Odhalení Loosova pomníku dostalo podobu divadelní performance

(mak) – Brněnský veřejný prostor ozdobila v krátkém časovém rozpětí dvě nová umělecká díla. Moderně pojatý pomník na Janáčkově náměstí, odhalený včera večer, nezapře, že je věnován nekonvenční osobnosti světoznámého architekta Adolfa Loose, který se před 150 lety narodil v Brně. A už od minulé soboty, kdy se slavil Den Brna, rozjímá před jezuitským kostelem na Beethovenově ulici klasicky pojatá socha pátera Martina Středy, jednoho z hlavních aktérů úspěšné obrany Brna před švédskou přesilou v roce 1645. Obě díla vznikla v rámci projektu Sochy pro Brno.

V symbolickém čase 20:20 rozehráli včera v parku na Janáčkově náměstí herci divadla D’EPOG své minipředstavení, které s vtipem a nadhledem shrnulo peripetie vzniku Loosova pomníku. Obsazeni do něj byli také autoři díla – sochař Oldřich Morys a architekt Jaroslav Sedlák –, kteří na závěr pomník rozsvítili a předali ho tak veřejnosti. Do pomyslné mozaiky Roku Adolfa Loose, kdy si architektovo rodné Brno a s ním celý kulturní svět připomíná 150. výročí jeho narození, tak zapadl další z „kamínků“.

Pomník rozkročený mezi Brnem a Vídní
Loosův rodný dům už neexistuje, na jeho místě dnes stojí hotel Continental. Kromě pamětní desky u vchodu do hotelu bude nyní architektovo rodiště připomínat pomník, který v sobě spojuje loosovskou geometrickou střízlivost, intelektuální hříčku i účelnost. „Vycházeli jsme z životního příběhu Adolfa Loose, který si před smrtí navrhl vlastní hrob v podobě žulové krychle. Pomník jsme pojali jako betonovou sochařskou formu tohoto náhrobku situovaného na vídeňském ústředním hřbitově. Hlavní ideou díla je vytvoření negativu (otisku) místa architektova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil a vyrůstal. Náhrobek ve Vídni a jeho forma v Brně symbolicky obě místa propojují,“ vysvětlili svůj umělecký záměr autoři.
Vedle symbolické roviny má památník i tu praktickou, protože je určen také k posezení. Atraktivním a funkčním způsobem tak dotvoří veřejný prostor.

Pocta statečným obráncům Brna
Pověst o tom, že poslední dělová koule vystřelená švédským vojskem se zastavila u nohou pátera Středy, vtělil Jan Šebánek do své klasicky pojaté čtyřmetrové „kontemplativní“ sochy, která ozvláštnila exteriér před jezuitským kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V osobě Martina Středy uctil autor všechny statečné Brňany, kteří své město ubránili před nepřátelskou přesilou.

Bronzová skulptura je osazena na podstavci z šedě probarveného betonu, ve kterém je zapuštěna dělová koule z téhož kovu, a stejně jako Loosův pomník je součástí projektu „Sochy pro Brno“. Ten se zrodil na konci roku 2005. Město chce prostřednictvím sochařských děl odkazujících k významným osobnostem spjatým s Brnem kultivovat zdejší veřejný prostor. Širší centrum tak kromě výše uvedených nejnovějších počinů zdobí již dříve vzniklá čtyři díla: Gebauerův Mozart před Redutou, Medkova Pocta Edisonovi na Malinovského náměstí, funerální Fialova socha na čestném pohřebišti na Ústředním hřbitově a Sobotkův Jan Skácel v parku na Špilberku. K dalším osobnostem, které by měly být prostřednictvím projektu uctěny, patří mučednice Marie Restituta, královna Eliška Rejčka či architekt Bohuslav Fuchs a další.