Má stát bombardovat ekonomiku miliardami?

Vývoj spotřeby domácností, ale in informací z průmyslu můžeme dát do souvislosti s návrhem rozpočtu na příští rok. Vláda vysvětluje vysoký deficit pro příští rok (320 mld. CZK pokud nebude „zrušena“ superhrubá mzda) i plánovanou podporou spotřeby domácností. Naše data ukazují, že plošná podpora není potřeba. Je naopak čas na cílené zásahy, které budou efektivnější a především levnější. Například zamezení pádu lidí s nízkými příjmy do dluhových pastí a exekucí by udělalo více užitku a nestálo desítky miliard. I z tohoto důvodu jsme kritiky tak vysokého schodku. 

Dále, vláda má mít připravené programy pro případné zhoršení ekonomické situace, ať už díky karanténním opatřením nebo díky zhoršení důvěry lidí, pokud by začali mít pocit, že vláda situaci kolem covidu nezvládá. Jde především o Kurzarbeit (ale s lepšími parametry, než co nyní navrhuje vláda) nebo záruční program typu COVID III, ale i na investice, s vyšší zárukou jako má Německo a především platné i pro příští rok (stávající program končí s letošním rokem). Takové programy budou aktivovány jen v případě problémů. Plánovat plošné bombardování miliardami teď není potřeba.

Za třetí, co smysl má, je podpořit investice, ale především investice municipalit, kde projekty jsou připravené a investice soukromého sektoru. Pod investicemi se totiž nerozumí jen lití betonu (stavebnictví), protože ty tvoří 40% z celkových investic. Dalších 40% jsou investice do strojů a zařízení a 20% do duševního vlastnictví. Prakticky jde o podporu robotizace, automatizace a digitalizace a následně o podporu změnu procesů a inovací. To může vláda podpořit zrychlením odpisů, úvěrovými programy podporující investice nebo snížením sazby DPPO pro firmy, které reinvestují vyšší podíl ze zisku. Podpora soukromých investic navíc může zafungovat rychleji, než snaha státu připravit velké stavební projekty, kde historická zkušenost ukazuje, že to není aktivita, ve které by stát byl rychlý. 

David Navrátil