Další měsíc, další rekordní deficit

Jak už se stalo v době covidové tradicí, přinesl i červenec nový rekord deficitu českých veřejných financí. Není ovšem bez zajímavosti, že oproti předchozímu měsíci narostl rozdíl mezi příjmy a výdaji spíše mírně. Zatímco v červnu šlo o 195,2 mld. Kč, červenec skončil deficitem ve výši 209 mld. Kč. Důvody žalostného stavu státní pokladny, která je přitom v létě zvyklá spíše na přebytky, jsou jasné – hibernovaná ekonomika negenerovala daňové příjmy a naopak polyká miliardy ze záchranných vládních programů. Aktuální sada čísel z dílny ministerstva financí již nově počítá i s nedávno zvýšeným celoročním schodkem, který momentálně činí 500 mld. Kč. 

Ve srovnání s loňskem se za prvních sedm měsíců roku nejdramatičtěji snížily příjmy z daní z příjmu a to jak u fyzických osob, kde meziročně chybí 15 mld. Kč, tak i u právnických osob, kde jde o více než 20 mld. Kč. Nevalně se vyvíjí i výběr pojistného na sociální zabezpečení, kde ubylo 8,5 mld. Kč. To vše reflektuje jak útlum ekonomické aktivity vlivem pandemie, tak i vládní daňové úlevy. Poměrně nadějně se ovšem vyvíjí příjmy z DPH i spotřebních daní. Konkrétně u DPH sice meziročně schází téměř 7 mld. Kč, nicméně s přihlédnutím k tomu, že po zbytek roku by spotřeba již zdaleka neměla být tak utlumená, jako byla během karantény, nejde o zcela špatný výsledek. Podobně si vedly i spotřební daně, i když zde ubylo 5,3 mld. Kč. Částečně za tím stojí letošní zvýšení zdanění tabákových výrobků, za které se tak již vybralo stejně jako před rokem. Celkem se výběr daní meziročně snížil o necelých 60 mld. Kč, ovšem propad příjmů jako takových činil „jen“ 46 mld. Kč, když mu pomohl silnější příliv prostředků z EU.

Výdaje státu se oproti loňsku ovšem zvýšily znatelně, totiž o téměř 150 mld. Kč. Svou roli v tom sehrály výdaje investiční (+26 mld. Kč), hlavně pak ale výdaje běžné (+123 mld. Kč). Kromě standardního zvýšení důchodů, které státní kasu letos vyšly o 22 mld. Kč dráže, stojí za zmínku i všemožné podpůrné transfery, jejichž objemy oproti loňskému, tedy nekrizovému, roku narostly vskutku dramaticky. Konkrétně transfery podnikatelským subjektům poskočily o 27 mld. Kč, rozpočtům územních celků o 16 mld. Kč a sociální dávky dokonce o 48 mld. Kč.

Ani s přihlédnutím k tomu, že ekonomika byla po restriktivních opatřeních již prakticky kompletně otevřena, nečekáme, že by se stav veřejných financí ve zbytku roku zlepšil. Naopak, o další rekordní deficity podle nás nebude nouze. Na straně příjmů by se situace sice měla postupně zlepšovat, výdaje budou ovšem i nadále pod enormním tlakem. Podle dostupných informací se totiž zatím česká vláda kloní spíše k prodlužování záchranných programů i přes podzimní měsíce. Kromě toho, dosud zdravý český trh práce ani s vládní podporou nedokáže absorbovat šok tohoto rozsahu bez otřesů a nezaměstnanost se tak nevyhnutelně bude dále zvyšovat. Přesto jsme toho názoru, že schválený 500-miliardový rozpočtový polštář bude pro letošek s přehledem dostatečný. To samozřejmě platí pouze za předpokladu, že se virus nevrátí v plné síle zpět.
 

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.