Rozbřesk: Koruna zůstává pod tlakem, má strach z izraelského scénáře

Po startu školního roku a s oslavami židovského nového roku šly však počty případů strmě vzhůru (4-5 tisíc nově nakažených denně v polovině září). Izrael se proto rozhodl znovu na tři týdny plošně celou zemi “vypnout”. Děti nesmí do škol a nikdo se nesmí vzdálit dál než na 500 metrů od domu, pokud nejde do práce nebo na nákup nezbytných věcí. Plošná tvrdá opatření přitom opět budou mít zničující dopad na ekonomiku. A něčeho podobného se v posledních týdnech začíná bát i česká koruna. Měnový pár se vyšplhal na 26,80 EUR/CZK a v nejbližších seancích pravděpodobně zůstane pod tlakem.

I kdyby Česko nešlo stejnou cestou jako Izrael, sám o sobě strmý nárůst počtu nakažených přirozeně bude tlumit hospodářskou aktivitu. Lidé budou méně chodit do restaurací, kin nebo divadel a současně budou opatrnější při svých útratách. To bude platit dvojnásob pro podnikovou sféru, která nemá jistotu, že po druhé vlně pandemie nepřijde třetí, čtvrtá a další…. Pro řadu podniků je tak v tuto chvíli imperativem osekávat výdaje, odkládat investice a hromadit rezervní hotovost.

Rychlý růst nakažených tedy sám o sobě může stačit k tomu, aby česká ekonomika ke konci roku zastavila svůj “návrat do normálu” a z rychlého růstu ve třetím kvartále přešla do stagnace. To samo o sobě nemusí být velká tragédie. Zásadní otázkou však zůstane rok 2021. Klíčem k ukončení nejistoty zůstávé “trvalé” rozuzlení pandemie, které může mít pravděpodobně buď podobu vakcíny nebo revolučního urychlení a zjednodušení testování. V základním scénáři sázíme, že k jednomu nebo druhému může dojít do poloviny roku 2021. Pokud tomu tak bude, růst v roce 2021 by měl pokračovat a dnešní ztráty koruny by se měly postupně zastavit.

TRHY

Česká měna zůstává pod tlakem a pravděpodobně ji tam v nejbližších seancích budou dál udržovat slabé výkony globálních akciových trhů a rostoucí počty domácích nakažených (viz úvodník).

Eurodolar se včera posunul o něco výše a to přesto, že týdenní statistiky z amerického trhu práce dopadly lépe, než se čekalo, a naznačují další snižování míry nezaměstnanosti.

Zajímavější dění bylo včera na trhu s britskou librou, neboť zasedala Bank of England. Ta sice nijak svojí politiku nezměnila, ale překvapivě oznámila, že zahajuje konzultace s domácím bankovním sektorem o zavedení oficiálních úrokových sazeb (nyní na úrovni 0,1%). O tom zda se záporné sazby nakonec zavedou rozhodnou dvě věci: průběh pandemie a podoba brexitu. Samozřejmě, že libře se něco takového nelíbí.