Energetika v Plzeňském kraji v roce 2019

Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji nepatří k významným výrobcům elektrické energie. Na celkové výrobě elektřiny brutto vyrobené v ČR se podílí 1,5 % a v rámci mezikrajského porovnání zaujímá páté nejnižší místo. K hlavním výrobcům elektrické energie v Plzeňském kraji patří parní elektrárny, které v roce 2019 tvořily 57,9 % z elektrické energie vyrobené v kraji. V roce 2019 se tento podíl oproti roku 2014 snížil o 5,4 procentního bodu ve prospěch fotovoltaických a plynových a spalovacích elektráren. Na celkovém objemu spotřebované elektřiny netto v ČR se Plzeňský kraj podílel 5,1 % a v rámci krajů byl tento podíl pátý nejnižší. Z hlediska odvětvové struktury byla zaznamenána nejvyšší spotřeba elektřiny netto v Plzeňském kraji v odvětvích průmyslu (36,9 %), domácností (28,5 %) a obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (25,4 %). V roce 2019 činila spotřeba zemního plynu v Plzeňském kraji 4,3 % celkové spotřeby v ČR. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil na šestém nejnižším místě. Na spotřebě zemního plynu se podíleli nejvíce velkoodběratelé a druhé v pořadí byly domácnosti.

V roce 2019 činil instalovaný výkon elektrizační soustavy v regionu 562,7 MW a jeho podíl na ČR představoval 2,6 %. Nejvyšší instalovaný výkon měly elektrárny parní (258,7 MW) a fotovoltaické (210,2 MW).

V Plzeňském kraji bylo v roce 2019 vyrobeno 1 279,4 GWh elektřiny brutto. Meziročně se snížila výroba elektřiny brutto o 4,2 %. Výroba elektřiny brutto se v Plzeňském kraji snížila ve všech typech elektráren kromě větrných. Nejvyšší meziroční pokles (45,5 GWh) byl zaznamenán v parních elektrárnách, tj. snížení o 5,8 %. Výroba elektřiny brutto v Plzeňském kraji se podílela 1,5 % na celkové výrobě elektřiny brutto v ČR a v mezikrajském srovnání se Plzeňský kraj zařadil na páté nejnižší místo. Nejvyšší podíl na výrobě elektřiny brutto v ČR, který činil 29,4 %, měl Ústecký kraj. V časové řadě 2014–2019 bylo v Plzeňském kraji vyrobeno nejvíce elektrické energie v roce 2015, kdy výroba elektrické energie celkem činila 1 475,8 GWh, naopak nejnižší výroba elektrické energie byla zaznamenána v roce 2019. V porovnání s rokem 2014 byla výroba elektřiny v roce 2019 nižší o 9,0 %.

K největším výrobcům elektřiny brutto patřily v Plzeňském kraji parní elektrárny. V roce 2019 bylo vyrobeno 740,5 GWh elektrické energie v parních elektrárnách, tj. 57,9 % z celkově vyrobené elektřiny brutto v kraji. Další v pořadí podle objemu vyrobené elektrické energie brutto se v Plzeňském regionu umístily elektrárny plynové a spalovací (19,0 %) a fotovoltaické (17,6 %).

Elektrická energie vyrobená parními elektrárnami v Plzeňském kraji tvořila 1,8 % z celkové energie vyrobené parními elektrárnami v ČR. Meziroční snížení výroby v Plzeňském kraji dosáhlo 5,8 %. V časové řadě 2014–2019 byla zaznamenána nejvyšší hodnota elektrické energie v roce 2015, a to 950,7 GWh. V roce 2019 se v porovnání s rokem 2014 snížila výroba elektrické energie v parních elektrárnách o 16,7 %. Mezi největší výrobce elektrické energie v tepelných elektrárnách v ČR patřily kraje Ústecký (50,9 %), Středočeský (16,0 %) a Pardubický (12,6 %).

V plynových a spalovacích elektrárnách bylo v roce 2019 vyrobeno 243,3 GWh elektrické energie. Na výrobě elektrické energie v plynových a spalovacích elektrárnách v ČR se Plzeňský region podílel 6,6 %. V rámci časové řady 2014–2019 byla zaznamenána nejvyšší hodnota elektřiny brutto (250,2 GWh) v roce 2018. Meziroční pokles představoval 2,8 % a v porovnání s rokem 2014 vzrostla elektrická energie v roce 2019 v plynových a spalovacích elektrárnách o 4,1 %.

Ve fotovoltaických elektrárnách bylo v Plzeňském kraji v roce 2019 vyrobeno (225,3 GWh). V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil ve výrobě elektřiny získané z fotovoltaických elektráren na čtvrtém nejvyšším místě. Na elektrické energii z fotovoltaických elektráren v ČR se Plzeňský kraj podílel 9,9 %. V časové řadě 2014–2019 byla dosažena v Plzeňském kraji nejvyšší výroba elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách (230,2 GWh) v roce 2018. Meziročně se její výroba snížila o 2,1 %. V porovnání s rokem 2014 vzrostla výroba elektřiny brutto v roce o 17,3 GWh, tj. zvýšení o 8,3 %. Nejvíce elektrické energie se vyrobilo ve fotovoltaických elektrárnách v krajích Jihomoravském (527,6 GWh), Jihočeském (271,6 GWh) a Středočeském (267,2 GWh).

Instalovaný výkon a výroba elektřiny podle technologie elektráren v Plzeňském kraji v roce 2019

Pramen: Energetický regulační úřad

V roce 2019 bylo v Plzeňském kraji spotřebováno 3 032,8 GWh elektřiny netto. Meziroční spotřeba elektřiny byla nižší o 1,5 %. Podíl regionu na celkové spotřebě elektřiny netto v ČR činil 5,1 %. Jednalo se o pátý nejnižší podíl v rámci krajů. Z hlediska odvětvové struktury se podílely nejvíce na spotřebě elektřiny netto průmysl (36,9 %), domácnosti (28,5 %) a obchod, služby, školství a zdravotnictví (25,4 %). Meziročně se spotřeba elektřiny snížila v odvětví průmyslu o 30,5 GWh, v odvětví obchodu, služeb, školství a zdravotnictví o 24,4 GWh, ale naopak v odvětví domácnosti vzrostla o 15,7 GWh.

Spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v Plzeňském kraji dosáhla 1 472,9 kWh, v porovnání s loňským rokem vzrostla o 1,0 %. Ve spotřebě elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na šestém nejvyšším místě. V rámci všech krajů dosáhl podle tohoto ukazatele nejvyšší spotřeby kraj Středočeský (1 990,7 kWh) a naopak nejnižší kraj Jihomoravský (1 098,4 kWh). V porovnání s průměrem ČR (1 430,1 kWh) byla spotřeba elektřiny netto v domácnostech na jednoho obyvatele v Plzeňském kraji vyšší o 42,9 kWh. V časové řadě 2014 až 2019 spotřeba elektrické energie v domácnostech na 1 obyvatele rostla s výjimkou roku 2018. V roce 2019 se porovnání s rokem 2014 zvýšila tato spotřeba o 111,4 kWh, tj. zvýšení o 8,2 %.

Spotřeba elektřiny netto^*) podle odvětví spotřeby v roce 2019

Pramen: Energetický regulační úřad

V roce 2019 se spotřebovalo v Plzeňském kraji 362,4 mil. m³zemního plynu, meziročně se spotřeba prakticky nezměnila, snížila se jen o 0,4 %.Spotřeba zemního plynu v kraji představovala 4,3 % z celkové spotřeby v ČR. Hodnota spotřeby zemního plynu v GWh činila v Plzeňském regionu 3 868,4 a v porovnání s rokem 2018 klesla jen o 15,3 GWh. Na spotřebě zemního plynu se nejvíce podíleli velkoodběratelé (39,8 %), v pořadí druhé byly domácnosti (29,1 %). V časové řadě 2014–2019 se až do roku 2017 spotřeba zemního plynu zvyšovala, od roku 2017, kdy dosáhla vrcholu, začala postupně klesat. V roce 2019 se spotřeba zemního plynu zvýšila oproti roku 2014 o 219,9 GWh, tj. o 6,0 %.

Nejvyšší podíl spotřeby zemního plynu z celkové spotřeby v ČR byl zaznamenán v Ústeckém kraji. Druhý nejvyšší podíl spotřeby na ČR (12,4 %) měly kraje Jihomoravský a Středočeský. Plzeňský kraj, který se podílel na celkové spotřebě zemního plynu v ČR 4,3 %, se v mezikrajském porovnání umístil na šestém nejnižším místě. Nejvyšší spotřebu na 1 zákazníka 71,4 MWh vykazoval Ústecký kraj. Spotřeba na 1 zákazníka dosáhla v Plzeňském kraji 24,2 MWh a představovala druhou nejnižší spotřebu v rámci krajů.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele byla nejvyšší v krajích Středočeském (1 068,3 m³) a Jihomoravském (1 028,2 m³). V Plzeňském kraji činila tato spotřeba 713,3 m³a v rámci krajů se umístil na čtvrtém nejnižším místě. Meziročně se spotřeba zemního plynu v domácnostech v průměru na 1 odběratele snížila o 26 m³, tj. pokles o 3,5 %. Oproti roku 2014 vzrostla v roce 2019 o 76,7 m³, tj. zvýšení o 12,0 %.

Pozn.: Celková výroba elektřiny brutto = celková výroba elektřiny na svorkách generátorů;

Celková spotřeba elektřiny netto = spotřeba elektřiny v odběrných místech provozovatelů regionálních distribučních soustav a spotřeba subjektů přímo napojených na danou výrobnu;

Spotřeba zemního plynu představuje objem zemního plynu dodaného konečným zákazníkům, který nezahrnuje vlastní spotřebu při distribuci, ztráty, změnu akumulace v distribučních soustavách a vlastní spotřebu výrobců plynu při jeho těžbě a plyn určený pro pohon kompresních sanic v přepravní soustavě. Tyto hodnoty není možné členit do krajů.