Taylor: USA, Japonsko, Německo a jejich závody v produktivitě

Pokud sledujeme, jak roste životní standard během řady desetiletí, pak zjistíme, že jeho tahounem je zejména růst produktivity. Ekonom Tim Taylor v této souvislosti poukazuje na novou studii „Lessons from Productivity Comparisons of Germany, Japan, and the United States“, která porovnává vývoj produktivity ve třech největších vyspělých ekonomikách. Mimo jiné poukazuje na to, že na počátku sedmdesátých let bylo americké hospodářství ohledně produktivity o velký skok napřed, ale v osmdesátých letech jej Německo a Japonsko začalo dohánět.

Konkrétní vývoj ukazuje následující obrázek. Německu se Spojené státy podařilo na čas předehnat v polovině devadesátých let, pak ale tempo růstu americké produktivity opět nabralo na síle a Spojené státy získaly zpět svou první pozici. Mezera mezi Spojenými státy na straně jedné a Japonskem na straně druhé se pak zhruba od konce devadesátých let také opět rozšiřuje:

Graf měří produktivitu jako produkt na odpracovanou hodinu. Ovšem v roce 2018 dosáhl počet průměrných odpracovaných hodin 1363, zatímco v USA 1786. Jinak řečeno, průměrný německý zaměstnanec pracoval ročně o více než 400 hodin méně než ten v USA. Což je více než deset týdnů. Takže pokud bychom produktivitu měřili na jednoho zaměstnance, propast by byla větší, než ta vyznačená v grafu. Srovnání s Japonskem je podobné, i když rozdíl tu není takový – průměrný počet odpracovaných hodin v roce 2018 dosahoval 1680.

Porovnání Německa a Spojených států podle autorů zmíněné studie ovlivňuje znovusjednocení Německa, které také „nemá inovativní IT sektor jako Spojené státy, ale zase disponuje jinými výhodami“. Mezi ně patří třeba dobrý systém vzdělávání zaměstnanců. Japonsko zase od počátku devadesátých let čelilo ekonomickému útlumu, ze kterého se vlastně nikdy pořádně nezotavilo.

Taylor poukazuje i na to, že podle studie jsou na tom s produktivitou v USA nejhůře utility a také stavebnictví. Růst produktivity pak v této zemi v posledních letech značně ubral na tempu. Existují sice „slibné technologie, ale jejich přínosy zatím v praxi zřejmé nejsou“. Taylor k tomu dodává, že podle něj současný útlum produktivity v USA způsobuje i špatné vzdělávání zaměstnanců, regulace a nedostatečný důraz na vytváření konkurenčního prostředí.

Zdroj: The Conversable Economist, Lessons from Productivity Comparisons of Germany, Japan, and the United States