Finanční expert FDP Florian Toncar informoval, že z odpovědi ministerstva financí vyplývá, že pojistitelé se ukázali v průběhu krize jako stabilní subjekty. Na tom, že pojišťovací podniky mohly dobře přestát krizi, má prý svůj podíl rovněž BaFin (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht – Spolkový ústav pro dohled na finančními službami).
O stabilním vývoji německého pojišťovnictví prý svědčí i ta skutečnost, že od začátku koronavirové krize bylo předloženo pouze 5 žádostí o přizpůsobení volatilitě[1]. Předtím totiž BaFin vydal už 99 povolení. Technických rezerv se týkaly 4 žádosti, ale před koronavirovou krizí bylo vydáno celkem 68 příslušných povolení.
BaFin bedlivě dohlíží i na penzijní fondy a sleduje, zda je zajišťovací kapitál dostatečný, resp. zda nevznikla nedostatečnost aktiv. V březnu 2020 nastal takový případ nedostatečnosti u 14 penzijních fondů, přičemž ale ve všech případech byla nedostatečnost aktiv pod 10 %. Pokud kvůli koronavirové krizi jsou relevantní finanční investice v zajišťovacím kapitálu oceněny níže, automaticky se zvyšuje kvóta podílu nemovitostí.
Toncar dále považuje za absolutně správné, že BaFin by se chtěl vyhnout prodejům z nouze. Jinak by byly podniky nuceny prodat hodnotu držící a výnos přinášející nemovitostní majetek, jen aby udržely danou kvótu. Aby se tedy mohli pojistitelé ukázat v krizi jako stabilní subjekty, záleží podle Toncara také na dohledu, tj. na BaFin.
Podle Sarah Ryglewski (SPD – Sociálnědemokratická strana), která zastává na Spolkovém ministerstvu financí funkci parlamentní státní tajemnice, zůstává ale otevřená otázka, kdy se BaFin znovu pustí do inspekcí na místě. Tato otázka se prý pravidelně diskutuje. Samotný BaFin je vysoce flexibilní. Zhruba 75 % aktivních zaměstnanců BaFin může plnohodnotně pracovat z domova.
[1] Na webových stránkách BaFin je k tomu uvedeno, že BaFin posuzuje tyto žádosti zejména podle Čl. 44 odst 2 a odst. 2a, Čl. 45 odst. 2a, Čl. 51 odst. 1a a Čl 77d (tj. koeficient volatility).
RSS
Přebírání zpráv
