Česko je pro italské exportéry perspektivním trhem
Ilustrační foto Shutterstock
V Evropě se Itálie zaměří především na Německo, které je jejím blízkým trhem. Zde je pokles prognózy HDP na rok 2020 (-6 %) nižší ve srovnání s ostatními ekonomikami eurozóny (-8 %), což by mělo pokračovat i ve střednědobém horizontu. Podle odhadů Prometeia bude činit v letech 2021 a 2022 kumulativní nárůst dovozu do Německa z ostatních zemí + 15 %. Nelze podceňovat ani Švýcarsko, kde i v nejkritičtějším období rostl dovoz o 3,6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Tradičně druhým nejvýznamnějším trhem pro výrobky s „Made in Italy“ je Francie, kde je však situace v souvislosti s pandemií nerovnoměrná. Nicméně ve strojírenském a potravinářském sektoru by se pro Itálii mohly naskytnout dobré příležitosti. Za pozornost stojí také země východní Evropy, v čele s Polskem, Českou republikou, Maďarskem a Rumunskem. Česko by podle odhadů Prometeia mělo v letech 2020–2021 zaznamenat skok v dovozu ze zahraničí o více než 20 %.
Čína roste, ale jen pomalu
V Asii je z italského pohledu na 1. místě Čína, které se podařilo pandemii překonat. I zde však bude situace horší. Zlaté období hospodářského růstu se vzdaluje, což potvrzuje tempo růstu HDP, které letos dosáhne pouhých 1,6 %. Loni přitom činilo 6,1 % a bylo tak nejnižší za 29 let. Zahraniční obchod se však postupně dostává zpět do pohybu a podle odhadů Prometeia by Čína měla v letech 2020 a 2021 zvýšit dovoz až o zhruba 20 %. Příležitosti by se však mohly objevit v Jižní Koreji a Singapuru, které dokázaly pandemii překonat také díky vysoce vyvinutým technologiím. Dosažení těchto trhů může být z logistického hlediska stále komplikované, zejména pro odvětví jako je móda a design, které potřebují komerční síť a vlajkové obchody na místě. Další etablování prodeje přes internet by však mohlo tyto překážky pomoci překonat.
Co se italských výrobků týče, bude v letech 2021–2022 poptávka zejména po potravinářských výrobcích, kovech a dopravních prostředcích. Zároveň se odhaduje jejich zvýšení dovozu do Itálie o 14 %. U strojů a zařízení by tento nárůst měl činit 13 %, u textilu a léčiv něco přes 11 %. Aktuálně se obecně spotřebitelská poptávka po zboží všeobecně snížila. Pokud však dojde k opětovné karanténě, zvýší se prudce poptávka po elektronických a potravinářských výrobcích, nápojích a bytových doplňcích.
Rozhodne faktor pandemie
Země jako je Německo, Švýcarsko, Čína, Korea a Singapur dokázaly čelit nouzové situaci dříve nebo lépe než ostatní a bylo možné obnovit prodejní kanály. Obraz se však v souvislosti s vývojem pandemie neustále mění a opatrnost je nutností. Právě z tohoto důvodu je třeba volit taktický přístup, být ve střehu, v případě potřeby rychle reagovat a přesunout se na jiné trhy. Více než směnný kurz eura k dolaru a geopolitické napětí bude při výběru exportního trhu rozhodující faktor P, tedy pandemie. Je třeba ovšem počítat s tím, že koronavirus zanechal hlubokou ránu a na návrat na úroveň roku 2019 si budeme muset počkat nejméně dva roky, soudí analýzy společnosti Prometeia.
Andrea Nimmerfrohová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Římě
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz