Energetika v Ústeckém kraji v roce 2019
Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energie v ČR. Na výrobě elektřiny se hlavně podílelo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla v našem kraji nejvyšší v ČR, spotřeba plynu v domácnostech na 1 obyvatele byla druhá nejnižší v ČR.
Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).
V Ústeckém kraji byl v roce 2019 celkový instalovaný výkon 5 660,4 MW, což činilo 25,7 % z celkového instalovaného výkonu v České republice (21 987,1 MW). Meziročně došlo v Ústeckém kraji k poklesu instalovaného výkonu o 180,2 MW, a to zásluhou parních elektráren, u kterých poklesl instalovaný výkon o 181,2 MW (3,9 %). Mírný pokles jsme meziročně zaznamenali rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (-0,2 MW). Naopak k mírnému nárůstu došlo u plynových a spalovacích elektráren (0,9 MW) a fotovoltaických elektráren (0,3 MW).
Pokles instalovaného výkonu byl zaznamenán ve čtyřech krajích, v našem kraji byl pokles nejvyšší. Druhý nejvyšší pokles zaznamenali v Moravskoslezském kraji (-85,8 MW) a k třetímu nejvyššímu poklesu došlo ve Středočeském kraji (-76,0 MW). Velmi nepatrně poklesl instalovaný výkon rovněž v Olomouckém kraji (-1,4 MW).
Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 443,4 MW, tj. podíl 78,5 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (14,9 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 162,1 MW (2,9 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,5 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,4 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,8 MW (0,8 %).
V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 25 597,9 GWh brutto, což je 29,4 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR (86 988,7 GWh). V mezikrajovém porovnání se jedná o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (17 030,0 GWh), který těsně následoval Kraj Vysočina (15 662,4 GWh). Podíl našeho kraje na vyrobené elektřině v celé ČR se meziročně zvýšil o 2 procentní body (p. b.).
Meziročně výroba elektřiny v ČR poklesla o 1,1 %, a to zásluhou poklesu výroby elektřiny v šesti krajích, nejvíce pak v Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak v osmi krajích výroba vzrostla. Největší procentní nárůst zaznamenali v hl. m. Praze (6,7 %), které se však na celkové výrobě elektřiny podílí nejméně ze všech regionů v ČR (0,2 %) a tak v absolutním vyjádření byl tento meziroční nárůst nejmenší (11,4 GWh). Absolutně nejvíce vzrostla výroba elektřiny v našem kraji, a to o 1 478,1 GWh (6,1 %).
Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 21 074,8 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (82,3 %), 3 698,0 GWh v paroplynových elektrárnách (14,4 %) a zbylá 3,2 % byla vyrobena ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (292,7 GWh), plynových a spalovacích (168,4 GWh), větrných (197,1 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (166,8 GWh).
Na meziročním nárůstu výroby elektřiny se nejvíce podílely paroplynové elektrárny, jejichž výroba se oproti roku 2018 více než zdvojnásobila. V roce 2019 tyto elektrárny vyrobily 3 698,0 GWh (v roce 2018 to bylo 1 757,6 GWh). Nárůst výroby elektřiny byl rovněž zaznamenán u vodních elektráren včetně přečerpávacích (23,7 GWh, tj. 8,8 %) a větrných elektráren (23,8 GWh, tj. 13,8 %). Ve zbývajících typech elektráren došlo k meziročnímu poklesu výroby elektřiny, nejvíce v parních elektrárnách, kde byl zaznamenán pokles o 493,9 GWh (2,3 %).
Na výrobě elektřiny se v roce 2019 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, které dosáhlo podílu na výrobě 79,4 % (bylo z něj vyrobeno 20 334,00 GWh elektřiny brutto), meziročně jeho podíl na výrobě poklesl o 7,7 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který dosáhl podílu 15,0 %, jehož podíl na výrobě oproti roku 2018 vzrostl o 7,1 p. b. V rámci celé ČR se pak na výrobě elektřiny podílelo nejvíce rovněž hnědé uhlí (40,4 %, pokles o 2,4 p. b.), druhým nejvýznamnějším palivem bylo jaderné palivo (34,8 %). Zemní plyn se na celkové výrobě podílel 6,3 % (nárůst o 2,4 p. b.). V Ústeckém kraji se spálí nejvíce hnědého uhlí z celé ČR, podíl spotřeby hnědého uhlí na celorepublikové spotřebě činí 29,4 %.
Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 6 080,6 GWh, což je o 0,9 % méně, než v předchozím roce. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,2 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském kraji (8 251,2 GWh) a v Moravskoslezském (8 087,6 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 545,9 GWh). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 2 868,3 GWh (47,2 % z celkové roční spotřeby kraje), nejmenší podíl na roční spotřebě elektřiny mělo stavebnictví, doprava a zemědělství a lesnictví, kdy spotřeba v těchto jednotlivých sektorech nepřesáhla 1 %.
V loňském roce byl zaznamenán ve všech krajích vyjma hl. m. Prahy meziroční nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele, nejvíce v Karlovarském kraji a Královehradeckém kraji (shodně o 2,2 %). V Ústeckém kraji byl nárůst šestý nejnižší (0,9 %) a spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele v roce 2019 dosáhla v Ústeckém kraji hodnoty 1 260,5 kWh, což je v mezikrajovém porovnání pátá nejnižší hodnota. Nejméně elektřiny spotřebovaly domácnosti na 1 obyvatele v Jihomoravském kraji (1 098,4 kWh), naopak nejvyšší spotřeba byla ve Středočeském kraji (1 990,7 kWh).
V Ústeckém kraji bylo v roce 2019 evidováno celkem 223 748 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 834 509 odběratelů). Co do počtu jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. V roce 2019 bylo v Ústeckém kraji evidováno jako odběratel zemního plynu 210 542 domácností, což je 94,1 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,7 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.
V porovnání s rokem 2018 celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 1 121 (-0,5 %). Úbytek byl zaznamenán ve skupině středně velkých odběratelů (o 6, tj. 1,8 %) a domácností (o 1 192, tj. 0,6 %). Počet domácností i středně velkých odběratelů zemního plynu klesá dlouhodobě, u domácností tento trend sledujeme od roku 2012, u středně velkých odběratelů od roku 2011. Naopak mírně meziročně vzrostl počet velkoodběratelů (+6), maloodběratelů (+68) a odběratelů CNG (+3).
Celkem bylo v Ústeckém kraji v roce 2019 odebráno 1 498 495 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (8 413 406 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 17,8 % a meziročně se tento podíl zvýšil o 3,9 p. b. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2019 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 254 677 tis. m3, kteří tak odebrali 83,7 % zemního plynu v kraji a v mezikrajovém srovnání předstihly ostatní kraje jak v množství odebraného plynu, tak v dosaženém podílu vůči ostatním skupinám odběratelů v daném kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v roce 2019 tvořily domácnosti se 131 269 tis. m3 odebraného plynu, následovány maloodběrateli s 68 346 tis. m3 a středními odběrateli s 39 639 tis. m3. Odběratelé CNG odebrali celkem 4 563 tis. m3.
Spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji meziročně vzrostla o 380 199,7 tis. m3 (34,0 %), a to zásluhou nárůstu spotřeby u velkoodběratelů o 42,9 % (377 mil. m3), kde spotřeba zemního plynu od roku 2011 neustále roste (s výjimkou roku 2014, kdy došlo k meziročnímu poklesu) a meziroční nárůst v loňském roce byl nejvyšší za sledované období. Spotřeba zemního plynu rovněž meziročně vzrostla u maloodběratelů (13,8 %) a u odběratelů CNG (8,9 %). U středně velkých odběratelů a domácností spotřeba zemního plynu poklesla o 2,6, resp. 3,1 %.
Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele dosáhla v roce 2019 v Ústeckém kraji hodnoty 623,5 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (589,7 m3) a Moravskoslezském kraji (608,2 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 068,3 m3). Meziročně poklesla spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele ve všech krajích, nejvíce ve Středočeském kraji (58,3 m3, tj. 5,2 %), nejméně v Karlovarském kraji (6,9 m3, tj. 1,2 %). V Ústeckém kraji se spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele meziročně snížila o 16,5 m3 (2,6 %).
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz