Správa zahraničních pohledávek se v ČR řídí zastaralými zásadami a potýká se s několika problémy

Tisková zpráva ke KA č. 19/34 – 7. 7. 2020

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak postupovalo Ministerstvo financí (MF) v letech 2016 až 2018 při správě zahraničních pohledávek ČR. Tyto pohledávky vznikly především v 70. a 80. letech minulého století převážně vůči rozvojovým zemím. Na konci roku 2018 dosahovaly 18,7 miliardy korun a NKÚ prověřil 87 % této částky. Správa zahraničních pohledávek stála v kontrolovaných letech přes 65 milionů korun a celkový příjem z jejich inkasa přesáhl 504 milionů korun. Kontrola ukázala, že zásady vlády pro správu těchto pohledávek jsou zastaralé a neodpovídají současným potřebám.

Správa a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek se řídí zásadami schválenými vládou v roce 2006, od té doby se pravidla určená v těchto zásadách neaktualizovala. Z části už proto neodpovídají současným potřebám.

To se ukazuje například u pohledávek, u kterých se nepodařilo do čtyř let dohodnout s dlužníkem na splácení. Dle zásad by MF mělo navrhnout vládě způsob, jak tuto pohledávku vypořádat, pokud není dlužník zároveň schopen splácet. Situace, kdy by dlužnický stát nemohl splácet, ale nastat nemůže. U pohledávky za státem totiž nedojde nikdy k jejímu promlčení, a vždy je tedy možnost, že dlužník svůj dluh splatí. MF proto vládě návrhy na vypořádání pohledávek nepředkládalo.

Vymáhání některých zahraničních pohledávek řeší stát prostřednictvím tzv. deblokátora, dluh tedy vymáhá pro stát za úplatu někdo jiný nebo této třetí osobě stát pohledávku prodá. V letech 2016 až 2018 evidovalo MF spolupráci se čtyřmi deblokátory, smlouvu ale mělo uzavřenu jen se třemi. Navíc z každé pohledávky inkasovalo MF od deblokátora jen velmi málo. U jedné pohledávky to bylo 1,2 % z ceny za postoupení pohledávky, u druhé nic a u třetí získalo 7,2 %, a to z exekuce.

NKÚ zkontroloval mimo jiné i pohledávku za Kubou, která na konci roku 2018 činila přes 1,33 miliardy korun. Pohledávku si po rozpadu Československa rozdělily ČR a SR v poměru 2 : 1. Zatímco SR dokončila jednání o své části pohledávky v roce 2015, ČR dohodu s Kubou neuzavřela ani do konce kontroly NKÚ. Bance MF za správu a vedení této pohledávky ročně zaplatilo 3,56 milionu korun. Jen v kontrolovaných letech tak zaplatilo přes 10 milionů korun.

Některé smlouvy s dlužnickými státy neměly stanoveno přesné datum splatnosti nebo nebylo stanoveno vůbec žádné datum. MF jej proto v účetnictví určilo fiktivně na 31. 12. 2030. Vedlo je tak jako pohledávky „do splatnosti“. V účetnictví proto nemohlo u těchto pohledávek tvořit tzv. opravné položky, které vyjadřují přechodné snížení jejich hodnoty. Podle právních předpisů se tyto položky vážou právě na datum splatnosti. Opravné položky se v účetnictví tvoří z důvodu opatrnosti kvůli případnému znehodnocení aktiv.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky