ekonomiku na konci roku 2020 problémem, který přeruší startující post-pandemické oživení. Slabý čtvrtý kvartál může ČNB vracet na cestu alternativního scénáře, ve kterém koruna může být daleko slabší a měnové podmínky uvolněnější.

TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna oslabila na pětiměsíční minima poté, co druhá vlna pandemie přinutila vládu přijmout razantní restriktivní opatření.

Pro českou ekonomiku a měnu to však samozřejmě nejsou dobré zprávy, a tak koruna logicky oslabuje. Český devizový trh přitom bude muset velmi pozorně sledovat příchozí komentáře z ČNB, které by eventuálně mohly indikovat, že se naplňuje pesimistický scénář centrální banky. Pro korunu by pak bylo hrozbou, pokud by se členové bankovní rady začali vyjadřovat v tom smyslu, že je nutné uvolnit finanční podmínky v české ekonomice ještě výrazněji, než co zařídilo dosavadní oslabení koruny.

Zahraniční forex
Lehký nárůst averze k riziku, který souvisí s tím, že naděje na nový fiskální balík v USA poklesly a vývoj některých medikamentů proti COVIDu byl v USA z bezpečnostních důvodů pozastaven, prospěl včera a dnes po ránu dolaru. Jinak příchozí data (jako např. americká inflace) neměla na obchodování vliv.

Tak tomu bude zřejmě i dnes, když eurodolarový trh bude spíše sledovat politické dění v USA, byť zajímavé mohou být i některé komentáře centrálních bankéřů (měl by promluvit hlavní ekonom ECB či druhý muž Fedu Clarida).

Ve střední Evropě oslabil jak forint, tak zlotý. Speciálně zlotý začíná mít v podstatě podobné problémy jako koruna, neboť v Polsku se rozjíždí druhá koronavirová vlna podobně jako u nás. Důkazem budiž, že sám polský premiér Morawiecki skončil v koronavirové karanténě (byť podle posledních zpráv je negativní).