Centrální banka dnes podle očekávání sazby nezměnila (Tématické reporty)

Česká národní banka na dnešním měnově politickém zasedání jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 0,25 %. Beze změny po dnešním jednání bankovní rady zůstala i diskontní a lombardní sazba. Potvrdily se tak předpovědi trhu i analytiků, kteří po vyjádření některých centrálních bankéřů z počátku minulého týdne většinově přehodnotili svá očekávání z dalšího poklesu úrokových sazeb na jejich stabilitu. Následná tisková konference bohužel nic nového nepřinesla. Stále tak nevíme, jak se ČNB zachová v případě, kdy bude nutné ekonomiku dále podpořit. Jediné co guvernér Rusnok zmínil je to, že se centrální banka nekonvenčními nástroji nyní zabývá, nicméně zatím pouze v teoretické rovině. Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou repo sazby na aktuální úrovni až do konce roku 2021.

Bankovní rada považuje aktuální uvolnění měnové politiky za dostatečné a vyčkává na další vývoj ekonomiky. Ten v současné době podle ČNB zhruba odpovídá jejímu základnímu scénáři prognózy. O tom, jestli je měnová politika opravdu dostatečně uvolněná rozhodne především druhá polovina letošního roku, kdy by mělo být zřejmé, zdali skutečně dochází k prokazatelnému oživení globální ekonomiky. Důležitá makroekonomická data však budou přicházet až se zpožděním, stejně jako se teprve nyní dozvídáme, jak hluboko v důsledku koronaviru česká ekonomika klesla. Adekvátnost současné měnové politiky ČNB tak více než kdy jindy závisí na kvalitě jejích předpovědí.

Je možné, že úrokové sazby již dosáhly svého dna, nikoliv však z toho důvodu, že měnovou politiku nebude třeba dále uvolňovat. Hlavním důvodem by zde mohly být zejména nepříznivé dopady velmi nízkých, či přímo nulových úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru. Tento názor se ozývá z centrální banky stále častěji a v minulém týdnu se takto vyjádřil i guvernér J. Rusnok. ČNB přitom v poslední době přijala řadu opatření, aby finanční stabilitu v současné situaci podpořila, a neudělá tak pravděpodobně nic, co by mohlo vést k jejímu oslabení. Centrální banka tak možná přehodnotila hranici tzv. technické nuly, pod kterou již není vhodné sazby dále snižovat. V minulosti byla tato hranice nastavena na 0,05 %, kde ČNB repo sazbu držela od listopadu 2012 do srpna 2017 a pro stimulaci ekonomiky v té době využívala alternativní nástroj ve formě kurzového závazku. Dnešní tisková konference však v tomto ohledu žádné nové informace ze strany centrální banky neposkytla.

Česká ekonomika prozatím vyhráno nemá a není tak vyloučeno, že ČNB bude muset využít nekonvenčních nástrojů. I kdyby se totiž centrální banka rozhodla v budoucnu sazby dále snížit, zbývající prostor již významný impulz pro ekonomiku nenabídne. K záporným úrokovým sazbám se totiž ČNB staví spíše negativně. Další podporu ze strany měnové politiky by ekonomika mohla vyžadovat ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky. Zatímco fyzické překážky pro podnikání již byly odstraněny, to co nyní chybí, je především poptávka. Ta zůstává nízká ve vztahu ke stále velké míře nejistoty ohledně dalšího hospodářského vývoje. To se týká spotřebitelů i firem a jak spotřebních, tak i investičních statků. Slabá poptávka by pak zároveň mohla ohrozit plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Centrální banka nicméně hodnotí aktuální rizika pro prognózu inflace na měnově politickém horizontu za zhruba vyrovnaná. Podle naší prognózy však inflace klesne pod dvouprocentní cíl již koncem letošního roku, a to i při optimističtějším výhledu vývoje reálné ekonomiky.

My v našem základním scénáři počítáme se stabilitou repo sazby na současné úrovni až do roku 2021. Toto očekávání je však podmíněno oživením reálné ekonomiky v druhé půli letošního roku.

Autor: Martin Gürtler