Brno: Jeďte s MUNI do světa. Rozhlížet se vyplatí už v prváku

MUNI má totiž stovky partnerských univerzit na všech obydlených kontinentech. Stačí si vybrat zemi a školu, dostat stipendium a jet.

Izrael, Island, Španělsko, USA, Rusko, Peru, Filipíny, Austrálie, Zéland, JAR nebo Kostarika. Možnosti, kam přes Masarykovu univerzitu vycestovat na studijní pobyt nebo oborovou stáž, jsou obrovské.

Dobré je proto už od prvního ročníku začít plánovat, kdy a kam chcete jet, protože přihlášky se podávají rok před samotným výjezdem a na nejlákavější univerzity se stojí fronty.

Proč vůbec jet?

Cizí jazyk všude okolo vás, výuka v angličtině, kontakty z oboru, přátelé z celého světa, zajímavé téma pro diplomku, osamostatnění, mezinárodní zkušenost a možná také začátek kariéry. To jsou jen některé z důvodů. Navíc na studijní pobyt dostanete stipendium, které se pohybuje od 8,5 do 20 tisíc korun na měsíc, což vám pokryje běžné náklady. Šanci žít s finančním příspěvkem půl roku nebo rok v úplně cizí zemi už jen tak mít nebudete.

Kde začít?

Výměnných programů, přes které můžete vyrazit na studijní pobyt nebo stáž do různých koutů světa, je velké množství a člověk se v tom rychle ztratí. Jak tedy začít? Jednoduše navštivte interaktivní mapu na dosveta.muni.cz, která vám pomůže odpovědět si na nejzásadnější otázku: Kam všude vlastně můžu jet? Nezapomeňte se podívat také na katederní a fakultní web, kde najdete další informace, a taky na web Centra zahraniční spolupráce MU.

Prozkoumejte univerzity i nabízené předměty
Pokud už víte, jestli chcete jet do Evropy, nebo mimo ni, nezapomeňte si dopředu zjistit víc o dané zemi a hlavně o univerzitě – nastudujte si, kdy tam začíná semestr a jak dlouho trvá, abyste věděli, jak vám bude navazovat na vaše domácí povinnosti. Prozkoumejte také, jaké předměty z vašeho oboru zahraniční univerzita nabízí, v jakém jazyce se vyučují a jak je to s ubytováním na kolejích. Také je dobré se podívat, jak moc je daná země finančně náročná.

Zeptejte se spolužáků i koordinátora

Velmi užitečné je zeptat se na zkušenosti vašich starších spolužáků, kteří vám dají určitě spoustu dobrých rad. A třeba vám doporučí, kam (ne)jet.

Pokud mezi spolužáky nemáte nikoho, kdo by v zahraničí byl, můžete si v databázi závěrečných zpráv z Erasmu přečíst zkušenosti studentů ze všech 26 českých vysokých škol včetně informací o tom, jak vyšli se stipendiem nebo jaká je kvalita a vybavenost univerzity. Zkušenosti studentů MU najdete na webu CZS.

Na spoustu otázek vám odpoví také váš oborový koordinátor na katedře či fakultě. A nezapomeňte si od něj zjistit, jak je to s uznáváním předmětů, abyste po návratu nebyli nemile překvapeni.

Nepodceňte přijímací proces

Přihláška na zahraniční pobyt se podává online a skládá se z různých částí: většinou stačí motivační dopis, výpis známek (získáte na studijním oddělení) a prokázání jazyka například certifikátem, maturitním vysvědčením nebo známkou z jazykové zkoušky v ISu. Někdy je ale nutné dodat doporučující dopis akademika nebo projít pohovorem. Na nejlepší univerzity se hlásí desítky studentů, takže rozhoduje studijní průměr, ročník studia, dobrý motivační dopis či spojitost zahraničního pobytu s diplomovou prací. Takže se snažte, štěstí přeje připraveným.

Nepromeškejte uzávěrku přihlášek

Přihláška na studijní pobyt se podává rok dopředu a volíte si v ní tři vámi nejvíce preferované univerzity. Termíny přihlášek se liší program od programu, v zásadě je ale potřeba si pamatovat, že pokud chcete studovat v Evropě (program Erasmus+), přihlášky do prvního kola se podávají v únoru na katedře nebo na fakultě. Druhé kolo následuje v dubnu nebo v květnu, ale výběr univerzit už je menší než v prvním kole.

Na oborové stáže v Evropě se můžete přes program Erasmus+ hlásit čtyřikrát ročně: v březnu, květnu, červenci a listopadu.

Do 15. prosince se podávají přihlášky na studijní pobyty mimo Evropu: můžete jet například přes partnerské univerzity do 16 mimoevropských zemí, třeba do USA, Kanady, Japonska či Mexika nebo přes programu Erasmus+ ICM do Izraele, na Filipíny či do Dominikánské republiky. A ISEP vám umožní studovat v USA, Kanadě, Austrálii či Novém Zélandu za stejné náklady jako v Česku.

Jaké jsou dojmy studentů?

Terézia Bednárová, Ekonomicko-správní fakulta MU, Belgie
Na Erasmus jsem se přihlásila hned v prvním ročníku. I když jsem se ze začátku bála, Brusel mi okamžitě přirostl k srdci a ani půl roku nestačilo na to, abych belgickou metropoli poznala celou. Ve škole to bylo super a ani ne tak náročné, jak jsem čekala. Taky jsem potkala zahraniční studenty z celého světa, kteří byli hrozně akční a zapojovali se do nejrůznějších aktivit. Člověka to donutilo zamyslet se nad sebou.

František Hurt, Fakulta sportovních studií MU, Portugalsko
Když jsem odjížděl do Portugalska, někteří mě odrazovali, naštěstí jsem ale neposlechl a prožil jsem úžasný semestr, i když ne všechno byla ideálka: málokdo uměl anglicky a taky jsem musel změnit celý svůj rozvrh, protože ze šesti předmětů, které jsem chtěl, se vyučoval jen jeden. Každý den jsem tak chodil běhat a zdarma plavat do školního bazénu. Na portugalský životní styl se rychle naladíte a velmi rychle si zvyknete na jejich bezstarostnost i na to, že všechno dlouho trvá. Návrat do Brna je pak ale docela náročný.

Martin Ondryáš, Pedagogická a Filozofická fakulta MU, Nový Zéland a Kanada
Během svého studia na MUNI jsem byl na studijním pobytu v Dánsku, Kanadě, Norsku a na Novém Zélandu. Byly to úžasné čtyři semestry, člověk si rozšíří obzory a pozná kus světa. Jako budoucí učitel jsem navíc dostal možnost srovnávat různé vzdělávací systémy. A také jsem díky studijnímu pobytu našel téma své magisterské práce: budu psát o problémech původních obyvatel Kanady a Zélandu se zaměřením na vzdělávání.