(Kurzy.cz)
Zdražování v ČR příliš nepolevuje. Čechy trápí zdražující bydlení, ale také třeba ovoce, alkohol či tabák
Spotřebitelská inflace v souladu s očekáváním v srpnu zpomalila na 3,3 procenta v meziročním vyjádření. Při jen mírném snížení cen potravin a nealkoholických nápojů zatím dynamiku růstu cen pomáhá na poměrně vysoké úrovni – přesahující toleranční pásmo České národní banky – udržovat spotřebitelský apetýt Čechů. Ten byl patrný i v prázdninových měsících.
Z potravin v srpnu v porovnání s červencem výrazněji klesla například cena brambor, v jejichž případě se postupně projevuje zlepšení úrody zejména v porovnáním s kritickým rokem 2018. Meziročně pak dochází ke zpomalování zdražování vepřového. Odeznívá totiž efekt šíření nákazy afrického moru prasat. Tato epidemie propukla před více než dvěma lety v Číně. Nadále ovšem meziročně citelně zdražují lihoviny, kvůli letošnímu zvýšení spotřební daně, ale roste také cena piva. Kvůli vyšší spotřební daní citelně meziročně zdražuje také tabák. Alkohol a tabák jsou tak dohromady o zhruba deset procent dražší než před rokem. Dražší je meziročně také ovoce a cukr. Může za to letošní pandemie koronaviru, která zhoršila možnosti sklizně a exportu ze zemí typu Itálie či Španělska. Cenu cukru zvedá loňská nepříliš příznivá úroda cukrové řepy v ČR.
„Evrgreenem“ poslední doby je znatelný meziroční růst cen bydlení, zejména pak elektřiny, byť její zdražování v posledních měsících v meziročním pohledu zmírňuje. Koronavirus vede – a ještě povede – ke zmírnění cenových tlaků v oblasti energií, jako je zemní plyn či právě elektřina, a to jak pro domácnosti, tak i firmy.
Jádrová inflace , jež nezahrnuje kolísavé ceny potravin či energií, dosáhla v červenci meziroční úrovně 3,7 procenta. Byla tak nejvyšší minimálně od roku 2007. Vykazuje setrvačnost, přičemž v srpnu se ještě její oslabení příliš neprojevilo. Zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až výrazněji odezní efekt vládních podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky. Tak se výrazněji stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace.
Za celý letošní rok je třeba počítat s inflací ve výši 3,1 procenta. Letos však již takto navýšená inflace nepodnítí Českou národní banku ke zvýšení základních úrokové sazby, neboť vývoj ve světě je stále až příliš nejistý a nevyzpytatelný, stejně jako skutečný dopad probíhající koronavirové krize na českou ekonomiku.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz