Vývoj na devizovém trhu ve 26. týdnu (22.6.-26.6.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Bankovní rada ČNB ponechala hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %
DE - Index podnikatelského klimatu Ifo v červnu vzrostl na 86,2 z květnových 79,7 bodu
EZ - Kompozitní index PMI v červnu vzrostl na 47,5 z květnových 31,9 bodu
US - Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v květnu vzrostly o 15,8 % m/m

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index PMI ve výrobním sektoru (červen)
EZ - Index spotřebitelských cen (červen) - předběžný odhad
PL - Index spotřebitelských cen (červen) - předběžný odhad
US - Míra nezaměstnanosti a tvorba pracovních míst NFP (červen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru se v tomto týdnu i nadále odehrávalo v postranním trendu vymezeném hladinami 26,50 a 26,90 CZK/EUR. Středeční zasedání České národní banky (ČNB) kurz koruny téměř neovlivnilo. V průběhu týdne se středoevropské měny dostávaly pod prodejní tlak. Opravdu výrazné ztráty si však připsal jen maďarský forint.
• Klíčovou domácí událostí bylo středeční zasedání bankovní rady ČNB, které se v souladu s předpoklady obešlo bez překvapení. Úrokové sazby byly ponechány beze změny. Hlavní sazba tak setrvá na 0,25 % a diskontní na 0,05 %. Ostatně sazby již v podstatě není ani kam dále snižovat, když se aktuálně nacházíme de facto na technické nule.
• Z tiskové konference s guvernérem J. Rusnokem si lze odnést tři postřehy. Za prvé bylo akcentováno, že se zatím naplňuje základní scénář aktuální prognózy ČNB s vyrovnanými riziky pro inflaci na horizontu měnové politiky. Za druhé guvernér několikrát zdůraznil, že ČNB od března výrazně uvolnila své nástroje, a to jak v oblasti měnověpolitické, tak i v oblasti finanční stability. Momentálně tak není důvod přistupovat k dalším opatřením. Za třetí se J. Rusnok vyhnul konkrétní odpovědi na otázku, jak by bankovní rada postupovala, pokud by byla nucena dále uvolnit měnové podmínky. Podle J. Rusnoka zatím další uvolnění není potřeba. Z toho vyplývá, že v bankovní radě velmi pravděpodobně nepanuje většinová shoda na tom, jaký nekonvenční nástroj by byl použit.
• Výsledně i dopad zasedání bankovní rady na kurz koruny byl marginální, ačkoliv zasedání vyznělo nepatrně v jestřábím duchu. A to v tom smyslu, že ČNB zatím vyčkává a nepouští se na pole nekonvenčních nástrojů měnové politiky jako jsou záporné úrokové sazby, nákupy vládních dluhopisů či kurzové intervence.
• Důvěra v domácí ekonomiku v červnu oproti květnu vzrostla o 2,1 bodu na hodnotu 77,2 a to jak mezi podnikateli, tak i mezi spotřebiteli. V rámci jednotlivých odvětví byl však vývoj diferenciovaný. Důvěra vzrostla v obchodu a ve službách, zatímco v průmyslu a ve stavebnictví došlo k jejímu poklesu. Průmyslové podniky negativně hodnotí především celkovou poptávku. A právě poptávka je klíčovým předpokladem pro to, aby došlo k oživení průmyslu ve druhé polovině letošního roku.

Vývoj USD/CZK

• Obchodování koruny vůči americkému dolaru se v tomto týdnu odehrávalo v rozmezí 23,40 – 24 CZK/USD. Do vývoje na tomto měnovém páru se samozřejmě výrazně promítá dění na eurodolaru, kde je obchodování v posledních dnech hodně nervózní a bez jasného směru. Nezbytnou podmínkou pro to, aby se koruna vrátila zpět nad hranici 24 CZK/USD je dlouhodobější oslabení eura hlouběji pod hladinu 1,12 USD/EUR.
• Nálada na finančních trzích byla v tomto týdnu smíšená, když se do hry ve větší míře začíná vracet koronavirus. V USA v tomto týdnu evidentně zrychlil počet nově nakažených Covid-19, což sebou nese riziko, že se budou opět zavádět některá restriktivní opatření. Ve čtvrtek byl počet nově nakažených Covid-19 dokonce vůbec nejvyšší od počátku trvání pandemie. Netřeba zdůrazňovat, že čím déle se budou USA s pandemií vypořádávat, tím se bude i odkládat plné nastartování tamní ekonomiky. A v tomto kontextu je nutné se dívat i na zveřejněné statistiky. Červnový kompozitní index PMI (46,8 bodu) či květnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby (+15,8 % m/m) sice ukazují na oživení ekonomické aktivity, avšak prodloužená doba pandemie může hospodářské oživení pořádně přidusit. V USA se navíc nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti stále drží na velmi vysokých úrovních (cca 1,5 mil. týdně).

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči polskému zlotému se v závěru června odehrávalo v okolí hranice 6 CZK/PLN. V souhrnu za celý týden koruna mírně oslabila.
• Zatímco v ČR a v Maďarsku v tomto týdnu zasedaly centrální banky, tak v Polsku z makroekonomických statistik stály za pozornost květnové maloobchodní tržby (+14,9 % m/m a -7,7 % r/r). Poslední měsíce, květen, nevyjímaje, byly samozřejmě významně zkresleny pandemií Covid-19. Pávě postupné uvolňování karanténních opatření se promítlo do skokového dvouciferného růstu maloobchodu v meziměsíčním srovnání. Meziročně jsou však tržby stále nižší, ačkoliv již ne tak extrémně jako tomu bylo v dubnu. V nadcházejících měsících se bude situace v maloobchodu dále normalizovat, ale je otázkou, jak rychle se nákupy dostanou na předkoronavirovou úroveň. Právě zde leží jeden z klíčů rychlosti oživení polské ekonomiky ve druhé polovině letošního roku.
• Zatímco v ČR se schyluje ke zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 mld. korun, tak polské ministerstvo financí hodlá představit aktualizovaný návrh schodku státního rozpočtu v první polovině července. Fiskální politika v Polsku je přitom výrazně podpořena tamní centrální bankou (NBP), která kupuje státní dluhopisy v rámci programu kvantitativního uvolňování.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru v tomto týdnu pokračovalo nervózní obchodování bez jasného směru. V první polovině týdne euro posílilo až na 1,135 USD/EUR. Následně však euro většinu zisků vymazalo a zkraje pátečního odpoledne se pohybovalo lehce nad hladinou 1,12 USD/EUR.
• V souvislosti s pandemií Covid-19 se i nadále vedou debaty o tom, jaký tvar bude mít následné hospodářské oživení. A jednou z několika variant je tvar písmena V. Upřímně řečeno, pro ekonomiku eurozóny to není úplně ten nejpravděpodobnější scénář, když většina institucí začínaje Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem konče prognózuje daleko pozvolnější návrat ekonomického výstupu na předkoronavirové úrovně. O to zajímavější je, že kompozitní index PMI (nálada mezi podniky ve výrobním sektoru a ve službách) již ono pomyslné „V“ vytvořil. A stačily k tomu pouhé čtyři měsíce. Zatímco v dubnu kompozitní PMI činil pouhých 13,6 bodu (suverénně nejnižší hodnota indexu v jeho historii), tak v květnu již jeho hodnota prudce vzrostla, a to samé platilo o červnu, kdy se PMI dostal na 47,5 bodu, tj. těsně pod neutrální 50. Červnové PMI vykazuje jen o trochu nižší hodnoty, než tomu bylo před eskalací Covid-19 v eurozóně.
• Jak tato čísla interpretovat? Na jedné straně červnový nárůst svádí k závěru, že je krize zažehnána a ve druhé polovině roku přijde prudké hospodářské oživení. Opatrnější interpretace je spíše taková, že evropské podniky se aktuálně po vlně naprosté paniky vezou na vlně silné euforie (k červnovému růstu PMI pomohl pozitivní pohled podniků do budoucnosti). V souhrnu je určitě skvělé, že se nálada mezi podnikateli tak rychle normalizovala, avšak zároveň je třeba zmínit, že řada rizik přetrvává. Vývoj pandemie Covid-19 ukazuje, že určitá větší či menší omezení s námi ještě nějakou dobu budou. S velkým otazníkem je rovněž vývoj poptávky v eurozóně ve druhé polovině roku, což se týká především výrobního sektoru.