Pokuta Gazpromu za Nord Stream 2 je jen začátek...

Polský antimonopolní orgán udělil Gazpromu pokutu 7,6 miliard dolarů za plynovod Nord Stream 2, což otevřelo novou frontu v hořké politické bitvě o tento projekt na zemní plyn. Středeční překvapivý krok vyvolává celou řadu otázek. Pojďme se na ně podívat blíže.

Za co byla pokuta udělena?

Antimonopolní úřad uvedl, že Gazprom a jeho partneři, kterým bylo nařízeno zaplatit přibližně 61,3 milionu USD, nezískali souhlas na společný podnik k financování tohoto plynovodu. Dokončení projektu by učinilo evropské zákazníky zemního plynu závislejšími na jediném dodavateli, Gazpromu, což by mohlo zvýšit ceny plynu pro polské zákazníky, uvedl úřad. Nařídil také, aby společnosti své finanční dohody ukončily.

Co se stane dál?

Polský úřad dal Gazpromu a jeho partnerům 30 dní na „obnovení“ soutěže nebo odvolání se proti rozhodnutí. Gazprom vlastní projekt plynovodu v Baltském moři, nicméně polovinu nákladů ve výši 9,5 miliardy EUR financují společnosti Engie, Royal Dutch Shell, německá Uniper, Wintershall a rakouská OMV.

Gazprom již uvedl, že se odvolá a jakékoli rozhodnutí bude s největší pravděpodobností trvat nejméně pět let, vzhledem k současné délce antimonopolních případů. Soudy by mohly rozhodnout o urychlení řízení, pokud se jim podaří přesvědčit právníky o naléhavosti tohoto případu.

Spor by se mohl přesunout z místního soudu odpovědného za záležitosti hospodářské soutěže až k Nejvyššímu soudu, kde by mohl uvíznout po dobu nejméně tří let. Polské soudy například stále zpracovávají rozhodnutí regulátora hospodářské soutěže z roku 2006 o kartelové dohodě o vzájemných poplatcích.

Kdy bude muset Gazprom zaplatit?

Pokuta bude muset být zaplacena až poté, co odvolací soud vydá závazný verdikt. Pokud Gazprom nezaplatí, mohli by soudci nařídit zabavení majetku.

Je tu riziko politických zásahů?

Možná. Řada kontroverzních soudních reforem v Polsku od roku 2015 vedla ke zvýšenému politickému vlivu na soudy, čímž se Polsko dostalo do kolize s Evropskou komisí, což by mohlo ohrozit i přístup tohoto národa k evropským prostředkům. Některé evropské soudy už v rámci řízení o evropském zatýkacím rozkazu odmítly vydat podezřelé do Polska kvůli obavám, že jejich proces nebude spravedlivý.

I když daný soud a jeho rozhodnutí nemusí být zpolitizováný, problém polského soudnictví je systémový a politici mají nad soudy nadměrný vliv, uvádí sdružení polských soudců Iustitia. To zase zasévá nedůvěru ohledně jejich nestrannosti a nezávislosti rozhodnutí.

Pozastaví pokuta a odvolání Nord Stream 2?

Ne. Polské rozhodnutí nemůže zablokovat celý projekt plynovodu a jeho účinky mohou pro Gazprom zůstat pouze u finanční povahy. Nicméně vytváří další překážku. Podle analytiků nemá Polsko žádnou pravomoc zastavit výstavbu plynovodu, který je téměř dokončen, protože neprochází jeho teritoriálními vodami ani jeho výlučnou ekonomickou zónu.

Jak neobvyklá je tato pouta?

Velmi. Polská pokuta daleko překračuje evropské pokuty za zneužívání monopolů pro velké technologické firmy, jako je Google, a je vysoko nad pokutami, které EU nebo národní orgány uložily za porušení pravidel fúzí. Antimonopolní šéfka EU Margrethe Vestagerová tento týden novinářům sdělila, že žádná z jejích pokut od roku 2014 nedosáhla maximální úrovně 10 % ročních příjmů společnosti. Altice dostala před dvěma lety pokutu 124,5 milionu eur za to, že pokračovala v převzetí před tím, než k němu dostala povolení od EU.

Mohlo by to všechno skončit u evropských soudů?

Šance jsou malé. Polský antimonopolní úřad se do tohoto případu zapojil poté, co jej (a další regulační orgány EU) Gazprom a jeho partneři požádali o schválení vytvoření Nord Stream 2. Poté, co Polsko v roce 2016 zpochybnilo tento společný podnik, společnosti tuto žádost zrušily a přistoupily k získání úvěrového financování. Polský regulátor s vyšetřováním pokračoval a uvedl, že tento krok byl pokusem, jak obejít zákon o hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí je založeno na vnitrostátním právu a vydáno výhradně polským regulátorem, bez účasti Evropské komise, budou mít v tomto případu konečné slovo místní soudy.

Ze stejných důvodů nebude možná přímá námitka soudů EU proti polskému rozhodnutí. Jelikož je však Polsko členem EU a má uplatňovat antimonopolní pravidla v souladu s právními předpisy EU, existuje tu jistá možnost, že v průběhu polských odvolání vyvstane otázka ohledně rozsahu práva EU.

Pokud by polský soud rozhodl, že není schopen odpovědět, mohl by také poslat několik otázek Soudnímu dvoru EU. Takové otázky by neměly jít do podstaty sporu a byly by zaměřeny pouze na otázky právní. To by také oddálilo jakékoli konečné rozhodnutí přibližně o další dva roky.

Zdroj: Bloomberg